Olympijský dinosaurus z Japonska

…aneb Představuje se Fukuiraptor kitadaniensis

Olympijské hry v japonském Tokiu jsou právě v těchto dnech v plném proudu, což mi vnuklo myšlenku představit na tomto webu dalšího dinosauřího reprezentanta této východoasijské ostrovní země. Skutečně nebude prvním, protože už dříve jsem věnoval samostatný příspěvek kachnozobému dinosaurovi druhu Kamuysaurus japonicus, formálně popsanému v roce 2019.[1] Před rokem jsem pak také pojednal o nejmenších dosud objevených dinosauřích vejcích, které dostaly vědecký název Himeoolithus murakamii.[2] Dinosaurů formálně popsaných z Japonska už známe poměrně hodně, v současnosti jich je již rovná desítka. Z Japonska dokonce už známe například i fosilní pozůstatky tyranosauridních teropodů, ty však ještě své vědecké jméno neobdržely.[3] Podívejme se nicméně na jednoho z nejznámějších japonských dinosaurů, a tím je teropod Fukuisaurus kitadaniensis. Zkamenělé pozůstatky tohoto raně křídového dinosaura byly objeveny mezi roky 1989 a 1998 v sedimentech geologického souvrství Kitadani. Typový exemplář má podobu neúplné fosilní kostry s dochovanými částmi lebky, hrudních a ocasních obratlů a předních i zadních končetin, objevených v lomu Kitadani nedaleko města Kacujama v prefektuře Fukui (region Čúbu na ostrově Honšú). Když byl tento menší teropod v roce 2000 formálně popsán paleontology Jóičim Azumou a jeho kanadským kolegou Philipem J. Curriem, převažovalo ještě mínění, že by se mohlo jednat o zástupce kladu Carnosauria, vzdáleně příbuzného například rodu Allosaurus.[4] Tím padla i favorizovaná myšlenka z doby po objevu fosilií, že snad mohlo jít o zástupce čeledi Dromaeosauridae, tedy tzv. srpodrápých dinosaurů. Ještě později pak převládl názor, že fukuiraptor byl spíše zástupcem čeledi Neovenatoridae.[5] V roce 2012 byla publikována odborná práce, podle níž je Fukuiraptor zástupcem kladu Megaraptora, a tím pádem i nadčeledi Tyrannosauroidea.[6] A konečně, o čtyři roky později jiná studie vyhodnotila systematické postavení tohoto taxonu jakožto zástupce kladu Allosauroidea nebo vývojově primitivního příslušníka kladu Coelurosauria, tentokrát ale mimo podskupinu Tyrannosauroidea.[7] Je tedy pravděpodobné, že japonský teropod byl bazálním célurosaurem, jehož přesnější systematické postavení ještě vědci v budoucnosti upřesní. Matoucí je ostatně také vzezření jeho zubů, které vykazují jak znaky zubů karcharodontosauridů, tak i tyranosauridů.

———

Rekonstrukce kostry typového exempláře japonského teropoda druhu Fukuiraptor kitadaniensis. Tento menší, asi 4 až 5 metrů dlouhý dravec náležel nejspíš do kladu Megaraptora a jeho blízkým příbuzným tak mohl být například australský rod Australovenator wintonensis. Kredit: Titomaurer; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

———

Geologické stáří fukuiraptora je dalším předmětem debat, protože rozptyl v dataci vrstev formace Kitadani je poměrně velký. Od roku 2002 bylo provedeno několik výzkumů, které upřesnily rozsah geologického stáří tohoto souvrství na 12 milionů let, a to v rozmezí 127 a 115 milionů let před současností.[8] Sedimenty tak pocházejí z období rané křídy, konkrétněji pak z doby geologických věků barrem až apt.[9] Jistější už je alespoň představa o velikosti tohoto dinosaura. Typový exemplář (i když ještě nedospělý) je větší než další fosilní exempláře, objevené o několik let později.[10] Ty tak pravděpodobně reprezentují ontogenetické stupně – mladší věková stadia – tohoto teropoda. Kostra holotypu by v kompletním stavu měřila na délku asi 4,2 až 4,3 metru a hmotnost tohoto jedince bývá dle různých zdrojů odhadována na 175 až 590[11] kilogramů. Nejpravděpodobnější je ale hmotnost zhruba mezi 200 a 300 kilogramy, což z fukuiraptora činí menšího teropoda o velikosti statného tygra.[12] Jeho kořistí byli nejspíš menší obratlovci až do velikosti dnešního koně, otázkou však je, zda tento teropod případně nelovil ve smečkách (což by mu umožnilo útočit na výrazně mohutnější kořist). V ekosystémech souvrství Kitadani byly každopádně objeveny také fosilie jiných teropodů (Fukuivenator)[13], hadrosauroidů (Fukuisaurus[14], Koshisaurus[15]) a sauropodů (Fukuititan)[16]. Dále jsou odtud známé zkameněliny malých savců, praptáků, želv a krokodýlů. Také ti mohli být součástí jídelníčku tohoto menšího megaraptorního teropoda. Za zmínku v této souvislosti stojí i to, že zub, náležející možná fukuiraptorovi, byl objeven rovněž v souvrství Sebajaši na území prefektury Gunma (ostrov Honšú).[17] Pokud se skutečně jedná o fosilii zmíněného rodu, pak zde sdílel ekosystémy také s velkými spinosauridními teropody a mnoha dalšími dinosaury (včetně ornitopodních), reprezentovanými zatím jen fosilními zuby, kosterními fragmenty a zkamenělými otisky stop.[18] Je jasné, že o fukuivenatorovi i o dalších japonských dinosaurech nám ještě mnoho důležitých informací schází. Můžeme se proto těšit na další paleontologické výzkumy, které nám nejen o dinosauří megafauně z japonské rané křídy poskytnou více zajímavých informací.

———

Fukuiraptoři patřili k menším až středně velkým dravcům ve svých ekosystémech. Při velikosti dnešních tygrů až medvědů představovali nebezpečné predátory pro všechny obratlovce až do velikosti statného koně. Pokud lovili ve smečkách, mohli si troufnout na ještě větší kořist, například na ornitopodní dinosaury nebo dokonce na slabé jedince a mláďata sauropodů. Kredit: Gallimimus wikipedista.; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

———

Short Summary in English: Fukuiraptor was a small to medium-sized megaraptoran theropod dinosaur living during the Early Cretaceous epoch (about 127 to 115 million years ago) in what is now central Japan. So far it is known from the fossils found in Kitadani Formation and possibly also from the Sebayashi Formation.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Fukuiraptor

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_f/fukuiraptor.php

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/f/fukuiraptor.html

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=66356

https://zh.mindat.org/taxon-P66356.html

———

[1] Kazuhiko; S.; et al. (2019). A New Hadrosaurine (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Marine Deposits of the Late Cretaceous Hakobuchi Formation, Yezo Group, Japan. Scientific Reports. 9 (1): 12389. doi: 10.1038/s41598-019-48607-1

[2] Tanaka; K.; et al. (2020). Exceptionally small theropod eggs from the Lower Cretaceous Ohyamashimo Formation of Tamba, Hyogo Prefecture, Japan. Cretaceous Research. 114: Article 104519. doi: 10.1016/j.cretres.2020.104519

[3] Viz například odkaz https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2017/07/06/tyrannosaurs-roamed-late-cretaceous-japan.html

[4] Azuma, Y.; Currie, P. J. (2000). A new carnosaur (Dinosauria: Theropoda) from the Lower Cretaceous of Japan. Canadian Journal of Earth Sciences. 37 (12): 1735–1753. doi: 10.1139/e00-064

[5] Benson, R. B. J.; Carrano, M. T.; Brusatte, S. L. (2010). A new clade of archaic large-bodied predatory dinosaurs (Theropoda: Allosauroidea) that survived to the latest Mesozoic. Naturwissenschaften. 97 (1): 71–78. doi: 10.1007/s00114-009-0614-x

[6] Novas, F. E.; Agnolín, F. L.; Ezcurra, M. D.; Canale, J. I.; Porfiri, J. D. (2012). Megaraptorans as members of an unexpected evolutionary radiation of tyrant-reptiles in Gondwana. Ameghiniana. 49 (4(R): Suplemento Resúmenes [Abstrakty]): R33.

[7] Apesteguía, S.; Smith, N. D.; Valieri, R. J.; Makovicky, P. J. (2016). An Unusual New Theropod with a Didactyl Manus from the Upper Cretaceous of Patagonia, Argentina. PLOS ONE. 11 (7): e0157793. doi: 10.1371/journal.pone.0157793

[8] Fujita, M. (2003). Geological age of the vertebrate-bearing horizons in the Tetori Group. Memoirs of the Fukui Prefectural Dinosaur Museum. 2: 3–14.

[9] Kubota, K. (2005). Charophyte gyrogonites from the Lower Cretaceous Kitadani Formation of the Tetori Group in the Takinamigawa area, Katsuyama City, Fukui Prefecture, central Japan. Paleontological Research. 9 (2): 203–213. doi: 10.2517/prpsj.9.203

[10] Currie, P. J.; Azuma, Y. (2006). New specimens, including a growth series, of Fukuiraptor (Dinosauria, Theropoda) from the Lower Cretaceous Kitadani Quarry of Japan. Journal of the Paleontological Society of Korea. 22 (1): 173–193.

[11] Molina-Pérez, R.; Larramendi, A. (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Barcelona, Spain: Larousse. (str. 263).

[12] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). New Jersey: Princeton University Press. (str. 107).

[13] Azuma, Y.; et al. (2016). A bizarre theropod from the Early Cretaceous of Japan highlighting mosaic evolution among coelurosaurians. Scientific Reports. 6 (20478). doi: 10.1038/srep20478

[14] Kobayashi, Y.; Azuma, Y. (2003). A new iguanodontian (Dinosauria; Ornithopoda), form the lower Cretaceous Kitadani Formation of Fukui Prefecture, Japan. Journal of Vertebrate Paleontology. 23 (1): 166-175. doi: 10.1671/0272-4634(2003)23[166:ANIDOF]2.0.CO;2

[15] Shibaba, M.; Azuma, Y. (2015). New basal hadrosauroid (Dinosauria: Ornithopoda) from the Lower Cretaceous Kitadani Formation, Fukui, central Japan (PDF). Zootaxa. 3914: 421. doi: 10.11646/zootaxa.3914.4.3

[16] Azuma, Y.; Shibata, M. (2010). Fukuititan nipponensis, a new titanosauriform sauropod from the Early Cretaceous Tetori Group of Fukui Prefecture, Japan. Acta Geologica Sinica – English Edition. 84 (3): 454–462. doi: 10.1111/j.1755-6724.2010.00268.x

[17] Molnar, R. E.; Obata, I.; Tanimoto, M.; Matsukawa, M. (2009). A tooth of Fukuiraptor aff. F. kitadaniensis from the Lower Cretaceous Sebayashi Formation, Sanchu Cretaceous, Japan. Bulletin of Tokyo Gakugei University, Division of Natural Sciences. 61: 105–117.

[18] Hasegawa, Y.; Buffetaut, É.; Manabe, M.; Takakuwa, Y. (2003). A possible spinosaurid tooth from the Sebayashi Formation (Lower Cretaceous), Gunma, Japan. Bulletin of the Gunma Museum of Natural History. 7: 1–5.

———

5 Comments

Filed under Atletika a sport, Teropodní dinosauři, Ze života

5 Responses to Olympijský dinosaurus z Japonska

  1. Michal

    Díky za vaše články, jsou super.
    Mám dotaz. Jak moc můžu věřit, že někdo prodává reálné zkamenělé kosti dinosaurů (např. na prodejní výstavě minerálů). To je běžné? Myslel jsem, že se s tímto neobchoduje.
    Díky za odpověď.

    • Dobrý den, s fosiliemi získanými legálně (na pozemcích soukromých vlastníků) se obchoduje ve velkém a dlouhodobě. Je to jedna ze smutných kapitol paleontologie, protože takto přicházíme často o velmi cenné exempláře….už jsem o tom psal, například když byla vloni v říjnu prodána originální kostra „Stana“… Děkuji za Váš zájem i kladné hodnocení! 🙂

      • Michal

        Moc děkuju za odpověď. Taky si myslím, že je to smutné. Viděl jsem to na prodejní výstavě v Brně před pár lety a bylo mi to fakt líto.
        Ať se daří.

  2. Václav Kovalský

    Těší mě, jak si drží pomístní názvosloví. Fukuiraptor. Fukuivenator. Fukuisaurus. Fukuititan. Trocha usnadnění v té změti názvů potěší 🙂

Napsat komentář: Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *