…a co nám mohou prozradit
Již na přelomu roku prosákla na internet zajímavá zpráva o chystaném vědeckém popisu dvou zcela nových rohatých dinosaurů z kanadské provincie Alberta. V obou případech šlo o velmi malé druhy ceratopsů, navíc nebyli objeveni přímo v terénu, ale pouze v depozitářích muzea. Noví dinosauři dokládají vysokou úroveň severoamerické dinosauří biodiverzity v období svrchní křídy, nežili však ve stejné době a lišili se i v dalších detailech.
Unescoceratops koppelhusae byl leptoceratopsid, žijící v době „zlatého věku“ souvrství Dinosaur Park, před 76,5 až 75 miliony let. Představoval malého všežravého tvora, žijícího snad v menších skupinách v oblastech s hustší vegetací. Měl typický „zobákovitý“ profil čelistí, ale na rozdíl od pokročilejších ceratopsidů neměl žádné rohy na lebce. Jeho krční „límec“ byl rovněž velikostně zanedbatelný. Oproti svým mnohem větším současníkům (jako byl Styracosaurus nebo Centrosaurus) nepředstavoval nijak zvlášť nápadného tvora. Ostatně neměl na to ani dostatečnou velikost, na délku měřil zhruba jen 1 metr. Zkameněliny uneskoceratopse byly objeveny již roku 1995 a jednalo se pouze o jedinou částečně zachovanou čelistní kost (holotyp nese označení TMP 95.12.6).
Druhý v pořadí, ale geologicky naopak první je Gryphoceratops morrisoni, popsaný ve stejné vědecké studii. Tento malý leptoceratopsid žil asi před 83 miliony let rovněž na území dnešního Dinosaur National Park v Albertě. Fosílie tohoto dinosaura (opět se jedná o fragment čelisti, označení ROM 56635) byly získány ze sedimentů souvrství Milk River již v průběhu 50. let minulého století. V rámci svého geologického stáří (stupeň santon, asi před 83,5 miliony let) může gryfoceratops představovat nejstaršího známého leptoceratopsida vůbec. V kontratu k tomuto faktu jej však kladistická analýza řadí mezi nejvíce odvozené zástupce čeledi. Další zajímavostí je velikost tohoto trpaslíka – délka činila nejspíš jen kolem 50 centimetrů, takže se jedná o nejmenšího známého ceratopse ze Severní Ameriky.
Paleoekologická rekonstrukce habitátu dvou nových leptoceratopsidních ceratopsů. Nahoře vpravo Unescoceratops koppelhusae, dole Gryphoceratops morrisoni. Oba malé dinosaury však od sebe dělí nějakých 7 milionů let (asi tolik, kolik nás od sahelantropa). Kredit: Julius T. Csotonyi, CMNH.
Vedoucí popisné studie Michael Ryan, který je kurátorem sbírek fosilních obratlovců v Clevelandském muzeu přírodní historie v Ohiu, narazil na fosílie zajímavým způsobem. Z muzejního depozitáře vytáhl krabičku o velikosti hrnku na kafe a její obsah jednoduše vysypal na stůl. Spolu s kolegy pak skládali malé úlomky až dali dohromady známý tvar. Bylo jim jasné, že se jedná o čelistní kost malého rohatého dinosaura. Zároveň také jasně viděli, že jde o dosud neznámý druh, takže mu budou moci stanovit nové vědecké jméno. To se stalo v případě obou dinosaurů, a tak zatímco se první zmíněný dinosaurus jmenuje v překladu „rohatá tvář z UNESCO“ (Dinosaur Provincial Park je na jeho seznamu od roku 1979), druhý má v sobě zase nádech fantasy s názvem „gryfí rohatá tvář“ (odkaz na legendárního gryfa z původní skytské mytologie).
Jak Ryan dále konstatuje, podobné objevy jsou velmi vzácné. Většinou jsou objevovány fosilní kosti větších rozměrů, malé kůstky se jen málokdy zachovají až do současnosti. Proto je každý objev menších dinosaurů z těchto ekosystémů tak vzácný. Pomáhá nám udělat si představu, jací tvorové se plazili nebo poskakovali pod nohama obřích daspletosaurů, parasaurolofů nebo styrakosaurů. Je samozřejmé, že tito malí ceratopsi představovali vítanou kořist středně velkých a větších teropodů, případně i krokodýlů. Sami se podle Ryana mohli živit snad i malými obojživelníky a plazy (což odpovídá úvahám o všežravých ceratopsech, viz http://dinosaurus.bloguje.cz/922227-ohlodavali-rohati-dinosauri-zdechliny.php). Je jisté, že v době existence obou dinosaurů byla jižní Kanada mnohem vlhčím místem než dnes, a to díky přítomnosti obřího vnitrozemského moře, roztínajícího severoamerický subkontinent v severojižním směru. Dnes panuje v oblasti pouze úmorné vedro, v období svrchní křídy však bylo kromě vedra také značné vlhko. Okolní močály byly plné nepříjemného hmyzu, a tak byste k slunečnímu krému museli přibalit také hodně silný repelent…
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Unescoceratops
http://en.wikipedia.org/wiki/Gryphognathus
Michael J. Ryan, David C. Evans, Philip J. Currie, Caleb M. Brown and Don Brinkman (2012). „New leptoceratopsids from the Upper Cretaceous of Alberta, Canada“. Cretaceous Research 35: 69-80.