Další podpora pro dinosauří teplokrevnost

…díky krokodýlům

Otázka dinosauří teplokrevnosti patří dnes již k evergreenům paleontologie obratlovců. Od dob Johna Ostroma a Roberta Bakkera na přelomu 60. a 70. let  se v podstatě již nepřetržitě debatuje o tom, zda stupeň aktivity metabolismu neptačích dinosaurů byl podobnější dnešním tzv. teplokrevným obratlovcům (ptákům a savcům) nebo spíše poměrně vyspělým a úspěšným „studenokrevným“ plazům, jako jsou krokodýli (více k tomuto tématu viz třeba článek http://dinosaurusblog.wordpress.com/2009/03/27/775683-byli-dinosauri-teplokrevni/). Doklady a podpora v podobě fosílií jsou průběžně snášeny pro obě převažující tvrzení, ačkoliv o teplokrevnosti přinejmenším většiny teropodů už se dnes víceméně nepochybuje. Nová studie Rogera S. Seymoura v periodiku PLoS ONE přináší další možný důkaz pro teplokrevnost neptačích druhohorních dinosaurů. V čem tedy spočívá?

 

File:Sinosauropteryx mmartyniuk solosml.png

Zkameněliny teropodních dinosaurů s dochovaným „pernatým“ integumentem patří k nejvýmluvnějším dokladům o možné teplokrevnosti dinosaurů. Čínský _Sinosauropteryx prima_ se v roce 1996 stal prvním dinosaurem, objeveným s tímto vláknitým pokryvem. Kredit: Dinoguy2, podle Zhang et al., Wikimedia Commons

 

Profesor Seymour z Univerzity v Adelaide tvrdí, že studenokrevní dinosauři by jednoduše neměli dostatek svalové síly a energie k dominanci nad svými ekosystémy. Objevují se sice názory, že například velký krokodýl mořský dosáhne sluněním tělesné teploty nad 30 °C a díky své velikosti mu tato teplota z valné části vydrží i přes noc. Podobně podle některých vědců mohli své tělesné teplo udržovat také studenokrevní obří dinosauři, jejichž tělesný objem v poměru k malému povrchu těla mohl zachovat nastřádané teplo po velmi dlouhou dobu. Nepotřebovali by tedy tělesné teplo sami produkovat ve svých buňkách spalováním potravy, tak jako to děláme i my. Seymour však nyní tuto představu značně zpochybnil. Pokusil se spočítat, kolik svalové energie dokáže krokodýl vyprodukovat v porovnání se savcem stejné velikosti. Ačkoliv jsou krokodýli extrémně silní tvorové, vděčí za své „výkony“ zejména masivnímu svalstvu (tvořícímu někdy až kolem 50% celkové hmotnosti). Ve skutečnosti ale krokodýl o hmotnosti 200 kilogramů vyprodukuje při maximálním výkonu pouze asi 14 %  (tedy sedminu) svalové energie oproti běžnému teplokrevnému savci!

 

File:DiplodocusDB.jpg

Je otázkou, jakým způsobem pracovala fyziologie tak obrovských suchozemských obratlovců, jakými byli velcí sauropodní dinosauři. Svrchnojurský _Diplodocus longus_ při své až třicetimetrové délce rozhodně „nefungoval“ stejně jako dnešní savci nebo jeho plazopánví příbuzní – ptáci. Kredit: D. Bogdanov, Wikimedia Commons

 

Výsledky testů s krokodýli a savci ukázaly, že studenokrevní plazi mají nejen mnohem menší svalový výkon na jednotku hmotnosti, ale chybí jim také vytrvalost a delší udržení maximálního výkonu, čímž ve svých možnostech za aktivními savci a ptáky značně zaostávají. Ačkoliv se nám tedy krokodýli mořští zdají být nesmírně silnými zvířaty, ve skutečnosti by studenokrevní dinosauři (v rámci jejichž velikosti by se nedostatky „studenokrevného“ svalstva projevily ještě mnohem hůře) zkrátka neměli šanci dlouhodobě odolávat například druhohorním savcům. Druhohorní savci sice začínali na přelomu triasu a jury jako velmi malá zvířata, po dobu dalších 130 milionů let by je však pomalí a nevýkonní dinosauři nedokázali držet na uzdě tak, jak to vidíme ve fosilním záznamu. Potlačit evoluční radiaci savců takovým způsobem, jakým to dokázali neptačí dinosauři po celou jurskou a křídovou periodu, zkrátka mohli dokázat jen vysoce aktivní a tedy nejspíš teplokrevní dinosauři.

 

Odkazy:

http://www.sciencedaily.com/releases/2013/07/130717194948.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Physiology_of_dinosaurs

Roger S. Seymour. Maximal Aerobic and Anaerobic Power Generation in Large Crocodiles versus Mammals: Implications for Dinosaur Gigantothermy. PLoS ONE, 2013; 8 (7): e69361 DOI: 10.1371/journal.pone.0069361

 

2 komentáře

Filed under O dinosaurech obecně, Spekulativní paleontologie

2 Responses to Další podpora pro dinosauří teplokrevnost

  1. Sinosauropteryx prima má poměrně neobvyklou stavbu těla – nohy jako slepice, ovšem tělo předsazené tak, až to vypadá, že musí každou chvíli přepadnout… ten obrázek se mi čistě po statické stránce moc nezdá.

  2. Petr Husted Yirsaak

    když se člověk pořádně podívá, tak zjistí, že jen přikrčený, navíc tělo dokonale vyvažuje ocas..podle mě je to tu takhle zpracovaná proto, aby ještě více připomínal, ptáka, čili, že mu jdou vidět primárně „běháky“:))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *