Byl větší argentinosaurus nebo plejtvák obrovský?

…aneb Konečný verdikt je (možná) zde

Největší živočichové byli vždy předmětem zájmu a obdivu člověka. Rekordní kategorie typu „nejmenší“ nebo „nejrychlejší“ rovněž poutají naši pozornost, ale ruku na srdce: koho nezaujme pohled na zvíře s několikatunovým srdcem, hrudníkem o šířce menšího tunelu nebo obratli velikosti standardní ledničky? Takoví giganti se na naší planetě objevili hned ve dvou prostředích a geologických érách – v období druhohor to byli suchozemští sauropodní dinosauři a dnes jsou největšími tvory mořští kytovci – velryby. Jak by tedy dopadlo velikostní srovnání mezi největšími dinosaury a rekordní velrybou plejtvákem obrovským? Dlouhou dobu byla tato záležitost odbývána s poukazem na jednoznačné vítězství kytovců, které nadnáší voda a mohli tak dorůstat podstatně většího tělesného objemu a hmotnosti, než kterýkoliv z velkých dinosaurů. V mnoha knihách z 80. a 90. let se tak dočteme něco podobného této větě: „Ačkoliv byl brachiosaurus („brontosaurus„, „seismosaurus„, diplodokus , supersaurus) těžký jako celé stádečko slonů, ani zdaleka se neblížil plejtvákovi obrovskému.“ Pravda, neblížil, alespoň ne svojí hmotností. Ale co noví velikostní rekordmani, jejichž fosilní pozůstatky vydaly za poslední čtvrtstoletí sedimenty v Argentině i jinde ve světě? Jak by si v tomto duelu napříč stovkou milionů let geologického času vedl zatím nejlépe známý obří titanosaur Argentinosaurus? To už prozradí náš „duel titánů“.

———

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/15/Argentinosaurus_scale.png

Silueta obřího argentinského dinosaura v porovnání s postavou dospělého člověka. Na základě ohromných kosterních elementů dinosaura bylo odhadnuto, že se jeho hmotnost nejspíš blížila stovce metrických tun. Pro přesnější odhad velikosti jednotlivých tělních částí nebo celkové hmotnosti však bohužel nemáme dostatečně kompletní vzorek fosilního materiálu. Kredit: Matt Martyniuk, Wikipedie

———

Argentinosaurus huinculensis

Zařazení: Sauropoda, Titanosauria, Antarctosauridae

Délka: Asi 35 – 40 metrů(?)

Hmotnost: 80 – 100 tun

Rychlost pohybu: Asi 5 – 8 km/h

Rozšíření: Argentina (provincie Neuquén)

Doba výskytu: Raná svrchní křída, před 97 – 94 m. l.

Starší má přednost, proto se nejprve vraťme do křídové argentinské Patagonie před 94 miliony let. Setkáme se s jedním z největších známých dinosaurů, argentinosaurem. U tohoto obra bohužel neznáme kompletní kostru, proto můžeme jeho rozměry jen přibližně odhadovat. Obří obratle a kosti nohou velké jako sloupy naznačují, že mohl vážit tolik, co stádo patnácti slonů afrických! Gigantický sauropod byl vědecky popsán roku 1993 a dosud z něho známe jen pár zkamenělých kostí. Ačkoliv je důstojným zástupcem dinosaurů, možná nebyl ze všech největší. Ostatně teprve vloni byl oznámen objev možná až o 10 % většího sauropoda opět z Argentiny. Již v roce 1878 byl zase v americkém Coloradu objeven obří obratel, který mohl patřit dinosaurovi o délce až 60 metrů! Bohužel se ale ztratil (nejspíš rozpadl) a dnes známe jen jeho nákres. Hmotnost jeho majitele (druh Amphicoelias fragillimus) byla odhadnuta na 122 tun. Přesto nemusí jít o absolutního rekordmana, za tím bychom museli až na jih Indie. Bruhathkayosaurus matleyi byl popsán roku 1989 a pokud se skutečně jedná o dinosaura, mohl vážit i přes 150 tun! Vědci se však dosud přou o to, zda jde v jeho případně o zkameněliny živočicha (dlouhé kosti končetin) nebo rostlinu (zkamenělý kmen stromu). Není tedy ani jisté, že tak velký dinosaurus skutečně existoval. Pokud však ano, ocitl by se nejspíš na samotné horní hranici biomechanického limitu pro suchozemského živočicha.

———

File:Blue whale size.svg

Velikost dospělého plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus) v porovnání se siluetou potápěče. Ačkoliv tito kolosální kytovci nepřekonávají největší dinosaury svojí délkou (rekordní jedinec měl 33,6 m), z hlediska tělesné hmotnosti byli nedostižní. Kredit: Kurzon, Wikipedie

———

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)

Zařazení: Cetacea (kytovci), Balaenopteridae

Délka: Až 33,6 metru

Hmotnost: Až 190 tun?

Rychlost pohybu: Krátce až 50 km/h

Rozšíření: Dříve všechny světové oceány

Doba výskytu: Recent

Plejtvák obrovský je zdaleka největším savcem a dnes žijícím živočichem vůbec. Délkou přesahuje i třicet metrů a hmotnost největších jedinců dosahuje 200 metrických tun. Kapacita plic tohoto mořského obra činí asi 5000 litrů. Když nad hladinou vydechuje, sloupec kondenzovaného vzduchu dosahuje výšky až dvanácti metrů. Samotné ploutve mohou být dlouhé až čtyři metry a jeho jazyk váží téměř tři tuny. Stejnou hmotnost má také novorozené mládě plejtváka obrovského, které tak již při porodu překonává velikostí hrocha. Prvních sedm měsíců svého života pije až 400 litrů mateřského mléka denně a každý den přibere na váze 90 kilogramů! Srdce plejtváka obrovského dosahuje hmotnosti menšího auta – přes 600 kilogramů. Naproti tomu jeho mozek je jen asi pětkrát těžší než lidský (necelých 7 kilogramů), což představuje pouze 0,007 % celkové hmotnosti obřího těla. Plejtváci obrovští byli dříve rozšířeni v oceánech celého světa, velrybářský průmysl však od konce 19. století jejich stavy značně zdecimoval. Z 275 000 žijících jedinců tohoto krásného tvora před velrybářskou érou jich tak v 60. letech minulého století zbývalo méně než 2000. Naštěstí ale zvítězil zdravý rozum a dnes je tento ohrožený druh snad již zachráněn od úplného vyhubení (a tím i od další velké ostudy pro lidstvo). Podle odhadu z roku 2002 žije na počátku 21. století asi 5 – 12 tisíc plejtváků obrovských.

———

File:Fósiles del titanosauria del Chubut en el Museo Egidio Feruglio de Trelew 03.JPG

Část fosilní kostry končetiny nově objeveného obřího titanosaura z argentinské provincie Chubut. Podle některých odhadů by mohl být ještě o trochu větší než Argentinosaurus (jeho vědecký popis by měl již brzy spatřit světlo světa). Ani v tom případě ale výsledek duelu mezi sauropody a kytovci zřejmě nijak nezvrátí. Kredit: Gastón Cuello, Wikipedie

———

Verdikt: Kdo je tedy větší?

Abychom rozhodli mezi argentinosaurem a plejtvákem obrovským, musíme přesněji definovat a vymezit pojem tělesné velikosti. Argentinosaurus by zřejmě zvítězil z hlediska celkové délky těla. Tou překonával plejtváka asi o pět až deset metrů, přesně ale jeho rozměry bohužel neznáme. Nepochybně byl také vyšší, ale to je dáno nízkým profilem plejtvákova těla. Možná měl také větší srdce, jelikož jeho hmotnost se odhaduje až na 1,6 tuny. Ve všech ostatních ohledech už ale s přehledem vítězí recentní mořský savec (máme však na mysli rekordní jedince, nikoliv jen průměrně vzrostlé). Z hlediska hmotnosti neměli suchozemští dinosauři šanci dosáhnout míry rekordních plejtváků; na rozdíl od nich jejich těla nenadnáší voda, která je 775krát hustší než vzduch a mnohem lépe tak poskytuje podporu velkého organismu. Nohy jsou přece jen nesrovnatelně více limitovány celkovou hmotností svého majitele. Argentinosaurus tak i při nejvyšších odhadech dosahoval zhruba jen poloviční hmotnosti největších plejtváků. Dokonce ani enigmatický titán Bruhathkayosaurus by se obří velrybě zřejmě nemohl rovnat, i když s odhadovanými 130 – 150 tunami už by se mu značně přiblížil. Zatímco tak největší sauropodi drtivě překonávají všechny ostatní suchozemské tvory, další dinosaury nevyjímaje (i největší chobotnatci nebo třetihorní indrikotéria nedosahují ani pětiny jejich hmotnosti), na největší velryby jsou zřejmě krátcí. Vlastně nikoliv, jsou na ně příliš lehcí…

———

Pozn. aut.: Text vychází částečně ze staršího autorova článku pro časopis 100+1 (tehdy Svět).

Advertisements

komentáře 3

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři, Současná příroda

3 responses to “Byl větší argentinosaurus nebo plejtvák obrovský?

  1. Skvělý článek :). Sauropodi jsou bezpochyby úchvatní tvorové a jejich rozměry často předčí lidskou fantazii. Dříve platila teorie, že sauropodi byli ve skutečnosti vodní živočichové, protože voda nadlehčovala jejich těžká těla. Ale když se nad tím člověk dnes zamyslí, nemusí se to u některých druhů zdát až tak nesmyslné. Například již Vámi zmiňovaný Amphicoelias nebo Bruhathkayosaurus vážili více než 100 tun. Tato váha jistě zatěžovala jejich kosti a klouby. Nedalo by se u těchto dvou sauropodů uvažovat o obojživelném způsobu života? Že by trávili nějaký čas ve vodě, která by jim pomáhala nést jejich váhu, ale zároveň by občas vylézali na souš. Je možné, že tímto způsobem žili, nebo je to spíše nesmysl? Zajímal by mě Váš názor.

    • Tady ale nastává problém jiný… vztlak kapaliny působící na těleso do ní ponořené je sice fajn (Archimedes je věčný) ale ono je tu pak opačný problém a to zase vodní tlak.

      Sauropodi nebyli tvorové poue těžcí, ale i velcí… jakože hodně velcí… tedy aby se mohli takto ponořit, potřebovali by opravdu několikametrovou hloubku. Kde už ale začne působit i prostý vodní tlak, který by znesnadňoval dýchání. Vyžadovalo by to vynaložit větší sílu na roztáhnutí hrudního koše pro nádech. Voda navíc klade odpor při pohybu, takže takovíto obojživelní tvorové by sice mohli vynaložit menší námahu na to, aby se udrželi na nohou, ale dvakrát takovou sílu aby ty nohy rozpohybovali.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s