…přesně před 66.035.458 lety!
Nebo tak nějak… Každopádně je tento hypotetický součet v toleranci, kterou poskytuje nová vědecká studie badatelů z Berkeley. Zdejší Středisko geochronologie (BGC) na Kalifornské univerzitě patří ke špičkovým pracovištím svého druhu. Paul Renne a jeho tým nyní využili zdokonalenou a vysoce přesnou techniku datování za pomoci měření poločasu rozpadu argonu. Vzorky ze souvrství Hell Creek se známou „iridiovou vrstvou“ byly datovány na 66.038.000 let, +- 11.000 let. Jde o zatím nejpřesnější poskytnutý údaj, který svojí precizností dalece předčí všechny předchozí datační pokusy. Zatímco před nějakými 30 lety pracovali vědci v případě přelomu křídy a paleogénu s odchylkou v řádu stovek tisíc a milionů let, dnes se jedná o pouhé desítky tisíc let. Renne se dokonce blíží fantastické přesnosti v řádu pouhých tisíciletí možné odchylky. Jde také o další potvrzení již několik let známé skutečnosti, že se spodní hranice druhohorní éry bude posouvat zhruba o 0,5 – 1 milion let dál do minulosti.
———
———
Renne se svým týmem přichází také s tvrzením, že známé hromadné vymírání K-T, které je poslední velkou extinkcí tzv. Velké pětky, následovalo maximálně asi 32-33 tisíc let po dopadu desetikilometrového vesmírného projektilu. V tom případě se již úzká souvislost mezi oběma událostmi nedá popírat. Sám spoluautor studie však uvádí, že podle něho nebyl „mexický“ asteroid jedinou příčinou katastrofy. Spíše měl představovat jakousi poslední ránu z milosti a dokončit to, co zahájila již dříve silná vulkanická činnost na území Indie a snad i jiné, zatím nepříliš známé příčiny pozemského původu. Zda se přesnost datování potvrdí, to nám ukáže až čas. Nové poznatky však již nyní mohou výrazně zpřesnit a doplnit obrázek o posledním období nadvlády neptačích dinosaurů nad pevninami naší planety.
———
Odkazy:
http://phys.org/news/2013-02-precise-dates-comet-asteroid-impact.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Chicxulub_crater
Renne, P. R. et al.: Time Scales of Critical Events Around the Cretaceous-Paleogene Boundary, Science, 2013.
———
Já bych se tady tedy zeptal na dataci Dekánských výlevů a dataci kráteru Boltyš. Tedy jestli i u nich byla/bude provedena podobně zpřesňující nová datace? Která by mohla umožnit sestavit nějakou (přibližnou) chronologii událostí, jakém pořadí následovaly a s jakými rozestupy?
Vím že Boltyš je starší než Chicxulub, ale při těchhle zpřesnění… o kolik? A jak jsou na tom časově oba krátery vůči Dekánským výlevům?
V případě dekánských výlevů by se (hádám) hodila nějaká průběžnější datace lávových vrstev… stále nějak nevím (nebo jsem přehlíd), zda ona lávová vrstva je výsledkem erupce supervulkánu nebo zda šlo o pomalý dlouhodobý výlev magmatu neřkuli zda nejdřív jedno a pak druhé…
To je velmi zajímavé téma… Jen mě zarazil fakt vymírání do 32 tisíc let, když máme nálezy Oryctodromea z doby před 64 milióny lety…
Ad HAAS: Oryctodromeus žil v období cenomanu (asi před 95 miliony let), nikoliv před 64…
Vážně? No safra, ale já už o tom psal jako důkazu ohledně třetihorních dinosarů. Takže je to zase někde hluboko pode mnou…