Proč už neexistuje Brontosaurus

…aneb Jak klamný ještěr sesadil hřmotného z trůnu

Možná už jste sami zaznamenali, že jméno „Brontosaurus“ je ve vědeckém světě tak trochu tabu. Nebo přesněji řečeno, tento rodový název již není dle pravidel zoologické nomenklatury platný. Už kdysi dávno, přesněji před 112 lety, ho totiž nahradilo jméno jiné. Nepříliš povědomé slovo Apatosaurus je nyní oním, dodnes vysoce populárním brontosaurem. Brontosauři nicméně skutečně žijí dál – jako hudební skupina, ekologické hnutí, asteroid v hlavním pásu* nebo třeba familiérní označení všech sauropodních dinosaurů (tak je nazývá například americký paleontolog Robert T. Bakker). Ale v oficiálních análech mezinárodně používané zoologické nomenklatury je toto jméno již pěkně dlouho něčím zapomenutým. Navzdory faktu, že brontosaura známe z nádherných Burianových rekonstrukcí, filmů jako je Cesta do pravěku a mnoha dalších (včetně jednoho z nejstarších trikových snímků Gertie the Dinosaur od Winsora McCaye z roku 1914), symbolů některých společností nebo třeba i komiksů, je nutné se s jeho definitivním odvržením smířit. Zajímavé je, že ačkoliv mnozí zvídaví lidé (a zejména děti ve své „dinosauří“ fázi vývoje) o „vyhynutí“ brontosaura cosi tuší, samotný důvod neplatnosti tohoto někdejšího rodového jména severoamerického sauropoda z konce období jury jim obvykle zůstává skryto. Ta historie je totiž trochu spletitá a malinko hůře se pamatuje. Vědecké rodové jméno „Brontosaurus“ bylo v platnosti jen necelé čtvrtstoletí (v letech 1879 – 1903), přesto ale zaznamenalo hluboký dopad nejen do sféry paleontologie obratlovců. Obří dinosaurus s tělem o velikosti několika slonů, dlouhým krkem a groteskně malou hlavou nepřestává jitřit fantazii dětí i dospělých dodnes. Tedy ještě jednou: Proč v žádných dostatečně aktualizovaných zdrojích již žádného brontosaura dlouho nepotkáváme? Z jakého důvodu vůbec přestal „Brontosaurus“ existovat? Za všechno může jistá nešťastná nálezová situace a nepřesný odhad jednoho z největších paleontologů 19. století, Othniela Charlese Marshe.

File:Sharp lull brontosaurus.jpg

Zastaralá a anatomicky nesprávně smontovaná kostra apatosaura s lebkou, patřící ve skutečnosti rodu Brachiosaurus (resp. jde nejspíš o konglomerát lebečních kostí rodů kamarasaurus a brachiosaurus). V době, kdy stála v prostorách AMNH tato kostra (rok 1915), byl „brontosaurus“ na vrcholu své slávy – přestože dobrých 12 let už nebyl platným vědeckým názvem. Kredit: W. D. Matthew, převzato z Wikipedie

