Gigant moderního světa plazů

…a jeho druhohorní poselství

Bavíme-li se o největších dinosaurech, pak pracujeme s desítkami metrů délky a desítkami tun tělesné hmotnosti. V současném světě samozřejmě tak obří suchozemské tvory nenajdeme. Nejbližší žijící příbuzní druhohorních dinosaurů jsou v průměru naopak velmi drobní ptáci (byť pštros dvouprstý může přesahovat hmotnost 150 kg). Jediní skutečně impozantní archosauři dneška jsou tak nejspíš krokodýli. Krokodýl mořský (Crocodylus porosus) je přitom největším v současnosti žijícím krokodýlem a zároveň i plazem. Rekordně velkým jedincem s řádnou dokumentací byl samec, jehož délka zaživa činila 6,3 metru a hmotnost zřejmě přesáhla 1200 kg. Existují však neověřené údaje o ještě podstatně větších exemplářích. Například v roce 1957 byl v australském Queenslandu uloven krokodýl o údajné délce 8,6 metru. V Bengálském zálivu byl podle některých informací o 119 let dříve uloven dokonce 10 metrů dlouhý jedinec s více než dvoutunovou hmotností. Existuje ještě množství dalších svědectví o spatření více než sedmimetrových krokodýlů, ty jsou však vesměs neověřené a zřejmě také nepravdivé. Samice jsou obvykle výrazně menší než samci, dosahují většinou délky kolem 2 až 3 metrů. Rekordní změřená samice byla dlouhá údajně 4,2 metru.

Stejně jako mnoho jiných velkých a člověku potencionálně nebezpečných živočichů je i krokodýl mořský na mnoha místech svého někdejšího rozšíření ohroženým druhem. Dlouho byl loven také pro svou kůži, ze které se již tradičně vyrábí luxusní boty a kabelky. Dříve se krokodýl mořský vyskytoval na rozsáhlém území po celé jihovýchodní Asii, severní Austrálii a přiléhajících mořských plochách. Jako skvělý plavec dokázal překonávat i velké vzdálenosti přes otevřené moře, což jeho šíření výrazně napomáhalo. Dnes jsou však jeho populace silně zdecimované a například v Thajsku, Vietnamu nebo Kambodže jsou pozorování tohoto obřího plaza tak řídká, že již mohl být zcela vyhuben. V Indii je také velmi vzácný s výjimkou severovýchodní části území. Téměř vyhuben už byl také v Indonésii a Malajsii, s výjimkou Bornea. Menší populace krokodýla mořského se vyskytují také v jižním Tichomoří, například u Šalamounových ostrovů, Palau nebo Vanuatu, kde ale žije jen několik posledních exemplářů.

 

Největší žijící plaz, krokodýl mořský, je jakousi dýchající vzpomínkou na doby, kdy světu vládli archosauři. Ti největší dosahují délky menšího autobusu a hmotnosti dvou koní. Kredit: J. Patrick Fischer, Wikimedia Commons.

 

Krokodýli mořští tráví během vlhké tropické sezóny většinu času ve sladkovodních močálech a řekách. V sušších obdobích se však přesunují po proudu do ústí řek a někdy i daleko na otevřené moře (odtud jejich název). Tato mohutná a velmi silná zvířata zuřivě bojují o své teritorium, dominantní samci přitom zabírají nejvýhodnější úseky říčních toků. Zatímco na souši se příliš rychle pohybovat nedokážou, ve vodě mohou krokodýli mořští dosáhnout rychlosti až 29 km/h (více než trojnásobek maximální rychlosti vyvinuté v bazénu trénovaným člověkem). Podobný výkon jim umožňuje především vlnící se svalnatý ocas, v menší míře pak blány mezi prsty na zadních končetinách a také značně hydrodynamický tvar těla. Jejich nejsilnější zbraní jsou mocné zubaté čelisti, díky mohutnému krčnímu svalstvu způsobilé k enormně silnému stisku.

Krokodýl mořský je bezpochyby silným a nebezpečným predátorem, schopným skolit kořist až do velikosti tunového buvola. Jeho loveckou strategií je často překvapivý výpad z vody a následná snaha stáhnout potenciální úlovek pod hladinu. Platí, že čím větší je samotný krokodýl, tím větší je také druhové spektrum jeho kořisti. Nebezpečný může být samozřejmě i člověku (neozbrojený člověk zachycený čelistmi dospělého krokodýla prakticky nemá žádnou šanci na záchranu), útoky tohoto druhu však v poslední době nejsou příliš časté. Lze však konstatovat, že pokud již dospělý krokodýl na jakoukoliv dostupnou kořist zaútočí, jde v drtivé většině o útok smrtelný. Největší v současnosti žijící plaz je jakousi úžasnou živoucí připomínkou dob pravěku, zejména druhohor a následného paleogénu. Krokodýli žijí na této planetě již celých 225 milionů let, tedy od doby svrchního triasu (moderní typy se nicméně objevují až ve svrchní křídě, asi před 85 miliony let). Záleží bohužel opět jen na člověku, zda se tento majestátný a nádherný dravec za pár desetiletí neobjeví na smutném a nikoliv překvapivě již velmi dlouhém seznamu kompletně vyhubených živočišných druhů.

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Saltwater_crocodile

(Poznámka – tento článek vychází částečně z textu, který autor publikoval dříve v časopise Příroda).

 

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Jiné pravěké organizmy, Současná příroda

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s