Objeven největší ptakoještěr všech dob?

…aneb Představuje se „Drákula“

O obřích ptakoještěrech, kteří byli nesporně největšími létajícími tvory všech dob, už byla na blogu řeč vícekrát. Představili jsme si blíže například gigantické druhy Quetzalcoatlus northropi, Hatzegopteryx thambema či Arambourgiania philadelphiae a nezapomněli jsme ani na debatu o možnostech a limitech jejich leteckých dovedností. Protože právě před několika dny proletěla médii zpráva o údajném objevu možná největšího dosud známého ptakoještěra, který snad mohl svými rozměry překonávat i výše zmíněné druhy, určitě stojí za to, věnovat této zprávě zmínku. Nemluvě o tom, že by se údajně mělo jednat o „prvního prokazatelně nelétavého“ ptakoještěra. Problém je pouze v tom, že se jedná o dosud zcela neověřené zprávy a případná vědecká studie, která by objev plně zpracovávala a věrohodně popisovala, dosud není na světě. Co tedy zatím o tomto údajném pterosauřím velikostním rekordmanovi víme? Mnoho ne, i když některé udávané míry jsou pozoruhodné. K objevu fosilního materiálu (který má však zřejmě podobu pouhého jednoho krčního obratle) došlo již v roce 2009 v blíže nespecifikované transylvánské lokalitě nedaleko města Sebeş. Fosilie se nacházela 80 metrů nad úrovní okolního terénu, ve vrstvě ležící na 120 metrů vysokém útesu. Zkamenělině se kvůli místu nálezu i jejím obřím rozměrům a „děsivému vzezření“ začalo přezdívat Drákula. Paleontologové tvrdí, že až do poslední chvíle netušili, o jakou zkamenělinu by se mohlo jednat. Dnes je replika kostry nového obřího pterosaura „o výšce žirafy“ umístěna v expozici muzea v bavorském Denkendorfu v rámci výstavy „Vládci nebes“. Na výzkumu se podíleli němečtí i rumunští paleontologové, z nichž jedním je i Matyas Vremir, který objevil první fosilii.

———

Mapa zobrazující geografické rozšíření obřích azdarchidních ptakoještěrů v období pozdní křídy. Na území současného Rumunska možná jeden obří taxon brzy přibude…nebo ne? Kredit: Mark Witton, Ron Blakey, Wikipedie (CC BY 2.5)

———

Samozřejmě nás ihned napadne, zda se nejedná o další obří exemplář druhu Hatzegopteryx thambema, azdarchidního ptakoještěra, obývajícího ekosystémy ostrova Haţeg v období nejsvrchnější pozdní křídy. Podle vědců, kteří mají s objevem obřího pterosaura co do činění, jde však dokonce o ještě geologicky mladší samostatný druh, který tedy žil na úplném konci křídy, těsně před katastrofou K-Pg (ačkoliv i rozpětí výskytu rodu Hatzegopteryx se udává asi na 68 až 66 milionů let před současností). Každopádně šlo o obyvatele tropické laguny, která se kdysi na území dnešního Rumunska rozkládala, a nepochybně byl dominantním predátorem svých ekosystémů. Za nepřítomnosti větších teropodů na odlehlých ostrovních pevninách byli právě obří azdarchidi, kráčející po zemi, pomyslným vrcholkem potravní pyramidy. A jak měl být tento létající gigant velký? Velmi přibližné odhady německého paleontologa Raimunda Albersdorfera z instituce Altmühltahl Dinosaur Museum (kde se nachází nově vystavená replika kostry dosud nepopsaného ptakoještěra) mluví o 500 kilogramech hmotnosti a rozpětí křídel minimálně 12 metrů. Odhadový strop 20 metrů můžeme jistě pominout, protože v tomto případě bychom se nejspíš pohybovali již za hranicí biomechanického limitu pro létající živočichy. Přesto mělo jít o nesmírně robustně stavěného ptakoještěra, jehož krk byl „široký jako dospělý muž“ a zápěstní kost „větší než u mamuta“. Tyto údaje jsou samozřejmě značně nejisté a potenciálně zavádějící, pro více informací si tedy budeme muset počkat až na oficiální popisnou studii.

———