….aneb Který byl objeven nejdříve?
Nesporný fakt, že i mnozí neptačí dinosauři byli částečně nebo dokonce zcela pokryti pernatým integumentem, je známý a potvrzený již téměř dvě desetiletí. Který dinosaurus byl však objeven s otisky vláken nebo peří jako první? Známý je samozřejmě Sinosauropteryx prima (v překladu „první čínské ještěří křídlo“), malý spodnokřídový teropod z čínské provincie Liaoning. Tento asi metr dlouhý a půl kilogramu těžký kompsognatid žil před 124 miliony let a na těle měl jakýsi vláknitý pokryv těla, vzdálené podobný prachovému peří. Vědecky byl popsán na podzim roku 1996 a média jej oficiálně označila za první nesporný důkaz o tom, že i neptačí druhohorní dinosauři mohli být pokryti nějakým typem tělesného integumentu (dnes je paradoxně právě sinosauropteryx jakožto nositel filamentárního tělesného pokryvu občas zpochybňován, to ale nehraje pro doklady o tomto anatomickém znaku u ostatních dinosaurů žádnou roli). V roce 2010 byla dokonce publikována i studie o zbarvení ocasní části opeření sinosauropteryxe (viz příslušný článek na tomto blogu). Čínský „opeřený drak“ se stal senzací a nadlouho byl obecně považován za historicky prvního neptačího dinosaura, u něhož bylo doloženo tělesné opeření. Jak se ale při zpětném pohledu ukazuje, sinosauropteryx nebyl první, ba dokonce možná ani druhý v pořadí. Dostali se před něj hned dva další teropodi, přičemž ani jeden z nich nebyl objeven v Číně.
———
Přibližná podoba avimima, prvního neptačího dinosaura, u něhož byly objeveny přímé doklady pernatého pokryvu těla. V roce 1987 o nich publikoval zprávu paleontolog Sergej Kurzanov, který tohoto oviraptorosaura také o šest let dříve popsal. Kredit: Matt Martyniuk, Wikimedia Commons
———
Začněme druhým v pořadí, španělským ornitomimosaurem druhu Pelecanimimus polyodon. Ten byl popsán v roce 1994 ze sedimentů proslulého spodnokřídového souvrství Las Hoyas o stáří kolem 130 milionů let. Tento asi 2,5 metru dlouhý, velmi štíhlý a lehce stavěný běžec získal své jméno podle ohromného počtu zubů, pro tzv. „pštrosí dinosaury“ zcela nezvyklého. Zatímco většina vývojově pokročilých ornitomimosaurů byla zcela bezzubá, pelekanimimus (v překladu „napodobitel pelikána“) měl zubů hned 220. Skvělá kvalita uchování zkameněliny ukázala, že tito dinosauři byli vybaveni jakýmsi měkkým hřebínkem z kůže nebo rohoviny na horní straně hlavy a hrdelním vakem na krku. Kromě otisků holé kůže byly objeveny také struktury, jejichž původ není zcela objasněn – může jít o otisky vláknitého pokryvu těla nebo jen otisky svalových vláken. Ani pelekanimimus však není nejstarším dochovaným dokladem o opeření dinosaurů – ostatně za ten by mohl být považován i „prapták“ archeopteryx, jehož první pero bylo objeveno již roku 1860. Skutečně nejstarším historickým příkladem tohoto druhu je však mongolský oviraptorosaur druhu Avimimus portentosus, popsaný roku 1981. Avimimus („napodobitel ptáka“) byl opět velmi malý, asi 1,5 metru dlouhý obyvatel svrchnokřídové pouště Gobi, který se zde proháněl v době před asi 70 miliony let. V roce 1987 popsal ruský (tehdy ovšem ještě sovětský) paleontolog Sergej Kurzanov přítomnost ulnárních papil – jakýchsi dolíků na kostech loketních, které zřejmě sloužily jako místa pro ukotvení obrysových per avimima. Jde o poměrně přesvědčivý důkaz o tom, že tito podivní dinosauři s relativně velkou mozkovnou byli zaživa opeření a podobali se do značné míry dnešním „pozemním“ nelétavým ptákům. Právě avimimus je tedy nejstarším doloženým opeřeným dinosaurem z kategorie neptačích druhohorních teropodů.
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Avimimus_portentosus
http://en.wikipedia.org/wiki/Pelecanimimus_polydon
http://en.wikipedia.org/wiki/Sinosauropteryx_prima
http://en.wikipedia.org/wiki/Feathered_dinosaurs
———