V roce 1877 se profesorovi paleontologie na Univerzitě v Yale O. C. Marshovi dostala do rukou zásilka obřích fosilních fragmentů velkého sauropodního dinosaura, jimž tento excentrický věděc přisoudil odborný název Apatosaurus ajax (druhové jméno bylo zvoleno podle hrdiny z řecké mytologie). Šlo nicméně o nekompletní kostru ještě ne plně dospělého jedince. Jen o dva roky později pak byl Marshem oznámen objev dalšího velkého sauropoda v oblasti skalního hřebene Como Bluff ve Wyomingu. Šlo o podstatně většího a kompletnějšího jedince, kterého vzhledem k rozdílům ve velikosti a tělesné stavbě Marsh popsal jako zcela nový rod a druh – Brontosaurus excelsus. Právě v roce 1879 tak začala krátká, ale významná existence tohoto populárního jména. Zatímco Apatosaurus znamená cosi jako „klamající ještěr/plaz“ (podle tvaru podpůrných kostí pod ocasními obratli, podobnými kostem některých druhů mořských plazů mosasaurů), slovo Brontosaurus je podstatně údernější – jde o „hřmotného ještěra/plaza“. Díky tomu, že v době objevu šlo o jednoho z nejrobustnějších a největších známých dinosaurů (a tím vlastně i suchozemských zvířat vůbec), dokázal „Brontosaurus“ během několika málo desetiletí natolik zaujmout fantazii veřejnosti, že se jeho jméno stalo synonymem pro cosi fantasticky velkého, ale  neoprávněně také hloupého nebo evolučně neperspektivního. A „Brontosaurus“ si žije svým životem dodnes, ačkoliv z popisných cedulek a knih již během posledních desetiletí vymizel. K jeho druhému vyhynutí však došlo mnohem dříve, v již zmíněném roce 1903. Tehdy významný odborník na sauropody Elmer S. Riggs (1869 – 1963) z Chicaga publikoval v periodiku Geological Series of the Field Columbian Museum studii, ve které doložil, že Marshem stanovené anatomické rozdíly nejsou dostatečné pro stanovení nového rodu. Jinými slovy, že Apatosaurus a Brontosaurus jsou jedním jediným rodem dinosaura. A protože podle platných pravidel zoologické nomenklatury má přednost vždy první vědecké jméno stanovené spolu s (dostatečně kvalitním) popisem, s brontosaurem se vědecký svět mohl definitivně rozloučit. Riggs, který v roce 1900 vykopal vlastní kostru apatosaura, zpečetil osud slavného brontosaura. A ačkoliv to ještě nemohl tušit, stvořil zároveň nejslavnějšího dinosaura, který vlastně nikdy neexistoval. Čas od času se sice objevují tendence vzkřísit toto vědecké rodové jméno, a to i na základě revize původních Marshových exemplářů (např. kontroverzní Bakker), ty ale nejspíš nemají naději na úspěch**. A tak nám může být útěchou pouze tolik, že brontosaurus už nikdy nebude zapomenut, tedy alespoň ve sféře populární kultury.

Dodatek: V dubnu 2015 byla publikována studie, analyzující fylogenezi diplodokoidních dinosaurů, jejímž výsledkem je údajný návrat brontosaura jako validního rodového jména! Viz například v tomto odkazu.

https://i1.wp.com/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Apatosaurus_louisae_by_durbed.jpg

Moderní rekonstrukce apatosaura, obřího diplodocidního sauropoda z období pozdní jury Severní Ameriky. Běžně velké exempláře tohoto sauropoda dosahovaly délky asi 23 metrů a hmotnosti kolem 30 tun, některé izolované obratle ale nasvědčují ještě podstatně větším rozměrům. Škoda, že tyto obry již nelze korektně označovat za brontosaury. Kredit: Durbed, převzato z Wikipedie.

* Planetka 9949 Brontosaurus byla objevena roku 1990 belgickým astronomem E. W. Elstem v hlavním pásu asteroidů (planetek) na oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem. Je velká asi 17 kilometrů a Slunce oběhne jednou za 3,61 pozemského roku.

** V roce 1994 popsali paleontologové James Filla a Patrick Redman z Morrisonských vrstev Wyomingu velkého sauropoda, kterému dali vědecký název Apatosaurus yahnahpin. O čtyři roky později revidoval tento materiál Bakker a povšiml si údajně mnoha primitivních znaků, které podle jeho názoru postačují ke stanovení nového rodu. Bakker toho využil ke vzkříšení svého miláčka – stanovil nové rodové jméno Eobrontosaurus. Není ale jisté, že jde skutečně o platný rod (objevily se domněnky, že příslušné fosílie mohou patřit skutečně apatosaurovi nebo dokonce rodu Camarasaurus).

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Apatosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Eobrontosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Othniel_Charles_Marsh

http://en.wikipedia.org/wiki/9949_Brontosaurus

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Dějiny paleontologie, Sauropodní dinosauři, Ze života

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s