…aneb Maurice Greene po dvou desetiletích vymazán z tabulek
Po delší době si opět dovolím přidat jeden „nedinosauří“, ryze atletický příspěvek. Motivovala mne k tomu nedávná událost v podobě překonání dvacet let starého světového rekordu ve sprintu na nejkratší oficiálně běhané halové trati 60 metrů (existuje samozřejmě i sprint na 50 a 55 metrů[1], tyto netradiční tratě jsou ale zařazovány do programu atletických mítinků jen vzácně). Šedesátku v její „venkovní“ podobě si určitě mnozí z nás pamatují například z hodin tělocviku na základních a středních školách. Osobně jsem na antuce běžel na konci své základoškolské docházky šedesátku asi za rovných 8 sekund (a nebyl jsem nejrychlejší ve třídě). Zhruba tou dobou (v roce 1998) překonal do té doby platný světový rekord o hodnotě 6,41 sekundy fenomenální americký sprinter přelomu století Maurice Greene, a to prvním oficiálním časem pod 6,40, konkrétně 6,39 s. Tento čas z Madridu zopakoval Greene ještě o tři roky později v Atlantě. Následně se pak snad i vlivem absence skvělých Jamajčanů Usaina Bolta nebo Asafy Powella (v jeho případě až na několik výjimek) v halových závodech s tímto rekordem nepohnulo celých 17 let. A to až do letoška, kdy jej zatím hned dvakrát (ale z toho pouze jednou oficiálně) překonal americký mladík Christian Coleman. Ten na sebe upozornil již v loňské venkovní sezóně, kdy si vytvořil osobní rekord na stovce v nejrychlejším čase roku 2017 – 9,82 s.[2] Letos v lednu pak zaběhl v Clemsonu (Jižní Karolína) šedesátku za 6,37, o dvě setiny sekundy rychleji než kdysi Greene. Tento čas však nebyl ratifikován, a to ze dvou důvodů – při závodě nebyly použity elektronické zátěžové bloky a Coleman se údajně také nepodrobil dopingové zkoušce hned na místě, nýbrž až kdesi po cestě ze stadionu.[3] Greene tedy nadále zůstával světovým rekordmanem na halové padesátce (neoficiálně, spolu s Donovanem Baileym, a to časem 5,56 s) i na šedesátce.
———
Christian Coleman slavící zisk stříbrné medaile na loňském světovém atletickém šampionátu v Londýně. Tehdy ještě nebyl světovým rekordmanem na halové šedesátce. Kredit: Marco Verch, Flickr a Wikipedie (CC BY 2.0)
———
To se ale nejspíš definitivně změnilo před pár dny, konkrétně 18. února 2018, kdy na americkém halovém šampionátu v Albuquerque zaběhl Coleman tentokrát již za plně regulérních podmínek dokonce ještě lepší čas 6,34 sekundy.* Tím překonal Greenův zápis o celých 5 setin sekundy, což je na šedesátce takřka propast. Mladý sprinter se dokonce přiblížil na pouhé 0,03 s. k absolutnímu světovému rekordu, změřenému jako mezičas na stovku při rekordním běhu Usaina Bolta v Berlíně roku 2009. „Po cestě“ ke svěťáku 9,58 s totiž proletěl Bolt metou šedesáti metrů za 6,31 sekundy.[4] Tento mezičas zůstává i nyní neoficiálním rekordem, ale Coleman už se k němu značně přiblížil. Zároveň překonal jistou rychlostní hranici, jako první sprinter v historii totiž zvládl šedesátku s pevným startem s průměrnou rychlostí přes 34 km/h. Rychlost při jeho běhu totiž činí zhruba 9,464 m/s, tedy 34,07 km/h. Greene běžel při svém rekordu průměrnou rychlostí téměř 9,390 m/s, tedy 33,80 km/h. Za zmínku rovněž stojí, že velmi dobře na této trati v letošní halové sezóně zápolí také čeští sprinteři a sprinterky (v mužské kategorii se hned dva – Zdeněk Stromšík a Dominik Záleský – vejdou do časů 6,60 a 6,61 s. a v ženské dokonce Klára Seidlová před pár dny překonala o setinu sekundy národní rekord časem 7,23 s.).[5] Ale zpět ke Colemanovi – může se tento sprinter ještě zlepšit? Dá se předpokládat, že ano, jeho potenciál je totiž obrovský. V rekordním běhu ještě před cílem zvedl ruce nad hlavu a mohl tak mírně zpomalit, což ho snad stálo jednu nebo dvě setiny navíc. V březnu Coleman oslaví teprve 22. narozeniny, takže má nejlepší sprinterský věk ještě před sebou. Co předvede se svojí letošní halovou formou venku na stovce, to bude rozhodně zajímavé sledovat.
———
Maurice Greene byl držitelem světového rekordu v halovém běhu na 60 metrů časem 6,39 s. od roku 1998. Na setinu stejný čas zaběhl i v roce 2001. Na stovce zaběhl světový rekord o hodnotě 9,79 s. v roce 1999. Stal se tak vůbec prvním atletem v historii, který zaběhl regulérně stovku pod 9,80 s. Na snímku po zisku zlaté medaile na stometrové trati při OH 2000 v Sydney. Kredit: Jimmy Harris, Wikipedie (CC BY 2.0)
———
* V ženské kategorii drží již čtvrt století světový rekord časem 6,92 s. ruská sprinterka Irina Privalovová. Vytvořila jej 11. února roku 1993 v Madridu. Zároveň je světovou rekordmankou i v běhu na 50 metrů časem 5,96 s., který jako elektronicky měřený mezičas na šedesátku běžela rovněž v Madridu, ovšem o dva roky později. V tomto závodu mimochodem dosáhla vyrovnaného rekordního času 6,92 s.
———
Odkazy:
http://www.youtube.com/watch?v=pBaSOdCZrfU
http://www.iaaf.org/news/report/christian-coleman-world-record-us-indoor-cham
http://en.wikipedia.org/wiki/60_metres
http://en.wikipedia.org/wiki/Christian_Coleman
———
[1] http://www.iaaf.org/records/all-time-toplists/sprints/50-metres/indoor/men/senior
[2] https://www.usatoday.com/story/sports/college/2017/06/08/christian-coleman-tennessee-9-82-in-100-ncaa-track-and-field-championships/102616788/
[3] http://www.espn.com.au/olympics/trackandfield/story/_/id/22382599/christian-coleman-60-meter-record-ratified
[4] „Biomechanical Analysis 100 Metres“ (PDF). IAAF. 16. srpna 2009.
[5] http://www.atletika.cz/aktuality/halove-mcr-sobota/
———