Mohli dinosauři vytvořit civilizaci?

…nebo je tím šťastlivcem až člověk?

Vývojově vyspělým teropodním dinosaurům se na konci období křídy začaly povážlivě zvětšovat mozky. Tento trend je v paleontologickém záznamu dobře pozorovatelný, stačí se podívat na druh Troodon formosus nebo Bambiraptor feinbergi. Tento prostý fakt postačil k tomu, že početná skupina milovníků konspiračních teorií zahrnula do svých představ a myšlenek také dávné obyvatele naší planety. Dinosauři podle nich vůbec nebyli neúspěšnými tvory, jejichž osudem bylo vyhynutí (což už si dnes věda samozřejmě také nemyslí), ba přesně naopak – vytvořili první skutečnou vyspělou civilizaci v dějinách. Dosáhli takového kulturního, technologického a vědeckého rozmachu, že se o tom lidem ve 21. století může jenom zdát. Začali upravovat svůj genom, létat ke hvězdám a dokonce i teraformovat jiné planety a měsíce. Potom se ale něco pokazilo, nejspíš se dvě znepřátelené dinosauří frakce či státy dostaly do těžkého sporu a ten ke své smůle řešily totální jadernou válkou. Po vyspělé civilizaci moderního typu tak nezbylo nic, pouze tlející ruiny a několik zkamenělin, se kterými si „seriózní“ vědci nevědí rady. Zastánci těchto teorií jdou dokonce tak daleko, že podezřívají paleontology z úmyslného klamání veřejnosti a „uklízení“ nepohodlných artefaktů z křídové periody (nepleťme si je ovšem s údajnými lidskými výtvory, které by v dávných sedimentech u texaské říčky Paluxy i jinde našli rádi zastánci kreacionismu Mladé Země). Dinosauři prý disponovali nejmodernější technikou, která předběhla tu lidskou o 66 milionů let a měli našlápnuto k dobývání okolního vesmíru. Dosud prý v jisté vzdálenosti od Země obíhají trosky jejich družic a opuštěných vesmírných lodí. Tajná společenství vědců a politiků se zase pravidelně schází, aby předávala dál střípky neuvěřitelně pokrokové učenosti, kterou jim zanechali dinosauři před svým zánikem. Nejbizarnější teorie dokonce mluví o tom, že než se edmontosauři, tyranosauři, triceratopsi a jejich super-inteligentní dinosauroidí společníci odebrali na geologickou věčnost, stihli ve svých biologických laboratořích pozměnit genovou manipulací malé pra-primáty, kteří se pak po několika desítkách milionů let vyvinuli až v člověka. Jak půvabné, šokující a zcela nesmyslné zároveň! Jaká je ale skutečnost? Opravdu se mohli dinosauři vyvinout v bytosti schopné vytvořit skutečnou civilizaci?

File:Troodon Perot Museum.jpg

Rekonstrukce kostry teropoda druhu Troodon formosus. Pokud by dinosauři vytvořili vysoce inteligentní formy, nejspíš by vzešly právě z takovýchto dinosaurů. Povšimněte si velkých očnic a jejich stereoskopické pozice. Kredit: Greg Heartsfield, Wikipedie

Představa, že by i jiné bytosti než lidé byly schopné složitého uvažování, tvorby kultury a civilizace v užším smyslu i vývoje do podoby technicky vyspělé společnosti je velmi lákavá a dráždivá. Naše fantazie ostatně podobnými bytostmi doslova překypuje – zejména se jedná o hypotetické mimozemské civilizace nebo kultury z jiných, fantastických světů (z okruhu fantasy literatury). Málokdo se ale někdy zamýšlel nad tím, zda nějaká podobná civilizace nemohla osidlovat naši planetu již kdysi dávno, v hlubinách geologického času. Co kdyby se vysoce inteligentní druhy objevily a vzkvétaly dávno před tím, než se naši předkové poprvé zbavili ocasů, napřímili se a započal razantní růst jejich mozkoven? Mohli snad vytvořit civilizaci již dávní savci nebo archosaurní plazi v době druhohor? Přímo v éře dinosaurů? Mohli být tou inteligentní formou samotní dinosauři, resp. jedna jejich vývojová větev? To se s naprostou jistotou asi již nikdy nedozvíme, ale můžeme si na tomto místě aspoň trochu zaspekulovat. V drtivé většině případů byl dinosauří mozek velmi malý a nepříliš výkonný v porovnání se zástupci naší čtvrtohorní megafauny, tvořené zejména savci a ptáky. O inteligenci neptačích dinosaurů a tzv. dinosauroidů již byla na tomto blogu řeč. Jisté je, že pokud se vysoce inteligentní bytost mohla z druhohorních dinosaurů vyvinout, pak to téměř s jistotou musel být zástupce teropodních dinosaurů z příbuzenstva deinonychosaurů. Někteří z těchto dravých dinosaurů disponovali dopředu napřímenýma očima, relativně velkou mozkovnou, předními končetinami s uchopovací funkcí (přítomnost tzv. vratiprstu) a tendencí k průběžnému zvětšování mozkovny (je ovšem otázkou, kterých částí mozku se toto zvětšování objemu přednostně týkalo). K výraznému zvětšení mozku dochází jen ve zvláštních případech, kdy je k dispozici dostatek potravy a kyslíku i dlouhý čas pro fyziologický rozvoj. Zejména koncový mozek je extrémně náročný na přísun živin a energie. Dinosauři přesto inteligentní formy s jistým stupněm kultury a civilizace vytvořili, a příklady vidíme i ve svém bezprostředním okolí. Jsou to samozřejmě chytří ptáci ze skupiny krkavcovitých (například havrani, vrány, sojky), papouškovitých (nestor kea, žako ad.) a někteří další. Etologové dnes upozorňují, že pejorativní úsloví „ptačí mozeček“ už ani zdaleka neplatí – vždyť mnozí ptáci patří mezi nejinteligentnější živočichy současnosti vůbec. Ale vraťme se ještě k inteligentním dinosaurům druhohorní éry – pokud by skutečně existovali, našli bychom po nich vůbec nějaké stopy?

All Gizah Pyramids.jpg

Velké pyramidy v Gíze jsou ukázkou zajímavé skutečnosti, že nejdéle by tu po člověku zůstaly právě ty nejstarší kamenné monumenty z dob starověku. Pokud by postavili něco podobného inteligentní dinosauři před více než 66 miliony let, dozvěděli bychom se to? Mohly by být podobně velké objekty zachoványi napříč geologickým časem? Kredit: Ricardo Liberato

