Geologický čas pod pravítkem

…aneb Jak si představit dálavy hlubokého času opět jinak

Je těžké představit si geologický čas. Od pouhých několika tisíciletí, které kladly naší planetě generace učenců a teologů ještě v průběhu 17. století, jsme se v polovině století  minulého posunuli již na dech beroucí miliardy let, jenž vyměřují čas našemu vesmírnému domovu nyní. Více než 4 560 milionů let nás podle aktuálních odhadů dělí od doby, kdy v mladé sluneční soustavě vznikla srážením materiálu protoplanetárního disku nová terestrická planeta, která bude jednou pojmenována Země a jíž budou obývat rozmanité živé bytosti, od prokaryotních bakterií až po velryby a sekvoje. Přiblížit tu nepředstavitelně dlouhou dobu jsem se pokusil ve třech předchozích příspěvcích (nejprve zde resp. zde a později zde), existuje ale i jiný způsob. Opět je velmi jednoduchý a zprostředkuje alespoň přibližně ony neuchopitelné dálavy času, které nás dělí nejen od vzniku naší planety, ale i celého vesmíru. Porovnání nicméně dobře vynikne například také mezi ve srovnání s „hlubokým“ časem zdánlivě nedávnými událostmi typu vzniku moderního člověka nebo třeba doby našeho slavného panovníka Karla IV. Jak už dobře víme, délka lidského života nebo třeba i celé učebnicové historie, vtloukané do hlav dětem na základních školách, je v porovnání s hlavními událostmi při vývoji organického života na Zemi až děsivě krátká. Nepřekvapí proto, že i v tomto srovnání (mezi historií lidskou a historií živých organismů) onen nápadný rozdíl ihned vynikne. Jde samozřejmě jen o umělé a při hlubším zamyšlení poněkud absurdní přirovnání, může však být užitečné jako myšlenkový experiment.

———

Rekonstrukce přibližného vzezření naší planety v době jejího formování před 4,56 miliardy let. Toto rozžhavené těleso diferencující se hmoty tehdy ještě nemohlo hostit život. Za několik desítek milionů let se nejspíš střetne s jinou vznikající planetou o velikosti Marsu a výsledná srážka povede k vytvoření našeho Měsíce. Převzato z Wikipedie.

———

Někteří geologové používají další zajímavé přirovnání – pokud natáhnete svoji paži, pak celé lidské dějiny, počínaje objevem našich nejstarších bipedních předků v pliocenní Africe nebudou představovat víc než tenkou špičku vašeho nehtu, kterou obrousíte jedním lehkým tahem pilníčku. Druhé přirovnání je možná ještě lepší – jste-li zdatný horolezec a vydáte-li se na vrchol nejvyšší hory Mount Everestu, přičemž se po neuvěřitelném úsilí na vrchol v nadmořské výšce 8848 metrů konečně dostanete, pak opět můžete porovnat – celé lidské dějiny zde bude oproti ohromné výšce hory představovat pouhá vločka sněhu, která tiše dopadne vedle vás. Zde na věc půjdeme ještě jinak. Časový vjem si pomyslně převedeme na vzdálenost, přičemž délka jednoho jediného centimetru odpovídá přesně desítce pozemských let. Jeden milimetr je tedy pomyslným rokem, decimetr představuje milénium a kilometr odpovídá rovnému milionu roků. Průměrně dlouhý lidský život tedy v tomto srovnání představuje jen 8 cm (průměr jablka) a od stavby Velké pyramidy v Gíze nás dělí pouze 4,6 metru (délka většího osobního automobilu). Výška dospělého člověka pak představuje přibližně dobu, dělící nás od největšího rozmachu starověkého Říma. Geologický čas bude v tomto srovnání výrazně přesahovat tyto drobné vzdálenosti a lze jej srovnat s distancí mezi některými většími městy v našem státě, v případě těch nejdelších časových úseků pak i v rámci evropských nebo světových metropolí. Nuže vzhůru, máme před sebou dlouhou cestu…

———

Pohled na nejvyšší horu našeho světa, himalájský Mount Everest. Celé lidské dějiny by oproti její nadmořské výšce (coby době existence naší planety) představovala jediná sněhová vločka. Kredit: Shrimpo1967, Drukair, převzato z Wikipedie

———

Doba čtení tohoto příspěvku (přibližně 10 minut) – 0,00002 mm = přibližně velikost některých virů

Premiéra Jurského parku – 2,2 cm (- 22 let) = šířka nehtu palce

Přistání na Měsíci – 4,6 cm (- 46 let) = velikost krabičky od sirek

Objev neptačích dinosaurů – 19 cm (-190 let) = menší tablet

Život Karla IV. – 65 cm (-650 let) = délka větší užovky

Rozmach antického Říma – 2 metry (- 2000 let) = výška basketbalisty

Počátek dynastických civilizací – 6 metrů (- 6000 let) = délka dodávky

Konec poslední doby ledové – 12 metrů (-12 000 let) = délka autobusu

Vznik člověka moudrého (archaický Homo sapiens) – 200 metrů (-200 000 let) = délka přepravní lodi

…

Přelom pliocénu/kvartéru (vznik rodu Homo) – 2,6 km (-2 588 000 let) = přibližně vzdálenost staré budovy Národního Muzea a Staroměstského náměstí

Vznik homininů (Sahelanthropus tchadensis) – 7 km (-7 000 000 let) = přibližně vzdálenost dvou protilehlých okrajových částí Hradce Králové

Přelom paleogénu a neogénu – 23 km (-23 030 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Hradcem Králové a Pardubicemi

Katastrofa K-Pg, vyhynutí neptačích dinosaurů – 66 km (-66 040 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Olomoucí a Svitavami

Prokazatelné krytosemenné rostliny – 125 km (-125 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Brnem a Chrudimí

Nejstarší savci, počátek dominance dinosaurů – 190 km (-190 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Plzní a Havlíčkovým Brodem

Katastrofa P-T, „Great Dying“ – 252 km (-252 280 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Ostravou a Přeloučí

První tetrapodi, devon – 370 km (-370 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Zlínem a Plzní

…

Osídlení souše, první cévnaté rostliny – 470 km (-470 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Prahou a Stuttgartem

Kambrická exploze – 541 km (-541 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Prahou a Budapeští

První mnohobuněční – 2100 km (-2 100 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Hamburgem a Moskvou

Nejstarší eukaryota – 2700 km (-2 700 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Oslem a Barcelonou

Vznik života – 3800 km (-3 850 000 000 let) = přibližně vzdálenost mezi Madridem a Kyjevem

Vznik planety Země – 4 500 km (-4 560 000 000 let) = přibližně vzdálenost z Londýna do egyptské Alexandrie

…

Velký třesk – 13 800 km (-13 800 000 000 let) = přibližná vzdálenost mezi Prahou a australským Perthem

———