Kolik dinosaurů se dožilo hořkého konce?

…aneb Proměny biodiverzity v souvrství Hell Creek

Debata o tom, zda vymírání dinosaurů na konci křídy bylo náhlé nebo graduální (postupné a rozložené do časového sledu několika milionů let) probíhá už několik desetiletí a podstatně podrobněji se o ní můžete dočíst v autorových nových knihách Velké vymírání na konci křídy (vychází v těchto dnech) a Poslední den druhohor (vyjde přibližně začátkem listopadu). Nyní tedy jen v krátkosti – jedním z hlavních argumentů zastánců postupného vymírání byl i prostý součet známých druhů dinosaurů ze souvrství Hell Creek (coby horninového sledu z úplného konce křídy s největší kompletností dochování fosilního společenstva) a zároveň některého ze starších souvrství, obvykle uloženého v období geologického stupně kampán (asi před 76 miliony let) – například souvrství Dinosaur Park z kanadské Alberty. Zatímco v 90. letech zde napočítali vědci celých 45 rodů neptačích dinosaurů z této formace, v Hell Creeku jich odhalili pouhých 12.[1] Zdánlivě jasná záležitost – dinosauři postupně vymírali a po zhruba 9 milionech let již na konci křídy vydechovali ti úplně poslední z nich.[2] Ve skutečnosti je ale tato situace mnohem složitější. V první řadě, souvrství Dinosaur Park je neobvykle bohaté a fosilie jsou zde svojí kvantitou i kvalitou výše než v jiných formacích.[3] Hell Creek je souvrství rovněž velmi bohaté, přece jenom se ale sedimentační podmínky nedají srovnávat se starším souvrstvím z Kanady. A za druhé, Hell Creek byl biodiverzitou dinosaurů nepochybně mnohem bohatší, než se nám pouhým pohledem na dostupný fosilní záznam jeví, jak ukázaly i nové objevy z posledních let.[4] Kolik platných dinosauřích rodů/druhů tedy dnes z této formace známe? Následuje výčet, platný ke dni 21. září 2017 (tučně platné druhy, bez zvýraznění nejisté/pochybné taxony).

———

———

Ptakopánví dinosauři

Ankylosaurus magniventris – obří ankylosauridní tyreofor

Denversaurus schlessmani – velký nodosauridní ankylosaur

Dracorex hogwartsia – pachycefalosaurid, možná juvenilní stadium P. wyomingensis

Edmontosaurus annectens – velký hadrosaurid (+ několik dalších druhů, spadajících ale zřejmě do tohoto)

Leptoceratops gracilis – malý ceratops z čeledi Leptoceratopsidae

Pachycephalosaurus wyomingensis – velký pachycefalosaurid

Sphaerotholus buchholtzae – pachycefalosaurid, možná juvenilní stadium P. wyomingensis

Stygimoloch spinifer – pachycefalosaurid, možná juvenilní stadium P. wyomingensis

Tatankaceratops sacrisonorum – ceratopsid, možná juvenilní stadium rodu Triceratops

Thescelosaurus garbanii – menší ornitopod

Thescelosaurus infernalis – menší ornitopod, zřejmě nomen dubium

Thescelosaurus neglectus – menší ornitopod

Torosaurus latus – obří ceratopsid, s malou mírou pravděpodobnosti juvenilní stadium rodu Triceratops

Triceratops horridus – obří ceratopsid

Triceratops prorsus – obří ceratopsid

———

———

Plazopánví dinosauři

Acheroraptor temertyorum – malý dromeosaurid

Anzu wyliei – středně velký oviraptorosaur

Dakotaraptor steini – velký dromeosaurid

Leptorhynchos elegans – středně velký oviraptorosaur

Nanotyrannus lancensis – středně velký tyranosaurid, zřejmě juvenilní stadium druhu T. rex

„Orcomimus“ – dosud nepopsaný ornitomimosaur, resp. nomen nudum

Ornithomimus velox – středně velký ornitomimosaur, zařazení nejisté

Paronychodon caperatus – menší troodontidní teropod, pouze zuby

Richardoestesia gilmorei – menší teropod nejistého zařazení, pouze zuby

Struthiomimus sedens – středně velký ornitomimosaur

Tyrannosaurus rex – obří teropod (a množství druhů, které dnes považujeme za synonymní)

+ „Praptáci“ (Avisaurus, Brodavis, Potamornis a množství dosud nepopsaných druhů), dále dosud nepopsaní hadrosauridi, ceratopsidi (např. „Duranteceratops“) oviraptorosauři, alvarezsauridi, pachycefalosauridi a ornitomimosauři…

———

———

Počítáme-li tedy pouze platné druhy, o kterých příliš nikdo nepochybuje, dostaneme se k počtu 16 druhů a 14 rodů neptačích dinosaurů ze souvrství Hell Creek. Pokud uznáme platnost i těch ostatních zmíněných, dostaneme se již k počtu 26 druhů a 23 rodů, což je výrazně vyšší číslo, než se kterým pracovali zastánci gradualistického scénáře vymírání. Je však třeba mít na paměti, že jde o naprosto minimální odhad, protože již v současnosti čeká na preparaci a vědecký popis mnoho dalších dosud neznámých druhů dinosaurů z tohoto souvrství (a mnoho jich také dosud vůbec nebylo objeveno). V souvrství Dinosaur Park, datovaném do doby před 76,9 až 75,8 milionu let[5], je v současnosti popsáno asi 40 platných druhů, což je skutečně podstatně více. Rozdíl ale není vzhledem k již uvedeným skutečnostem natolik veliký, aby opravňoval ke zjednodušujícímu tvrzení, že dinosauři vymírali již dlouho před koncem druhohor. Spíše nám tato skutečnost ukazuje, že v různých místech a v rozdílném čase existovala jiná biodiverzita megafauny založená zřejmě především na podmínkách místní paleoekologie. Jako obvykle, přesnější a kompletnější obrázek si budeme moci udělat až na základě dalších komplexních výzkumů v obou souvrstvích.

———

Short English Summary: New discoveries from recent years increased dinosaur biodiversity known from the Hell Creek Formation considerably. There were probably more than 25 species and many remain to be described or even discovered.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Hell_Creek_Formation

http://en.wikipedia.org/wiki/Dinosaur_Park_Formation

———

[1] Ryan, M. J., et al. (2001). The taphonomy of a Centrosaurus (Ornithischia: Ceratopsidae) bone bed from the Dinosaur Park Formation (Upper Campanian), Alberta, Canada, with comments on cranial ontogeny. PALAIOS. 16 (5): 482–506. doi:10.1669/0883-1351(2001)016<0482:ttoaco>2.0.co;2

[2] Sloan, R. E., et al. (1986). Gradual dinosaur extinction and simultaneous ungulate radiation in the Hell Creek formation. Science. 232 (4750): 629–633. doi:10.1126/science.232.4750.629

[3] Mallon, J. C., et al. (2012). Megaherbivorous dinosaur turnover in the Dinosaur Park Formation (upper Campanian) of Alberta, Canada. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.

[4] Pearson, D. A., et al. (2002). Vertebrate biostratigraphy of the Hell Creek Formation in southwestern North Dakota and northwestern South Dakota. Hartman et al., str. 145-167.

[5] Fowler, D. (2016). A new correlation of the Cretaceous formations of the Western Interior of the United States, I: Santonian-Maastrichtian formations and dinosaur biostratigraphy. Peer J Preprints.

———