 Na tuto otázku není snadná odpověď. Nevíme ani s jistotou, co by zbylo za desítky milionů let po nás. Je jisté jen tolik, že většina nových budov a infrastruktur by se se zánikem člověka rychle rozpadla a dezintegrovala. Existuje předpoklad, že přibližně za 500 let by všechna města byla již porostlá vegetací a za další tisíce let by mohla většina budov a jiných objektů zmizet pod nánosy bahna, prachu a rostlinstva. Nejdéle by paradoxně vydržely ty nejstarší objekty – kamenné monumenty, katakomby a jeskyně nebo výrobky z kvalitní oceli. Pokud by dávní dinosauři využívali nástroje řekněme na úrovni doby kamenné, vůbec bychom se to nejspíš nedozvěděli. Úlomky pazourku, dřevěné louče nebo zbraně a nástroje z kostí už by po tak dlouhé době nebyly odlišitelné od běžného geologicko-paleontologického záznamu. Je také velkou otázkou, co přesně rozumíme pod pojmem „civilizace“: hypotetičtí inteligentní dinosauři by mohli mít zcela jinou společenskou strukturu, rituály a preferované artefakty, možná by dokonce nevyráběli žádné skutečné předměty nebo zbraně. Existuje ale jeden velký argument proti možnosti existence vysoce vyspělé dinosauří civilizace, byť by trvala jen velmi krátce. Kromě absence jakéhokoliv náznaku něčeho podobného v sedimentech, které po dobu dvou století vědci zkoumají, je tu ještě jeden překvapivý indikátor. Tím je nepřítomnost náznaků po dolování a hornických operacích jako takových. Je totiž téměř jisté, že dinosauří civilizace by stejně jako ta naše potřebovala od jisté fáze svého vývoje cenné kovy pro výrobu staveb a nástrojů. Absence železných rud a dalších kovů v jistých vrstvách by mohly být indikátorem přítomnosti dinosauří civilizace – další pak jsou odpadové jámy, rozsáhlé úpravy někdejšího terénu a podobně. Pravdou je, že tyto drobné změny by se za dlouhou dobu v geologickém záznamu velmi špatně hledaly a byly by často na hranici detekovatelnosti, přesto by mělo být možné je objevit. Ostatně máme k dispozici i vzácné nálezové situace hnízdících dinosaurů a jejich hnízdních kolonií, pravděpodobných přírodních úkrytů a dalších ekologických scenérií. Čím dál častěji také objevujeme kvalitně zachované otisky dinosauří kůže nebo peří. Fantastové prohlašují, že bychom jednou mohli objevit otisky dinosauří pokožky s obtisknutou tkaninou oděvu nebo třeba kostru s vetknutým vražedným bodcem. Zde už ale přesahuje vědu žánr sci-fi a nacházíme se na půdě pouhých spekulací a domněnek. Netušíme, zda dinosauři skutečně mohli vyvinout vlastní civilizaci a nejspíš se to s jistotou nedozvíme nikdy. Je ale velmi nepravděpodobné, že by mohlo jít o technologicky vyspělou společnost na úrovni člověka 21. století.

Mohl povstat inteligentní druh ve stínu blahočetů na konci křídového období? Jaká by tato dinosauří civilizace asi byla? Podobala by se té naší? Vytvořila by velké vědce, umělce, sportovce? Chovala by se šetrně ke svému životnímu prostředí? Dospěla by ke stejnému či alespoň podobnému světonázoru, vědeckým výsledkům, technologiím a naboženstvím jako lidstvo? Zničila by se nakonec sama nebo by se stala obětí okolností? Otázek je nepřeberně mnoho… Kredit: Tigrerayado, Wikipedie

Pozn. aut.: Osobně mne toto téma přijde velmi zajímavé a v současnosti mám již na stejné téma rozpracovanou povídku s pracovním názvem Dinosapientia. Kratší úryvky či celou první kapitolu možná v budoucnu na blogu zveřejním. Pokud se do budoucna najde ochotný vydavatel, mohla by také vyjít knižně.

Odkazy:

http://www.forbes.com/sites/brucedorminey/2015/05/31/why-dinosaurs-would-have-never-built-spaceships/

http://www.strangehorizons.com/2009/20090713/trent-a.shtml

http://ask.metafilter.com/268088/Would-there-be-any-way-of-knowing-if-dinosaurs-had-a-civilization

http://worldbuilding.stackexchange.com/questions/12564/what-would-be-left-of-a-civilization-founded-in-dinosaur-times

Reklamy

komentářů 8

Filed under O dinosaurech obecně, Protopaleontologie a geomytologie, Spekulativní paleontologie

8 responses to “Mohli dinosauři vytvořit civilizaci?

