Zdobil edmontosaurovu hlavu hřebínek?

…aneb Co nám kosti neukážou

Další fantastický objev tzv. hadrosauří mumie pochází z oblasti západně od města Grande Prairie v kanadské provincii Albertě. Nález hadrosaurida známého druhu Edmontosaurus regalis nyní dokazuje, že na hlavách těchto jinak „plochohlavých“ kachnozobých dinosaurů přece jen nějaké hřebínky byly. Pouze nešlo o hřebeny kostěné, které by se tedy mohly snadno dochovat ve zkamenělé podobě až do současné doby. Edmontosaurus byl mohutný hadrosaurid, žijící na západě Severní Ameriky (subkontinent Laramidie) v období pozdní svrchní křídy, tedy asi před 73 až 66 miliony let. Velcí jedinci mohli dosáhnout délky přes 12 metrů a hmotnosti asi 5 tun. Ve své době byli velmi hojní a po rohatých dinosaurech triceratopsech patřili k nejpočetnějším zástupcům neptačích dinosaurů na úplném konci druhohor. Edmontosauři patří k typickým představitelům dinosaurů bez výrazných kostěných hřebenů na hlavě, proto je nový objev velkým překvapením. Není mimochodem v posledních týdnech ojedinělý – nedávno například vědci oznámili, že  hadrosaurid rodu Tsintaosaurus nebyl vybaven pouze krátkým výčnělkem nad lebkou, jak byl  celých 55 let od svého vědeckého popisu zobrazován. Místo jednoho „rohu“ měl tento desetimetrový asijský rod na hlavě pořádně velký hřeben ve tvaru oblé sekerky, dosti podobný hřebeni příbuzného lambeosaura. Jak vidno, navzdory desítkám často skvěle dochovaných koster je toho ještě mnoho, co o vzhledu dinosaurů nevíme. Nejdéle nám zůstávají utajeny měkké části těla, tvořené kůží, vazivem a svalovinou, které téměř nikdy nefosilizují. Zajímavé v této souvislosti je, že edmontosauři patří k nejlépe prozkoumaným ornitopodům vůbec (formálně popsán byl tento rod v roce 1917, jeho zkameněliny jsou ale známy již od konce 19. století). Paleontologové mají k dispozici dokonce množství dobře dochovaných kompletních lebek edmontosaurů, podobný útvar byl ale objeven vůbec poprvé.

Edmontosauraus regalis illustration

Tak nějak mohl vypadat hřebínek na hlavách některých edmontosaurů. Ani po 96 letech od vědeckého popisu tohoto dinosaura neměl dosud nikdo o podobné struktuře ponětí. Kolik takových paleontologických překvapení nás asi v budoucnu ještě čeká? Kredit: Julius Csotonyi, Current Biology

O to cennější je nový objev edmontosaura z Alberty, jenž odhalil dříve netušenou strukturu, která zdobila hlavy některých jedinců (snad samců, kterým hřebínky sloužily jako rozpoznávací znamení nebo například okázalá demonstrace pohlavní zralosti). Jde o vůbec první prokazatelný pozůstatek takovéto výrazné měkké struktury u velkého ornitopoda. Jak poznamenává jeden z autorů vědecké studie Phil Bell: „Tento objev samozřejmě vyvolává podnětnou otázku, zda podobné struktury nezdobily hlavy také dalších dinosaurů.“ Když disponoval (možná výrazně zbarveným) hřebínkem edmontosaurus, proč by nemohl mít něco podobného také Tyrannosaurus, Triceratops nebo třeba starší jurské rody Stegosaurus a Brachiosaurus? Jak si můžeme být jistí, že obří sauropodi neměli hrdelní vaky a teropodi třeba kožní záhyby jako dnešní krocani? Výčet možností je v tomto směru téměř nekonečný. Pravdu nám ale pomohou zjistit až případné budoucí objevy vzácných – skvěle zachovaných – dinosauřích zkamenělin. Do té doby jsme v podobné situaci jako mimozemští biologové, kteří se bez znalosti jakýchkoliv žijících chobotnatců pokouší rekonstruovat vzhled hlavy slonů. Minimálně ze začátku nebudou mít ani tušení o čemkoliv, co by připomínalo chobot. Možná by na přítomnost této měkké části těla dokonce nepřišli vůbec. Ale zpět k edmontosaurům – hřeben mohl sloužit namlouvacím účelům, jeho přesný význam ale neznáme. Situaci také komplikuje fakt, že nemůžeme rekonstruovat přesný tvar dotyčné měkké tkáně na hlavě edmontosaura. Ve skutečnosti totiž mohlo jít například o útvar poléhající a visící z hlavy na jednu stranu nebo také o první masitý výstupek celého souvislého hřebene, táhnoucího se podél střední linie těla až k ocasu. O podobné struktuře na ocasu edmontosaura ostatně již existují fosilní doklady z dřívějška. Ať už je to však s hřebínkem na hlavě křídového hadrosaurida jakkoliv, jedno je jisté: dinosauři nám i přes kenozoickou časovou propast 66 milionů let mají ještě hodně co nabídnout.

Odkazy:

http://www.sciencedaily.com/releases/2013/12/131212123315.htm

http://phys.org/news/2013-12-duck-billed-dinosaurs-fleshy-cocks.html

http://www.cbc.ca/news/technology/alberta-dinosaur-s-head-adorned-with-fleshy-comb-1.2461149

http://phenomena.nationalgeographic.com/2013/12/12/surpise-well-studied-dinosaur-actually-had-a-cocks-comb/

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Ptakopánví dinosauři, Spekulativní paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s