…aneb nový objev o našich starých předcích
Mezi nejstarší známé zástupce primátů, savčího řádu zahrnujícího například lemury, opice i člověka, patří drobný tvoreček z neklidné doby přelomu druhohor a třetihor. Když půdu severoamerické Montany před 65 miliony let naposledy udusávaly nohy triceratopsů, tyranosaurů nebo ankylosaurů, pozoroval je z povzdálí drobný tvoreček velikosti krysy, jemuž vědci již v roce 1965 dali jméno Purgatorius. Dnes jsou rozlišovány hned čtyři druhy tohoto rodu (P. unio, P. ceratops, P. janisae a P. titusi), známé zejména podle zubů a fragmentů čelistí starých asi 65-63 milionů let. Malý proto-primát (či plesiadapiform) o délce kolem 15 centimetrů dostal své jméno podle lokality Purgatory Hill, jejíž sedimenty vykazují stáří nejstarších třetihor (počátku kenozoika).
Umělecká představa vzhledu jednoho z nejstarších známých primatomorfů. Purgatorius unio byl severoamerický savec velikosti krysy, žijící na přelomu druhohorní éry a počátku kenozoika. Zhruba před 65 – 63 miliony let nejspíš shlížel z větví stromů na smutný konec vlády neptačích dinosaurů a počátek nového světa savců a ptáků. Kredit: Nobu Tamura, Wikimedia Commons
Není tedy ani zcela jisté, zda šlo o savce žijícího již koncem křídy (většina zkamenělin má stáří „pouhých“ 64,7 – 63 milionů let, pochází tedy z nejspodnějšího paleocénu). Vznik tohoto rodu ještě v křídovém stupni maastricht je ale velmi pravděpodobný. Paleontologové věří, že se jedná o jednoho z nejstarších známých primatomorfů, předků skutečných primátů a savců ze skupiny Plesiadapiformes (případně jejich bazálního vývojového zástupce). Dlouho nebylo o těchto malých placentálech (pokročilých savcích s placentou) známo nic konkrétního. Po celá desetiletí totiž vědci znali jen části čelistního aparátu a zuby těchto malých savců. Teprve nedávný výzkum nově identifikovaných kostí končetiny purgatoria přinesl další a poměrně nečekané informace o svém majiteli.
Podrobným výzkumem bylo zjištěno, že kosti kotníku a všechny klouby končetin mu umožňovaly poměrně široké spektrum a rozpětí pohybů, takže malý savec mohl dobře ohýbat a natahovat své nohy do všech stran. To je jasný znak šplhavého tvora, žijícího ve větvích stromů. Podle paleontologů se jedná o neklamný důkaz toho, že purgatorius byl zdatný lezec a možná trávil převážnou část svého života v korunách tehdejších stromů. Je také možné, že šlo o koevoluci proto-primátů a stromů produkujících dužnaté plody. Právě za nimi – coby zdrojem potravy – se možná naši dávní předkové na stromy postupně přesouvali. Nádherně zachované fosílie z východní Montany pochází z kolekcí paleontologa Williama Clemense z Muzea Paleontologie při Kalifornské univerzitě v Berkeley, přičemž jde o materiál nasbíraný během předchozích čtyř desetiletí. Vědci nyní plánují další návrat na původní lokality s tím, že již přesně vědí, kde a co hledat. Možná se tak za pár let bude vznik našich primátích předků jevit mnohem jasněji, než tomu bylo dosud.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Purgatorius
http://en.wikipedia.org/wiki/Plesiadapiformes