  1. Myslím že obecně inteligence dinosaurů se podceňuje. Nechci tím naznačit, že bych byl zastáncem konspiračních teorií o vyspělé dinosauří civilizaci, stejně jako nechci naznačovat, že by byli tak inteligentní jak byly vyobrazeni v knihách či filmech Jurský Park.
    Přesto jsem už i zde na blogu narazil na něco, co bych označil za známky podceňování možností jejich inteligence. Ohledně dinosauřího mozku tu totiž ve prospěch dinosauří inteligence hraje jejich dýchací systém. Současní ptáci, kteří jej zdědili po svých předcích, dýchají s efektivitou trojnásobnou savcům. Už v článku zaznělo, že mozek je velmi náročný na spotřebu energie a kyslíku. Dinosauří dýchání je schopno zásobit tělo kyslíkem lépe, než jak to dovedou savci. I proto si myslím, že srovnávat kapacitu mozkoven dinosaurů (a ptáků) s hodnotami, které jsme si stanovili pro sebe a jiné savce, v sobě zahrnuje jisté zkreslení. S větším přísunem energie by totiž mozek mohl být schopen fungovat s větším výkonem, než shodně velký mozek shodně velkého savce.

    Druhá věc je (ale to je už velká spekulace) otázka samotné „kvality“ mozku. Objem totiž není jediný důležitý údaj, je jím také i hustota neuronů či členitost povrchu (což jsou fosilně nezachovatelné údaje) které mohou ovlivňovat a měnit a odlišovat výkonnost mozků, které po stránce objemu a poměru k tělu mají shodné parametry. V mnohém se v tomto samozřejmě můžeme poohlédnout, jak je tomu u současných ptáků, ale zároveň všichni přitom víme, že ptáci sami vycházejí z trochu jiné (byť blízce příbuzné) větve drobnějších dinosaurů, než mezi jaké patří ti, které nejvíce podezíráme z cesty k sapientaci.

    Nemluvě o tom, že ptáci prošli velmi specifickou evolucí, která byla primárně zaměřená na odlehčené létací konstrukce. Mnoho ptačích větví se sice později vrátilo na zem či obydlelo i vodu, ale to jsou až druhotné adaptace, které stále vycházejí z leteckého designu a staví na něm. Což nám (více či méně) zkresluje veškeré naše snahy zpětně z ptáků zjištěné vlastnosti a údaje pasovat na dinosaury. Některé aspekty dinosauří konstrukce mohly při letecké evoluci vzít prostě za své ve jménu lehčí stavby. Mohly se znovu vrátit, ale už ne cestou zpětné evoluce ale úplně nového řešení.

    Tenhle princip lze například nalézt i na tělesné stavbě mořských želv, které kdysi ztratili svůj krunýř a pak si zase nechali narůst nový, který ale s tím původním nemá nic společného a mořské želvy dodnes ve své konstrukci krom toho svého nynějšího krunýře mají i zakrnělé pozůstatky toho původního, kterého se před miliony let vzdaly.

  2. Lukáš Zahradníček

    Nepřítomnost náznaků po dolování a hornických operacích z dob křídy nebo i starších období má své vysvětlení v relativně rychlých erozních a sedimentačních a dalších geologických procesech. Pokud se nemýlím, tak v dobách křídy a i v starších dobách neexistovaly druhy travin jako je známe dnes. A jsou to právě traviny, které dnes velmi efektivně zpomalují erozní a sedimentační procesy. Navíc si myslím, že na Zemi je tolik míst, které je nemožné kvalitně prozkoumat a vyloučit nepřítomnost stop po dolování… Je tu např. absolutně neprozkoumaná Antarktida, pouště Sahary,Sibiř, mělká moře-hluboké oceány, pralesy…to jsou všechno jen namátkou velké plochy, které unikají nějakému většímu průzkumu. Pokud tedy existovala nějaká vyspělá dinosauří civilizace, která dosáhla „jen“ dejme tomu doby kamenné, tak určitě bychom pozůstatky po těžbě na 99,9999% nenašli. A pokud naopak existovala vyspělejší civilizace, než je právě ta naše, tak určitě během své evoluce rychle přešla na těžbu většiny surovin z oceánů a moří – kde jsou koncentrovány snad všechny prvky světa. A myslím, že pokud se těžilo z oceánů, které mohly zároveň sloužit také jako odpadiště a „odkaliště“, tak stopy po dávné dinousauří těžbě surovin nenajdeme. Myslím, že lidské mozečky jsou stále velmi limitované tím, co vidí kolem sebe. Jsme limitováni technologií, kterou lidstvo vynalezlo samo a horko těžko si představujeme technologie, které lidstvo ještě nevynalezlo, nebo které neumí ještě používat. Já osobně si myslím, že minimálně jedna vyspělejší civilizace, než je ta naše, se už na Zemi vyvinula. A dost možná ještě někde hluboko v oceánech nebo v podzemí má své základny. A někde jinde ve vesmíru osídlila lépe okysličené planety 🙂 (aby se jim lépe okysličovala mozkovna). A dost možná se na Zemi pravidelně vrací studovat ty naše „limitované“ mozečky… 🙂

    Jinak moc pěkný blog! To je opravdu krása číst!

  3. Velmi děkuji za komentáře i hodnocení 🙂

  4. Honza

    Neviděl pan autor náhodou jeden díl seriálu Star Trek Voyager, jmenovalo se to Vzdálený původ? (3. řada, 23. díl.) Tam právě byla tato teorie rozvinuta v podobě setkání s dinosauří civilizací na opačném konci galaxie.

  5. Lukáš Zahradníček

    Ještě jsem našel dnes na těchto stránkách http://zahadymagdalena.xf.cz/aktuality_dinosauri.html další zajímavou mysteriozní úvahu…kopíruji jen výňatek:

    „…Připadal by snad nějaký dinosauří druh opravdu v úvahu? Vědci zastávají názor, že ano. Mozek některých dávných dinosaurů měl často slušný objem vzhledem k velikosti těla, který se měl tendenci v průběhu milionů let ještě zvětšovat! Jak je vidět, některá větev tedy mohla postupným vývojem dosáhnout inteligence člověka, nebo ji dokonce ještě předstihnout.

    V roce 1977 s touto hypotézou vystoupil známý americký vědec Carl Sagan, který za možného dinosauřího kandidáta označil druh toroodon morfosus, žijícího v období svrchní křídy, tedy v době před 65 miliony let př. n. l. Tento dravec měl na předních končetinách tři prsty a co je nejdůležitější, také vratiprst, který mu umožňoval úplně stejný druh uchopení, jaký používají primáti a samozřejmě také člověk. Jeho kostra připomínala mnohem více opice, než samotní tehdejší savci a jeho oči měly dokonalé prostorové vnímání. Ještě lepšího výsledku dosáhl v roce 1980 paleoneurobiolog Harry Jerison. s druhem domiceoiomimus brevetertius

    Kanadský paleontolog Dale Russel sázel však spíše na troodona, a proto spolu se svým přítelem Ronem Sequinem vytvořili model dinosaura Dino Sapiens. Jak tedy tento inteligentní dinosauroid, jak ho vědci později pojmenovali, což znamená v podstatě bytost podobná dinosaurovi, asi vypadal?

    Podle odborníků měl velkou hlavu, vypouklé oči ještěrky a nepatrná ústa bez známek rtů. Také uši byly spíše náznakem, podobně jako u dnešních plazů. Měřil na výšku okolo 1 metru a vážil zhruba 50 kilogramů. Myšlení a psychika takového dinosaroida byla jistě zcela oproštěná ode všech abstraktních pojmů a emocionálních nejistot, které jsme my, lidé, zdědili po svých předcích pocházejících z primátů. Byl tedy daleko racionálnější, a proto jednal mnohem účelověji než člověk, a byl také daleko přímočařejší.

    Nepřipomíná vám tento popis snad něco, nebo spíše někoho, jiného? Přesně stejně popisují totiž oběti únosů UFO své trýznitele, označované často za „šedivce“. Nemohou být tyto záhadné bytosti, považované za mimozemské návštěvníky, spíše příslušníky dávné pozemské civilizace, daleko předstihující naší, která kdysi na Zemi vznikla? Přestála snad tato nejstarší společnost světa nějakou katastrofu, ukrytá kdesi mimo planetu a jen díky tomu je do dnešních dnů jejím pravým pánem? I to by mohla být pravda…“

    …kdo ví, jak to vlastně všechno nakonec je a kam nás ta skládačka všech možných dalších informací a objevů zavede…

    • Russelův model je něco, co bychom neměli brát moc v úvahu. Jeho tvorbu silně ovlivnil anthropocentrismus. Osobně se domnívám (a existuje několik dalších extrapolovaných druhů procházejících sapientací, kteří podobné smýšlení odrážejí), že vývoj dinosauroida vůbec nemusel směřovat k člověku podobnému tvoru. Předkové člověka ztratili ocas již velmi hluboko v minulosti a i opice, kteří jej nadále mají, jej mají jenom tenký… Kdežto dinosauří stavba těla ocas využívá jako protiváhu k přední části těla.
      Dinosauři jsou navíc digigrádní tvorové, kdežto Russelův dinosauroid předpokládá vývin paty… proč? Protože člověk ji má…
      Rovněž zkrácení obličejové části u onoho dinosauroida je extrémní.

      Řadu vývojových charakteristik z člověka můžeme sice aplikovat na snahy o odhad dinosauroida – i nám se čelisti oproti naim předkům zkrátily, můžeme proto předpokládat (byť je to spekulace), že i u dinosaurů by mohlo dojít k jejímu zkrácení a snížení počtů zubů (předem zpracovávaná strava je na tohle méně náročná). Ale nemůžeme při tom ignorovat specifika dinosauří konstrukce – není reálné předpokládat tak drastickou redukci obličejové části až do kulaté lidské hlavy.

      To je pouze projev nepochopení rozmanitosti a různorodosti života s naprostou absencí zdůvodnění, proč by tvorové, kteří se svou stavbou a rozmanitostí v tvarech v ničem nepodobají savčímu světu, měli vyvinout do něčeho takhle podobného člověku. Dokonce se to dá označit za projev druhového egoismu.

      Člověk se vyvinul z tvorů žijících v korunách stromů a v pralesech. Věšení se za ruce bylo jedním z apektům, který ovlivňoval vývoj tělesné stavbě, která nám posléze umožnila postavit se vzpříma. O zcela diametrálně odlišné roli ocasu v životě našich dávných předků, kteří jej ještě měli, a roli v životě dinosaurů, jsem už hovořil.

      Samotný životní styl příslušníků čeledi dromaeosaridae a trodoontidae je odlišný od našich opičích předků. I od toho je nutno odvozovat možnosti pro budoucí vývoj. Můžeme předpokládat vývoj předních končetin, pro lepší manipulace s předměty. Můžeme předpokládat úpravu lopatky, podle toho, jak by jejich životní vyžadoval upravit hybnost celých paží. Napřimování až do podoby lidské vidim jako nepravděpodobné….

      • Lukáš Zahradníček

        Děkuji za střízlivou reakci. Beru váš komentář na vědomí. Russelův model jistě není to pravé ořechové, s tím souhlasím.

  6. Dobrý den, je potřeba razantně odlišovat hypotetické možnosti a fantastické bláboly, i když ta hranice mnohde není zcela ostrá 🙂 Fenomén dinosauroidů jde skutečně hodně daleko do minulosti, v podstatě až kamsi na začátek 20. století a jedná se původně o produkt sci-fi literatury. Vědecky se tato problematika (alespoň velmi lehce) testuje až od 70. let zásluhou kanadského paleontologa D. Russella a několika dalších. V posledních letech je to pak zejména britský vědec Darren Naish a s ním spolupracující turecký umělec Cevdet Kosemen, žijící dlouhodobě v UK (viz jeho Avisapiens saurotheos, lze nalézt na blogu).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s