Obří ještěří šéf

…aneb Když vám ani zumba od široké pánve nepomůže

O jednom z největších známých suchozemských tvorů (a dále sauropodů, dinosaurů, archosauromorfů, diapsidů, sauropsidů, obratlovců i živočichů) jsem na blogu psal již v roce 2007, kdy byl vědecky popsán. Jméno tohoto svrchnokřídového dinosaura pochází částečně z jazyka místního indiánského kmene Mapučů (jazyk Mapudungun) a znamená vlastně „obří ještěří vůdce“, případně „obří šéf ještěrů“. Zkameněliny tohoto býložravého giganta byly objeveny v argentinské provincii Neuquén (dnes známé mj. také jako místo konání rallye „Dakar“) v březnu roku 2000, a to v sedimentech souvrství Portezuelo u jezera Barreales, asi 90 kilometrů severozápadně od města Neuquén. Lokalita zvaná Futalognko představuje oblast o rozloze asi 400 metrů čtverečních, na které bylo shromážděno přes 1000 vzorků zkamenělin (včetně 240 fosilních rostlin a 300 zubů). Stáří těchto geologických vrstev činí asi 87 milionů let (geologický stupeň koňak). Tehdy byla Patagonie místem s vlhkým tropickým klimatem a zkameněliny soudobých rostlin, krokodýlů, ryb a želv naznačují, že zde byly hojné také řeky a příbřežní ekosystémy. Žili zde také velcí azdarchoidní ptakoještěři s rozpětím křídel až kolem šesti metrů. Futalognkosaurus žil navíc v prostředí obývaném přinejmenším dvěma dalšími druhy dosud vědecky nepopsaných sauropodů a teropody druhu Megaraptor namunhuaiquii a Unenlagia comahuensis (navíc zde žili také dosud nepopsaní ornitopodi, dromeosauridi a karcharodontosauridi).

Zkameněliny obřího sauropoda pochází ze tří dosud objevených jedinců, kteří dohromady skládají téměř 70 % kostry dinosaura. Tím je futaloňkosaurus bezpochyby a zdaleka nejkompletnějším dosud známým obřím (sauropodním) dinosaurem. Pro srovnání stačí uvést, že například z argentinosaura je známo jen asi 10 % kosterního materiálu, zatímco z puertasaura dokonce pouhé 3 %. Stejně jako jeho méně dobře zachovaní titánští příbuzní patří také tento kolos mezi titanosauridy (resp. do kladu Lithostrotia, záleží však na použité definici). Zřejmě nejblíže příbuzným druhem je mnohem menší Mendozasaurus neguyelap. Spolu s ním tvoří futaloňkosaurus klad Lognkosauria, vytvořený autory původní studie v roce 2007. Sesterskou skupinou tohoto kladu je druh Malawisaurus dixeyi. Do kladu Lognkosauria však patří také mnohem později žijící titán Puertasaurus reuili, který s odhadovanou hmotností přes 100 metrických tun možná představuje největšího známého dinosaura vůbec (zhruba stejně velkého jako je proslulý Argentinosaurus). Nicméně ani Futalognkosaurus se za své rozměry rozhodně nemusel stydět.

———

Futaloňkosaurus patří k největším dnes známým sauropodním dinosaurům. Tento svrchnokřídový titanosaur dosahoval délky 34 metrů a hmotnosti možná až 70 tun. Samotné jeho pánevní kosti byly široké jako nákladní automobil. Svůj ekosystém sdílel s velkým množstvím dalších obratlovců, bezobratlých i rostlin. Kredit: Maurilio Oliveira, převzato z blogu Dinosaur Tracking.

———

Futalognkosaurus dukei je – jak již bylo zmíněno – nejkompletněji známým dinosaurem z kategorie nad 50 tun hmotnosti. To z něj samozřejmě činí velmi důležitý taxon pro poznání obřích sauropodů a dále pochopení jejich anatomie a funkční morfologie. Pouze u tohoto druhu můžeme určit rozměry s alespoň trochu smysluplnou mírou přesnosti. Délka futaloňkosaura dle odhadů činila asi 32 – 34 metrů, tedy prakticky stejně jako u největších známých exemplářů plejtváka obrovského. Jen krk tohoto titána, který zahrnoval čtrnáct cervikálních obratlů, dosahoval délky asi 11 metrů a místy byl i přes jeden metr široký! Důvodem jsou neobvykle vysoké neurální výběžky obratlů s charakteristickým tvarem „žraločí ploutve“. Velmi zajímavým skeletálním prvkem je také pánev, respektive masivní kyčelní kosti, které dosahují šířky přes 2,5 metru (u velkých jedinců dokonce snad i tři metry). Pravá kost stydká zase dosahuje délky 137 centimetrů a je velmi robustní. Futalognkosaurus (jehož jméno bylo před oficiálním popisem psáno krkolomným pojmem „Futalongkosaurus“) tak patřil mezi největší dnes známé dinosaury, „kráčející hory“ doby křídové.

Obří dinosaurus zahynul z neznámých příčin na velké záplavové plošině nedaleko dávného břehu říčního systému. Mršina pak byla zřejmě zčásti ohlodána a roztrhána teropodními dinosaury a peirosauridními krokodylomorfy. Naštěstí pro nás ale obří tělo nedlouho po uhynutí dinosaura odnesla lokální povodeň do blízkého říčního koryta a zabránila tak jeho postupné úplné zkáze prostřednictvím mrchožroutů a rozkladu. Velikost mrtvého těla pak vytvořila v proudu (po změně směru jeho toku) jakousi přirozenou bariéru a časem i samostatné umělé jezírko. Důkazem toho jsou četné zkameněliny ryb a mlžů, uvězněných v této umělé vodní „nádrži“. Následně se na místě, vzhledem k jeho nesporně redukčnímu charakteru již zřejmě odříznutém od říčního toku, díky činnosti větru a dešťů nahromadil také drobnozrnný sediment a četný rostlinný materiál z nedalekého lesního porostu (dle fosilního záznamu již výrazně převažují krytosemenné rostliny nad nahosemennými). Vzhledem k velmi dobrému stavu zachování fosílií obřího sauropodního dinosaura muselo k celkovému překrytí dojít poměrně rychle. Futalognko představuje unikátní argentinskou paleontologickou lokalitu, která zatím víc než kterákoliv jiná umožňuje učinit si dobrou představu o prostředí, ve kterém kdysi dávno žili skuteční obři.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Futalognkosaurus

http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2012/11/f-is-for-futalognkosaurus/

http://svpow.com/2008/01/16/how-big-was-futalognkosaurus/

———

2 komentáře

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři

2 Responses to Obří ještěří šéf

  1. Dodo

    Dobrý článek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *