Pisanův ještěr

…a počátek „ptakopánevnosti“

Podtitulek je samozřejmě pouze humorný, jelikož slovo „ptakopánevnost“ (či „ptakopánvitost“?) spisovný český jazyk nezná. Dinosauři ptakopánví (podřád Ornithischia) byli zástupci jedné ze dvou hlavních vývojových linií dinosaurů a na rozdíl od svých příbuzných ze skupiny plazopánvých (Saurischia) již dnes žádní jejich zástupci (resp. potomci, jste-li tradicionalisty) neběhají, neplavou ani nelétají. Paradoxem je, že moderní ptáci vznikli právě z plazopánvých, nikoliv z ptakopánvých dinosaurů. Název „ptakopánví“ je pouze odkazem na vnější podobnost uspořádání pánevních kostí u obou skupin. Mezi ptakopánvé dinosaury se řadí například populární „obrnění“ dinosauři ze skupiny Thyreophora, rohatí dinosauři (Ceratopsia) nebo také kachnozobí dinosauři, hadrosauridi. Největší zástupci tohoto podřádu sice nemohou konkurovat plazopánvým sauropodům, přesto se s délkou přes 16 metrů (a zcela nový rod Huaxiaosaurus z Číny naznačuje dokonce délku přes 18 metrů) řadí hned za ně. Stejně jako plazopánví dinosauři však i jejich bratranci začínali svoji evoluční dráhu jako velmi drobná stvoření, snažící se přežít ve tvrdém svrchnotriasovém světě. Jedním z nejstarších známých zástupců byl dvounohý pisanosaurus.

Přibližná představa vzezření pisanosaura, zřejmě nejstaršího známého ptakopánvého dinosaura. Žil v období svrchního triasu (asi před 232-216 miliony let) na území dnešní Argentiny. Zdroj: Wikimedia Commons (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Pisanosaurus.jpg)

Pisanosaurus mertii byl vědecky popsán roku 1967 paleontologem Rodolfem Casamiquelou. Fosílie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech proslulého argentinského souvrství Ischigualasto, známého jako kolébka většiny dodnes popsaných nejstarších dinosaurů. Pisanosauři žili v době před asi 232 – 216 miliony let, v prostředí obývaném dalšími dravými dinosaury (například Herrerasaurus, Eoraptor) ale také velkými rauisuchy, dicynodonty, étosaury apod. Hererasauři a obří saurosuchové mohli nepochybně pisanosaury lovit, pokud je ovšem dokázali chytit. Pisanosauři byli totiž pravděpodobně dobrými běžci. Při hmotnosti odhadované na pouhé 2-9 kilogramů měli zřejmě nohy dostatečně silné na to, aby dokázali vyvinout značnou rychlost. Délka tohoto lehkonohého dinosaura činila asi 1 metr. Není známo, jakou potravou se tito velmi primitivní ptakopánví živili, předpokládá se však, že výlučně rostlinnou. Tomu by mohly nasvědčovat také jejich těsně nahloučené zuby, poněkud připomínající důmyslné „žvýkací baterie“ mnohem později žijících hadrosauridů. Mohlo však jít také o všežravce, jakési přizpůsobivé potravní oportunisty.

Rodové jméno pisanosaura je poctou argentinskému paleontologovi Juanu A. Pisanovi. Casamiquela při popisu jediného dodnes známého druhu P. mertii vycházel z neúplné fosilní kostry, jež nese označení PVL 2577 a byla objevena při průzkumu zmíněného souvrství na území provincie San Juan v 60. letech minulého století. Dnes je obvykle tento taxon označován jako nejprimitivnější známý ptakopánvý dinosaurus nebo také bazální zástupce čeledi Heterodontosauridae. Vzhledem k neúplnosti fosilního materiálu bohužel není možné říci o tomto raném příslušníkovi ptakopánvých dinosaurů nic určitějšího. Snad tedy odhalí více až budoucí objevy…

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Pisanosaurus

http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=7227&Itemid=67

http://www.dinodictionary.com/dinos_ppg2.asp

http://forum.wildprehistory.org/viewtopic.php?t=1790&highlight=pisanosaurus