Chcete se dostat dinosaurům pod kůži?

…vyberte si hadrosaurida!

Sotva dnes ještě někdo neví, že byly objeveny také zkamenělé otisky kůže některých druhohorních dinosaurů. První nálezy tohoto druhu přitom byly učiněny již v polovině 19. století a v poslední době jsou stále častější (stačí si vzpomenout na tzv. dinosauří mumie). Zkamenělá kůže je přitom velmi cenným vědeckým artiklem – díky ní si můžeme udělat poměrně detailní představu o vzezření povrchu těla dinosaurů a jeho možné koloraci, v případě exkluzivně zachovaných trojrozměrných otisků kůže pak dokonce poskytuje cenné informace o fyziologii, svalové hmotě a navazujících lokomočních schopnostech (rychlost pohybu na souši, způsob pohybu ve vodě apod.). Vzorky kožních „šupin“ či osteodermů pak mohou pomoci i v taxonomické identifikaci a systematice (např. u saurolofa). Otisky stop zase umožňují vytvořit velmi podrobnou rekonstrukci dávného podkladu i sedimentu a napoví leccos o biomechanice chůze či běhu daného dinosaura. Drtivá většina informací, kterou o kůži neptačích dinosaurů máme, pochází zejména od extrémně dobře zachovaných fosílií hadrosauridů, tedy tzv. kachnozobých dinosaurů. Tito velcí svrchnokřídoví býložravci ze skupiny Ornithopoda představují také jedny z nejhojněji objevovaných dinosaurů v sedimentech daného stáří zejména na území Severní Ameriky a Asie (v Číně byly dokonce na některých místech jejich zkamenělé stopy po staletí uctívány). Fakt, že otisky zkamenělé kůže bývají objevovány nejčastěji u těchto dinosaurů, je obecně dobře znám. Ví se dokonce, že u velmi dobře zachovalých artikulovaných exemplářů s dochovanou většinou kosterních elementů je dokonce neobvyklé spíše neobjevit velké plochy otisků fosilizované kůže. Teprve nová studie z letošního roku se však snaží odpovědět na stěžejní otázku – je pouhou náhodou, že právě hadrosauridi vykazují tak extrémně dobré zachování své fosilní kůže? Odpověď je jasná – ani náhodou!

File:Dakota skin impression.jpg

Zkamenělý otisk kůže slavné dinosauří mumie „Dakoty“, objevené roku 1999 v sedimentech souvrství Hell Creek na území Severní Dakoty. Tento exemplář edmontosaura představuje jednu z nejkompletněji dochovaných dinosauřích zkamenělin vůbec. Kredit: Kabacchi, Wikipedie

První popsaný objev fosilizované dinosauří kůže pochází již z roku 1841 (reverend Hitchcock), tedy z doby, kdy Richard Owen pro tehdejší hrstku druhohorních plazů teprve stanovil název Dinosauria. V průběhu dalších 170 let bylo objeveno a v odborné literatuře popsáno nejméně 180 fosílií dinosauří kůže. Týká se to všech hlavních skupin dinosaurů a rozdílné jsou způsoby zachování, lokalizace vzorků i jejich tloušťka. Mezi nejtenčí vzorky patří kůže titanosauřích embryí (0,3 mm), nejrobustnější je pak vzorek hadrosaurida gryposaura o tloušťce 125 mm. Zmíněný vzorek sto osmdesáti fosílií byl objeven na území čtrnácti států světa. Jasně přitom dominují státy USA (66 vzorků) a Kanada (34). Vzorky byly objeveny v celém chronologickém rozsahu existence dinosaurů, tedy od svrchního triasu po svrchní křídu (ta je s 88 položkami nejbohatším obdobím). Výjimkou je pouze střední jura, z níž zatím žádný fosilní otisk dinosauří kůže znám není. Jak již bylo uvedeno, kachnozobí dinosauři jsou v tomto ohledu naprosto dominantní – na území Severní Ameriky (typické souvrství Hell Creek) se jejich kůže zachovala s 31krát vyšší pravděpodobností, než kůže kteréhokoliv jiného dinosaura. Zajímavé je, že v případě zachování otisků kůže ve fosilních otiscích stop naopak vedou teropodi, kteří kachnozobé dinosaury překonávají v poměru 15:1. Mezi hadrosauridy se setkáváme s otisky kůže zatím u 14 druhů v Severní Americe a Asii, celých 25 % z nich však patří jedinému rodu, kterým je Edmontosaurus. Právě u tohoto rodu máme o povrchu těla asi nejvíc informací. Ačkoliv bychom mohli neobvyklou frekventovanost zachování otisků kůže u hadrosauridů přisuzovat vlivu náhody, jejich někdejší četnosti, životu v oblastech s vhodnou sedimentací či dalším faktorům, podrobný výzkum ukazuje, že ve hře je zde ještě něco dalšího. Faktor, který způsobuje lepší zachování hadrosauří kůže (snad její vyšší pevnost, odolnost nebo jiné vlastnosti), zatím není bezpečně znám. Je ale prakticky jisté, že kůže některých kachnozobých dinosaurů vykazovala jakousi nám neznámou kvalitu, díky níž se dnes právě těmto „kravičkám doby křídové“ můžeme takříkajíc dostat hezky pod kůži.

Snímek zkamenělého otisku kůže jedné z prvních rozeznaných „mumií“ edmontosaura (tehdy nazývaného Trachodon). Takto vypadala kůže na břiše kachnozobého dinosaura. Kredit: A. E. Anderson a H. F. Osborn, 1912 (převzato z Wikipedie)

 …

Odkazy:

http://news.yale.edu/2014/09/10/thick-skinned-dinosaur-gets-last-laugh

http://www.dailynewsen.com/science/thick-skinned-dinosaur-gets-the-last-laugh-h2620977.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Edmontosaurus

https://www.app.pan.pl/article/item/app20120077.html

Leave a Comment

Filed under Ptakopánví dinosauři, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *