Záhada kamenných květů

…aneb Další posvátné dinosauří stopy z Číny

Jak začíná být patrné, dinosauří fosílie byly v Číně odedávna nevědomky uctívány na mnoha místech. Ke známým příkladům z Pevnosti lotosové hory, tibetských stop krále Gesara z Lingu nebo stop oře božského Č´-ke-a-lu nyní přibyl další podobný příklad. Jedná se o lokalitu tzv. Tygří hory v oblasti přímo spravovaného města Čchung-čching v provincii S´-čchuan. V roce 2013 zde byly pod skalní římsou objeveny dva velké kamenné objekty, připomínající vzdáleně květák nebo nerozvinutý květ. Stejně jako nedaleké otisky stop hadrosauridů i tyto pozůstatky šlápot obřích sauropodů našly své místo ve folklóru místních obyvatel. Zajímavé je, že ve vzdálenosti pouhých dvaceti metrů se ve výšce kolem 30 metrů tyčí ze skály také kámen mající podobu lidské hlavy, což mohlo místní legendy o kamenných bytostech ještě více posílit. Paleontologové zjistili, že sedimenty obsahující dinosauří stopy spadají do souvrství Jiaguan, které má zřejmě spodnokřídové stáří (geologický stupeň barrem – alb, tedy zhruba přes 100 milionů let). Ichnofosílie spadají do sekvence o tloušťce kolem 700 metrů, tvořené zejména pískovci a vmezeřenými méně mocnými jílovci. Tzv. „Tygří série stop“, jak se nález podle místa objevu neoficiálně nazývá, sestává ze dvou přírodních odlitků (konvexních hyporeliéfů) dinosauřích stop (kat. ozn. TMSI1p-2p). Původní materiál byl ponechán in situ na místě současného Národního geologického parku Čchi-ťiang. Otisky vykazují výborný stav zachování a na povrchu mají značně výraznou síťovanou strukturu, způsobenou zřejmě přírodními vlivy a erozí, stejně jako podmínkami při fosilizaci. Téměř s jistotou se jedná o spodní vrstvu někdejšího bahna, nad kterou vytvořili otisk velcí sauropodi o hmotnosti v řádu jednotek až několika málo desítek tun. Obě stopy jsou zhruba 70 cm široké, kolem 65 cm dlouhé a mají hloubku 15-20 cm (první) a 27 – 30 cm (druhá). Okraje zachované části dokonce vykazují stopy po přítomnosti někdejších krátkých a mohutných drápů.

Skalní převis s vrstvami vápenců a jílovců z období spodní křídy. Šipky označují oba „otisky“ dinosauřích stop. V této oblasti jsou známé již po staletí a zavdaly zřejmě podnět k vytvoření legend o kamenných květech. Kredit: Xing et al., Geological Bulletin of China.

Nálezová situace připomíná některé dřívější objevy z USA (Dakota Group, Colorado) a Jižní Koreje. Zdá se, že stopy vytvořili velcí dinosauři (téměř s jistotou sauropodi), přecházející po písčitém povrchu, v jehož blízkém podloží převažoval jílovitý sediment. Vzniklé kamenné útvary kulatého tvaru jsou pak právě pozůstatky tohoto zdeformovaného jílu a kontakního písku v nejbližším okolí. V období spodní křídy zde dinosauři zřejmě přecházeli písčito-jilovité nížiny a řečiště, ve kterých často zanechávali své stopy. Po více než 100 milionech let se již fosilizované pozůstatky jejich dávných putování staly podkladem pro nejednu legendu a mýtus čínských venkovanů. V samotné oblasti Čchi-ťiangu se již jedná o druhý podobný nález a je velmi pravděpodobné, že jich zde bude ještě mnohem více (sedimenty daného stáří jsou zde velmi rozšířené, jejich vrstvy mocné a na mnoha místech exponované). Paleontologové i etnologové tak očekávají, že v budoucnu odhalí ještě podstatně více případů propojení zkamenělin a folkloristiky dávných Číňanů. Legendy a mýty založené na dinosauřích fosíliích lze totiž vysledovat ve velmi širokém historickém rozpětí, prakticky od konce doby kamenné až do naší současnosti. Místní „kamenné květy“ jsou pouze dalším dílkem velké skládačky, kterou představuje neuvědomnělá přítomnost dinosauřích pozůstatků v lidské kultuře minulých století a tisíciletí. Jak uvádí jeden z hlavních autorů nové studie, mladý čínský paleontolog a talentovaný ilustrátor Lida Sing, „…tyto otisky zde byly už dávno před příchodem člověka a když je lidé poprvé objevili, přiřadili jim velký význam a nadpozemskou moc. S kouzelnými stopami legendárních božstev, poupaty posvátných květů, lotosů nebo otisky kopyt legendárních válečných ořů se dnes setkáváme doslova po celé Číně a i v sousedním Mongolsku. Byla by chyba myslet si, že dinosauři vstoupili do povědomí člověka až ve vědeckém období. Byly tu vždy a naši předkové o nich dobře věděli, modlili se k nim a nosili k nim květiny a dary. Jen netušili, že jsou to němé památníky úplně jiných, dávno zaniklých světů.“ Kamenné květy jsou jen jedním z mnoha dalších důkazů této fascinující skutečnosti.

Podklad otisků stop sauropodních dinosaurů představuje sférický útvar, připomínající vzdáleně zkamenělý „květák“ nebo nerozvinuté poupě květiny. Právě tak na tyto pozůstatky dávných dinosauřích obyvatel křídové Číny nahlíželi místní. Kredit: Xing et al., Geological Bulletin of China.

Odkazy:

http://www.xinglida.net/pdf/Xing_et_al_2015_Stone_flowers_undertracks.pdf

Xing, L.D., Lockley, M.G., Wang, F.P., Hu, X.F., Luo, S.Q., Zhang, J.P., Du, W., Persons, W.S.IV., Xie, X.M., Dai, H., Wang, X.Q. (2015): Stone flowers explained as dinosaur undertracks: unusual ichnites from the Lower Cretaceous Jiaguan Formation, Qijiang District, Chongqing, China. Geological Bulletin of China 34(5): 885–890.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Protopaleontologie a geomytologie, Sauropodní dinosauři, Spekulativní paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s