Neobvyklé botanické setkání

…aneb bylina velikosti stromku

Stejně jako na mnoha jiných místech, i v České republice se můžeme setkat s množstvím invazních či zavlečených druhů organismů, z nichž ty nejvíce „okaté“ patří do říše autotrofních rostlin. Velmi běžná je například na pohled hezká netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která svými krásně bílými až růžovými květy působí příjemně s estetického hlediska (méně už to však ocení její rostlinní konkurenti na vlhkých stanovištích podél vodních toků). Ještě větší obavy z hlediska invazních sklonů dnes vzbuzuje rdesnovitá, původem východoasijská  rostlina křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Snad nejvíce nápadným invazním druhem na našem území je však vyšší dvouděložná miříkovitá rostlina s příznačným drhovým jménem bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).

 

Autor (výška 181 cm) u vzrostlého jedince miříkovité rostliny bolševníku velkolepého. Západní Čechy, nedaleko Kynšperka nad Ohří, 28. 7. 2012.

 

Tyto obří byliny původem z oblastí Střední Asie k nám byly introdukovány v průběhu 19. století a od té doby se pomalu, ale vcelku jistě stávají nechtěným druhem. Bolševník velkolepý je blízký příbuzný našeho původního bolševníku obecného (Heracleum sphondylium), v rámci zdejších klimatických podmínek však dorůstá mnohem výraznějších rozměrů. Výška stonku může činit 3-5 metrů, listy jsou dlouhé až 150 centimetrů a květenství (složený okolík) má v průměru téměř jeden metr. Na poměry střední Evropy je to skutečně impozantní nedřevnatá rostlina. Sám jsem se s celým „polem“ těchto více než třímetrových příbuzných mrkve, kmínu a miříku celeru (čeleď miříkovité) setkal při návratu z rekreace v západočeském Kynšperku nad Ohří. Přiložená fotografie snad vydá za dalších tisíc slov.

Odkazy:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bolševník_velkolepý

http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=522

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40339/

1 Comment

Filed under Na cestách, Současná příroda, Ze života

One Response to Neobvyklé botanické setkání

  1. Když se člověk podívá na tu kytku… na ten tlustý kmenovitý stonek…
    Ano, úplně mne ovanula atmosféra pravěku… ty doby z dětství, kdy sem si pravěkou flóru představoval jako lesy přerostlých přesliček… a nebo burianovský karbon, zalesněnný plavuněmi a kapradinami…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *