Opomenutá hvězda Jurského světa

…aneb Celebrita s vrásčitou tváří

Zatímco názory na kvalitu děje i zobrazených dinosaurů v Jurském světě mohou být velmi rozdílné, jedno se filmu musí přiznat. Již ke konci srpna se stal s tržbou téměř 1,64 miliardy dolarů s velkým předstihem komerčně třetím nejúspěšnějším filmem všech dob a dosud trhá všelijaké rekordy podobného druhu (celkem má na svém kontě sedm celosvětových rekordů a mnohem víc jich zaznamenal na domácí půdě ve Spojených státech). Je také zatím komerčně nejúspěšnějším filmem tohoto desetiletí, zaznamenal nejdrtivější start, co se financí týče (vůbec nejrychleji se přehoupl přes „magické“ bariéry 500 milionů, 1 miliarda i 1,5 miliardy dolarů) a svým tvůrcům přinesl vskutku gigantické zisky. Není proto divu, že už dnes známe datum uvedení dalšího dílu, který má do kin dorazit v červnu roku 2018. Ale dost už o filmu samotném. Učiňme nyní zadost názvu příspěvku a podívejme se na dinosaura, který je sice s dějem filmu úzce spojen, setkáme se s ním ale pouze zprostředkovaně. A to v podobě ohyzdného hybrida jménem „Indominus Rex“, který v sobě akumuluje částečnou genetickou informaci právě tohoto méně známého abelisaurida spolu s mnohem „provařenějšími“ rody teropodů, jakými jsou Tyrannosaurus, Giganotosaurus, Carnotaurus nebo Velociraptor. Jeho jméno dokonce ve dvouhodinovém snímku ani jednou nezazní, přesto s ním bude již navždy spojován. Tím dinosaurem je křídový africký predátor Rugops primus, formálně popsaný paleontologem Paulem Serenem a jeho kolegy v roce 2004. Rugops rozhodně neimponuje celkovou velikostí, děsivým vzezřením ani výrazně neobvyklými nebo unikátními anatomickými znaky, určitě si ale zaslouží naši pozornost ve stejné míře, jako jeho větší a slavnější bratranci. Představuje totiž jakýsi chybějící díl do pomyslné skládačky, vedoucí k rozluštění polohy dávných kontinentů v období druhohor.

———

Rugops skull.jpg

Rekonstruovaná lebka rugopse na výstavě National Geographic Spinosaurus Exhibit. Dobře patrný je vrásčitý povrch lebky i jedna ze dvou řad záhadných otvorů na horní části lebky. Zaživa snad mohly sloužit k u kotvení hřebínku z měkké tkáně. Kredit: Ryan Somma, převzato z Wikipedie

———

Rodové jméno dinosaura znamená v překladu „vrásčitá tvář“, což odpovídá hrubé textuře povrchu jeho fosilní lebky. Když byla fosilie dinosaura v roce 2000 objevena na saharské poušti v Nigeru, překvapila paleontology kvalita zachování lebky, nesoucí dosud stopy po původních osteodermech, pokrývajících zaživa její povrch. Některé kosti byly zase hustě protkány sítí cévek, což svědčí o dobrém prokrvení čelistních svalů a další lebeční tkáně. Jak ale podotkl sám Sereno, rozhodně nešlo o vhodný design lebky pro tvrdý úder na velkou kořist nebo dokonce drcení kostí, proto je pravděpodobné, že rugopsové byli spíše mrchožrouti nebo lovci menší kořisti. Další záhadou je přítomnost dvou téměř paralelních řad sedmi otvorů na vrchu lebky, což je znak u jiných teropodů neznámý. Sereno spekuloval, že by mohlo jít o místo ukotvení jakýchsi excesivních struktur, snad hřebínků nebo keratinových rohů (případně pak hřebínku z měkké tkáně). V tom případě bychom mohli předpokládat i složité sociální chování, komplexní rituály v době páření apod. Zatím však jde samozřejmě jen o čiré spekulace, víc nám mohou prozradit jen případné budoucí objevy. Rugops patří do čeledi abelisauridů, charakteristických krátkou a vysokou lebkou i značně redukovanými pažemi. Dá se předpokládat, že i rugops měl zakrnělé přední končetiny, které sloužily v podstatě již pouze jako protiváha nebo stabilizační orgán při rychlejším pohybu. Ačkoliv patřil spíše k menším teropodům ve svém ekosystému, rugops rozhodně nebyl malým dravcem. Dosahoval délky kolem šesti až devíti metrů a hmotnosti v řádu stovek kilogramů až jedné tuny. Mezi nejbližší příbuzné rugopse zřejmě patřil vedle karnotaura i druh Majungasaurus crenatissimus, velký abelisaurid z pozdní křídy Madagaskaru, který je známý pro svůj paleontologicky doložený kanibalismus (pojídání jedinců vlastního druhu). Ten žil ale až o zhruba 25 milionů let později a nemá tedy stejný význam pro paleogeografii teropodů, jako jeho starší příbuzný ze severní Afriky. Rugops totiž obýval tuto oblast v období cenomanu, kdy se již někdejší jižní superkontinent Gondwana začal definitivně dělit na pevninské bloky, známé i z dnešní doby. Představuje tak důležitý důkaz skutečnosti, že daná oblast byla ještě před asi 93 miliony let stále součástí Gondwany (neboť jinak by se zde tato forma příbuzná abelisauroidům z Jižní Ameriky, Madagaskaru a Indie nejspíš nevyskytovala).

———

File:Paul Rugops Flesh Model and Skull with Paul - IMG 0060 crop low-2.jpg

Rekonstruovaná lebka a model hlavy abelisaurida rugopse s jeho objevitelem Paulem Serenem. Tento dinosaurus dosahoval výšky v plecích až 2,5 metru a představoval tak sice lehce stavěného, ale velmi nebezpečného predátora všem menším a středně velkým obratlovcům ve svém ekosystému. Mohl také lovit mláďata jiných dinosaurů. Kredit: University of Chicago, převzato z webu Dinopedia.wikia.com

———

V době před učiněním tohoto objevu se totiž předpokládalo, že Afrika se od Gondwany odělila jako první už před zhruba 120 – 110 miliony let. Nová fosilie ale ukázala, že nějaká forma spojení alespoň v podobě jakéhosi kontinentálního mostu nebo úžiny musela existovat mnohem déle, snad zde byla ještě v době před asi 90 miliony let. Zkameněliny rugopse byly objeveny v sedimentech souvrství Echkar, známé zejména množstvím fosílií obřích krokodýlovitých archosaurů (je možné, že se zde vyskytoval ještě pozdní přežívající kolosální rod Sarcosuchus) a také obřích teropodů, jako byl Carcharodontosaurus a „obojživelný“ Spinosaurus. Rugops to v přítomnosti těchto obřích predátorů nejspíš neměl lehké a musel se specializovat na jiné potravní zdroje. Sereno se svým týmem objevil dinosaura v rámci nesmírně produktivní expedice do odlehlé oblasti Nigeru, trvající 2,5 měsíce. V průběhu pouhých deseti dní zde prý shromáždili víc dinosauřího fosilního materiálu, než bylo objeveno na africkém kontinentu předtím dohromady. Sereno proto tuto oblast nazval „Údolím Králů“, ovšem místo faraonů zde byly k mání pozůstatky druhohorních vládců pevniny. Kromě svého poněkud utajeného „vystupování“ v Jurském světě se rugops objevil i ve dvou vědecko-popularizačních dokumentech, a v tomto případě zcela explicitně. Prvním byl americký seriál Monsters Ressurected, vysílaný poprvé roku 2009 na Discovery Channel, druhým pak skvělá série BBC Planet Dinosaur z roku 2011. V obou případech je však rugops pouhou stafáží pro (jak usoudili producenti) nepochybně mnohem zajímavějšího giganta spinosaura. Dokonce se stane i jeho nešťastnou kořistí a je zvednut téměř dvoumetrovými čelistmi spinosaura do vzduchu. To ale naprosto neodpovídá skutečným schopnostem teropodí celebrity se hřbetní plachtou. Každopádně hvězdou večera je v rámci tohoto ekosystému vždy rybožravý obr s úzkými čelistmi. Takový už je ostatně úděl těch slabších a méně výrazných – což, jak vidno, platí i ve světě dinosaurů.

———

Odkazy:

http://paulsereno.uchicago.edu/discoveries/rugops_primus/

http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/271/1546/1325

http://www.nbcnews.com/id/5105979/ns/technology_and_science-science/t/dinosaur-skull-sheds-light-africas-birth/

http://africascience.blogspot.cz/2007/07/two-dinosaurs-from-africa-give-clues-to.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Rugops

http://dinopedia.wikia.com/wiki/Rugops

Sereno, P.C., J.A. Wilson, and J.L. Conrad. 2004. New dinosaurs link southern landmasses in the Mid-Cretaceous. Proceedings of the Royal Society of London (Series B) published online: pages 1-6.

———

Leave a Comment

Filed under Jurský park a jiné filmy, Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *