Seznamte se, Luis Rey

….aneb trocha živých barev občas nezaškodí

Vzhledem k tomu, že již druhá moje kniha nese na přebalu uměleckou pečeť ilustrátora Luise V. Reye, nebude jistě od věci jej trochu představit. S tímto zajímavým (někdo by snad řekl výstředním) umělcem jsem se osobně setkal v květnu roku 2008 v Londýně, kde právě představoval svoje již tehdy úctyhodné dílo v rámci paleontologické konference Londýnské geologické společnosti. Tehdy jsem ovšem ještě netušil, že vbrzku navážu s Reyem alespoň nepřímou spolupráci. O to více mě to ovšem těší. Kdo je tedy Luis Rey?

Rey se narodil roku 1955 v Mexiku, kde později také studoval. Navštěvoval Akademii San Carlos v Mexiko City a roku 1977 studium úspěšně zakončil. Postupně se začal zaměřovat na zobrazování pravěkých zvířat a v tomto oboru (v anglosaských zemích označovaném jako „paleo-art“) se postupně zdokonaloval. Od roku 1988 se podílel na popularizaci progresivních myšlenek o teplokrevných a opeřených dinosaurech. V současnosti žije v Londýně a je aktivním členem Společnosti paleontologie obratlovců (SVP). Spolupracoval s autory jako je Thomas R. Holtz, Darren Naish nebo Robert Bakker a stihl se stát ilustrátorem desítek knižních titulů. Za tuto práci již obdržel mnohá ocenění, včetně známé Lanzendorfovy ceny. Věnuje se však také portrétní tvorbě a občas i politické satiře. Překvapivě je také jedním z nejlepších znalců a fanoušků britské rockové kapely Led Zeppelin.

Reyův výtvarný styl bývá někdy kritizován za přílišné používání světlých (občas až křiklavých) barev, kterými své dinosaury i další pravěké živočichy vybarvuje. Částečně lze s tímto názorem souhlasit, některé ilustrace jsou v Reyově podání skutečně poněkud „řvoucí“. Na druhou stranu, u mnoha ilustrací pomáhá dostatek barevných odstínů a kombinací navodit správný dojem o druhohorních ekosystémech – ty totiž nepředstavovaly žádné obří terárium plné „nevýrazných šedivých nebo zelenohnědých ještěrek“, nýbrž spíše obdobu dnešní savany, plné pruhovaných či žíhaných tvorů, často poměrně pestře zbarvených. Tedy alespoň u některých dinosauřích skupin se to dá předpokládat, přinejmenším u opeřených teropodů. Reyův výrazný styl nepochybně navozuje zcela jinou představu o dinosaurech i jejich dávno zaniklém světě, než jaká převládala v minulých desetiletích.

Ilustrace spinosaura na přebalu nové knihy (viz http://dinosaurus.bloguje.cz/910093-po-stopach-dinosauru.php) je velmi působivá a zdařilá. Představuje tohoto gigantického teropoda jako jakousi naddimenzovanou obdobu pelikána, lovícího v mělkých vodách velké lalokoploutvé ryby. K tomu obřímu severoafrickému dravci pomáhá také výrazný hrdelní vak, do kterého právě nešťastná ryba sklouzává (a zadní část jejího těla ještě vyčnívá spinosaurovi z tlamy). Ilustrace tyranosauroida alektrosaura, dobývajícího se na hnízdiště gigantoraptorů (přebal Úžasného světa dinosaurů, viz obrázek nahoře) je jedním z Reyeho nejlepších počinů a je nadále využívána četnými autory knih i blogery. Druhé vydání této knihy (vyšla v květnu 2009), které spatří světlo světa v lednu příštího roku, bude zdobit opět jiná Reyova ilustrace, tu si však zatím ponechám jako překvapení.

Odkazy:

http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/

http://en.wikipedia.org/wiki/Luis_Rey

http://en.wikipedia.org/wiki/Society_of_Vertebrate_Paleontology

http://en.wikipedia.org/wiki/Spinosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Alectrosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Gigantoraptor