…aneb bylina velikosti stromku
Stejně jako na mnoha jiných místech, i v České republice se můžeme setkat s množstvím invazních či zavlečených druhů organismů, z nichž ty nejvíce „okaté“ patří do říše autotrofních rostlin. Velmi běžná je například na pohled hezká netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která svými krásně bílými až růžovými květy působí příjemně s estetického hlediska (méně už to však ocení její rostlinní konkurenti na vlhkých stanovištích podél vodních toků). Ještě větší obavy z hlediska invazních sklonů dnes vzbuzuje rdesnovitá, původem východoasijská rostlina křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Snad nejvíce nápadným invazním druhem na našem území je však vyšší dvouděložná miříkovitá rostlina s příznačným drhovým jménem bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).
Tyto obří byliny původem z oblastí Střední Asie k nám byly introdukovány v průběhu 19. století a od té doby se pomalu, ale vcelku jistě stávají nechtěným druhem. Bolševník velkolepý je blízký příbuzný našeho původního bolševníku obecného (Heracleum sphondylium), v rámci zdejších klimatických podmínek však dorůstá mnohem výraznějších rozměrů. Výška stonku může činit 3-5 metrů, listy jsou dlouhé až 150 centimetrů a květenství (složený okolík) má v průměru téměř jeden metr. Na poměry střední Evropy je to skutečně impozantní nedřevnatá rostlina. Sám jsem se s celým „polem“ těchto více než třímetrových příbuzných mrkve, kmínu a miříku celeru (čeleď miříkovité) setkal při návratu z rekreace v západočeském Kynšperku nad Ohří. Přiložená fotografie snad vydá za dalších tisíc slov.
Odkazy:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bolševník_velkolepý
Když se člověk podívá na tu kytku… na ten tlustý kmenovitý stonek…
Ano, úplně mne ovanula atmosféra pravěku… ty doby z dětství, kdy sem si pravěkou flóru představoval jako lesy přerostlých přesliček… a nebo burianovský karbon, zalesněnný plavuněmi a kapradinami…