Informační karta burianosaura

…aneb Aktualizace článku po devíti letech

Na podzim roku 2009, tedy před dlouhými devíti lety, jsem napsal první verzi „informační karty“ jediného tehdy známého českého dinosaura. Mezitím přibyly naše dinosauří objevy i odjinud (například moravská tetanura od Brna, nové stopy od Červeného Kostelce nebo ověření starých Fričových nálezů – ačkoliv o jejich příslušnosti ke skupině Dinosauria není stále jasno). Co je však hlavní – v loňském roce obdržel tento český ornitopod od Kutné Hory své vlastní oficiální a platné vědecké jméno! A protože jsem nedávno přednášel právě o burianosaurovi v Miskovicích a Kutné Hoře (tedy doslova v původní „domovině“ tohoto dinosaura), dovolím si nyní informační kartu náležitě aktualizovat. Co je tedy nového u tohoto 95 milionů let starého ornitopoda? Již neplatící části textu jsou přeškrtnuty, některé nové informace pak stručně doplněny.

———

Levá stehenní kost burianosaura na výstavě v prostorách Nákupního centra Chodov v Praze (březen 2007). Kost dlouhá zhruba 40 centimetrů patřila menšímu ornitopodnímu dinosaurovi, který obýval naše území v době před zhruba 95 miliony let. Kredit: Vlastní snímek autora článku, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

———

Název: Vědecký nebyl stanoven, materiál není diagnostický. Populární přezdívku nález rovněž nemá, je o něm obvykle referováno pouze jako o „(prvním) českém dinosaurovi“. V září 2017 jej Daniel Madzia, Clint A. Boyd a Martin Mazuch formálně popsali a pojmenovali pod jménem Burianosaurus augustai (doslova „Ještěr (Zdeňka) Buriana a (Josefa) Augusty).

Systematické zařazení: Jde nepochybně o zástupce ptakopánvých ornitopodních dinosaurů z čeledi Iguanodontidae. Blízkým příbuzným byl zřejmě sám populární Iguanodon, který však žil dříve (asi před 130-120 miliony let) a byl také podstatně větší. Jedná se o zástupce rozsáhlé větve raných ornitopodů, možná z kladu Rhabdodontomorpha, kteří rodu Iguanodon nebyli blízce příbuzní.

Doba výskytu: Tento dinosaurus žil v období rané svrchní křídy (stupeň cenoman), asi před 95 nebo 94 miliony let.

Velikost: Šlo zřejmě o dinosaura, žijícího v prostředí ostrovů. Vykazuje proto zmenšení tělesných rozměrů (ostrovní nanismus) jako adaptaci na menší prostor a potravní zdroje. Dosahoval délky jen asi 3,5-4,5 metru a výšku ve hřbetě kolem 1,5 metru. Hmotnost zřejmě činila několik stovek kilogramů, nepřesáhla půl tuny. Samotná stehenní kost měří 40 cm na délku. Ve skutečnosti zřejmě o ostrovního trpaslíka nešlo, spíše představoval zástupce vývojové linie malých ornitopodů.

Způsob života: Byl stádním býložravcem, spásajícím zřejmě nižší příbřežní vegetaci (mohlo jít například o slanomilnou poléhavou jehličinu druhu Frenelopsis alata, objevenou ve stejných sedimentech). Žil pravděpodobně v nepříliš početných stádech a přecházel z jednoho ostrůvku na druhý. Ustupující mělké moře tehdy pomalu odhalovalo ostrovní síť, rozprostírající se na velké části našeho území.

Smrt a uložení: Příčinu smrti samozřejmě zjistit nedokážeme. Dinosaurus však každopádně zahynul nedaleko břehu a proud jej unesl na otevřené moře. Nějakou dobu zřejmě mršina plavala u hladiny a byla okusována nejméně třemi různými druhy (nebo třemi různě velkými jedinci) žraloků. Podle jiných informací jsou původci rýh na kosti žraloci rodů Cretodus a Cretoxyrhina a možná také některý z mořských ještěrů (mosasaurů). Tělo dinosaura bylo nejspíš zcela roztrháno a jeho části rozneseny na desítky nebo stovky metrů od sebe. Je tak bezmála zázrak, že se kost za takových podmínek vůbec zachovala. Byla nejspíš rychle překryta písčitým sedimentem pláže a v mořských příbřežních usazeninách přečkala až do současnosti.

Doba objevu: Jaro roku 2003, veřejně (v médiích) oznámeno 18. listopadu 2003. Další kosterní fragmenty byly objeveny na stejném místě v roce 2004 a dále 14. května roku 2005. První vědecký popis (Fejfar, Košťák, Kvaček, Mazuch a Moučka) byl publikován v periodiku Acta Paleontologica Polonica v roce 2005[1], formální popis se stanovením jména pak v periodiku Journal of Systematic Palaeontology v září 2017.[2]

———

Přibližná podoba relativně blízce příbuzného druhu Rhabdodon priscus. Tento druh byl popsán již roku 1869 z území Francie, další druh R. septimanicus byl formálně popsán roku 1991. Tito menší až středně velcí ornitopodi se vyskytovali na území dnešního Pyrenejského poloostrova, Francie a Rumunska. Žili však zhruba o 25 milionů let později, než „český“ druh Burianosaurus augustai. Kredit: Tomopteryx, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

Místo objevu: Starý pískovcový lom nedaleko obce Mezholezy na Kutnohorsku, Střední Čechy.

Nález: Především téměř kompletní levá stehenní kost (femur) a několik neidentifikovatelných fragmentů (možná části pánve nebo žeber). Později také několik falangů (prstních článků) zadní končetiny. Kost nese stopy po okusu žraloků, jde tedy o pozůstatek mršiny, nějakou dobu plovoucí na vodní hladině.

Okolnosti objevu (stručně): Byl učiněn kutnohorským lékařem a amatérským sběratelem fosilií MUDr. Michalem Moučkou, který na lokalitě hledal zkameněliny mořských měkkýšů se svým synem. Povšiml si náhodně fosilní kosti, částečně zakryté sedimentem. Zanesl ji pro účely identifikace paleontologům na PřF UK a význam zkameněliny byl následně rozeznán. Kost byla rozpadlá na více částí, byla však bez problémů slepena a zkompletována. Po konzultaci se zahraničními paleontology byla stanovena také systematická příslušnost nálezu, upřesněná až v roce 2017.

Obecné informace: Objev je velmi významný tím, že jde o (druhý) nepochybný důkaz přítomnosti neptačích dinosaurů také na našem území. Přestože mršina dinosaura byla nějakou dobu unášena vodním proudem a dinosaurus tak mohl žít na zcela jiném místě, vzhledem k okolnostem (okusování žraloky) nejspíš nešlo o vzdálenost příliš velkou. Zdá se tedy, že populace těchto býložravých dinosaurů skutečně osídlovala ostrovy na našem současném území. Suchozemské uloženiny z druhohorního období nejsou u nás příliš hojné, proto jde o unikátní objev, který se nejspíš dlouho nebude opakovat. Český dinosaurus by pravděpodobně představoval nový rod a druh dinosaura (vyplňuje mezeru 30 milionů let v evoluci podobných druhů), bez dalšího diagnostického materiálu to však nebude možné prokázat. Nepochybně jde o zcela nový rod i druh menšího ornitopoda (což dokazuje přítomnost unikátních anatomických znaků na dochované stehenní kosti), je však škoda, že není k dispozici více fosilního materiálu.

———

Short Summary in English: Burianosaurus was a genus of small ornithopod dinosaur that lived in what is now the Czech Republic. It was found in 2003 near the city of Kutná Hora and it was named B. augustai in September 2017. The genus name honors the Czech paleoartist Zdeněk Burian and the species name honors the Czech paleontologist Josef Augusta.

———

Odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Burianosaurus_augustai

http://www.pravek.info/novinky/rok-s-burianosaurem-co-znamenal-jeho-vyzkum-pro-svetovou-paleontologii/

https://technet.idnes.cz/cesko-kosti-dinosaurus-burianosaurus-augustai-f57-/veda.aspx?c=A170924_170849_veda_mla

———

[1] Fejfar, O.; Košťák, M.; Kvaček, J.; Mazuch, M.; Moučka, M. (2005). „First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic)“. Acta Palaeontologica Polonica. 50 (2): 295–300.

[2] Madzia, Daniel; Boyd, Clint A.; Mazuch, Martin (2017). „A basal ornithopod dinosaur from the Cenomanian of the Czech Republic“. Journal of Systematic Palaeontology: 1–13. doi: 10.1080/14772019.2017.1371258

———

Leave a Comment

Filed under Česká paleontologie, Ptakopánví dinosauři, Výročí a ohlédnutí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *