…aneb Jak šel čas s tyranosauridem albertosaurem
O tyranosauridním teropodovi rodu Albertosaurus už jsem zde pojednával mnohokrát, věnoval jsem mu (stejně jako všem ostatním zástupcům čeledi Tyrannosauridae) i samostatný článek. Letos si však připomínáme kulaté 140. výročí objevu první rozeznané fosilie tohoto velkého severoamerického teropoda, což si nepochybně zaslouží podrobnější zmínku. Už i proto, že albertosaurus patří k největším smolařům, co se dinosauří popularity týká – byl totiž formálně popsán v roce 1905 ve stejné popisné práci, která světu představila jeho většího a následně mnohem populárnějšího příbuzného druhu Tyrannosaurus rex.[1] Albertosaurus tak trochu neprávem sestoupil na druhou příčku tyranosauridní popularity, a to hned na začátku své pomyslné posmrtné kariéry. Ale hezky popořádku. První fosilie, která byla později rozeznána jako albertosauří, byla objevena náhodně dne 9. června 1884 ve skalním výchozu sedimentů souvrství Horseshoe Canyon na břehu řeky Red Deer River v kanadské provincii Alberta. Zkamenělina, která měla podobu téměř kompletní a mírně zdeformované lebky, byla odkryta členy expedice Kanadské geologické služby, vedené geologem, historikem, zeměměřičem a důlním konzultantem Josephem Burrem Tyrrellem (1858-1957). Tyrrellův tým bohužel nedisponoval potřebnou technikou, aby mohl lebku vyprostit celou, proto byla odvezena pouze její převážná část. V roce 1889 byla na nedaleké lokalitě ve stejném souvrství objevena jiným kanadským geologem Thomasem Chesmerem Westonem další albertosauří lebka, celkově menší a bohužel nekompletní (ačkoliv nález zahrnoval i fragmentární postkraniální materiál).[2] V roce 1892 pak obě lebky zařadil do druhu Laelaps incrassatus slavný účastník Války o kosti Edward Drinker Cope.[3] Protože rodové jméno Laelaps už bylo dříve (roku 1836) použito pro cizopasného roztoče z podřádu čmelíkovců, Copeův rival Othniel Charles Marsh roku 1877 dravého dinosaura z New Jersey přejmenoval – stanovil dodnes platné rodové jméno Dryptosaurus.[4]
———
Model dospělého exempláře druhu Albertosaurus sarcophagus umístěný ve venkovní expozici Dinoparku v polské Sklářské Porubě. Ačkoliv albertosaurus nikdy nedosáhl stejné míry popularity jako jeho větší příbuzný druhu Tyrannosaurus rex, do populární kultury pronikl také. Kredit: Vladimír Socha, 2024.
———
Na začátku 20. století tak byly obě lebky ze souvrství Horseshoe Canyon známé pod vědeckým jménem Dryptosaurus incrassatus.[5] Paleontolog Henry Fairfield Osborn si ale povšiml, že rod Dryptosaurus je založen na poněkud běžně vyhlížejících zubech tyranosauridních teropodů, takže obě lebky od řeky Red Deer nemohly být s jistotou přiřazeny k tomuto taxonu. Protože se navíc v některých anatomických detailech lišily od typového materiálu druhu Dryptosaurus aquilunguis, Osborn pro ně stanovil nové jméno Albertosaurus sarcophagus („Masožravý ještěr z Alberty“). Učinil tak koncem roku 1905 ve stejné popisné práci, která představila druh Tyrannosaurus rex. Osborn navíc fosilie albertosaura osobně nezkoumal, spíše čerpal z detailního anatomického popisu, který publikoval o rok dříve kanadský paleontolog Lawrence Lambe.[6] Zmíněné lebky dnes nesou označení CMN 5600 (holotyp) a CMN 5601 (paratyp) a jsou uloženy v Kanadském muzeu přírody v Ottawě. V průběhu doby se objevily obavy, že vzhledem k poškození typového exempláře by taxon Albertosaurus sarcophagus mohl být ve skutečnosti nomen dubium (pochybné jméno), tato eventualita však byla odstraněna díky identifikaci společného anatomického znaku na obou lebkách i na pozdějších objevech albertosauřích lebek – je jím zvětšený pneumatizovaný (vzduchem vyplněný) otvor na zadním stranovém výběžku patrové kosti.[7] Nejslavnější objev albertosauřích fosilií však nepochybně učinil až Barnum Brown v roce 1910, když narazil na pohřebiště několika desítek jedinců tohoto teropoda v lokalitě Dry Island (dnes Dry Island Buffalo Jump Provincial Park) při břehu řeky Red Deer. V současnosti z této lokality známe minimálně 26 jedinců albertosaura v různém stupni vývoje a jen k roku 2008 zde bylo objeveno 1128 jejich kostních fragmentů.[8] Brown navíc objevil lebku albertosaura také o rok později v lokalitě Tolman Bridge (v současnosti nese označení AMNH 5222), v roce 1923 pak byla jiná fosilie objevena a o pět let později popsána jako nový druh A. arctunguis (dnes je ale obecně považována za fosilii druhu A. sarcophagus).[9]
———
Typový exemplář druhu Albertosaurus sarcophagus. Jedná se o část původně téměř kompletní lebky, vyproštěné ze sedimentů souvrství Horseshoe Canynon geologickou expedicí v roce 1884. Dnes nese sbírkové označení CMN 5600 a je umístěna v Kanadském muzeu přírody v Ottawě. Kredit: Joseph Tyrrell; Wikipedia (volné dílo).
———
Od 70. let minulého století přibylo množství dalších objevů, a to nejenom z Kanady, ale také z amerických států Montana, Nové Mexiko, Wyoming a Missouri a dva nálezy byly dokonce hlášeny i ze severního Mexika (geologická souvrství Packard a Corral de Enmedio ve státě Sonora).[10] Ve všech případech se však jedná o značné pochybné zařazení a fosilní materiál pravděpodobně vůbec nepatří zástupcům rodu Albertosaurus. V průběhu doby se také objevovalo podezření, že do rodu Albertosaurus by ve skutečnosti měli být řazeni i všichni zástupci blízce příbuzného tyranosaurida rodu Gorgosaurus, který byl formálně popsán o devět let později.[11] V roce 2003 však kanadský paleontolog Philip J. Currie doporučil, aby oba taxony byly považovány za samostatné a formálně platné, ačkoliv jsou si na anatomické úrovni značně podobné (a proto jako sesterské taxony spadají do společné podčeledi tyranosauridů Albertosaurinae).[12] Albertosauři byli každopádně velmi zajímavými teropody, o nichž máme zejména díky objevům a výzkumům z posledních dvou desetiletí velké množství zajímavých poznatků. V dospělosti mohli být tito dravci dlouzí až 9 metrů a vážili asi 1,7 až 3 tuny, jejich lebka dosahovala délky rovného metru.[13] Pravděpodobně dokázali rychle běhat a mohli se sdružovat do rodinných skupin nebo dokonce loveckých smeček. Žili v době před 71 až 68 miliony let, tedy nedlouho před nástupem dominance druhu Tyrannosaurus rex a podle některých výpočtů během svého růstu přibírali na váze ročně kolem 122 kilogramů.[14] Síla jejich čelistního stisku byla patrně mnohem menší než u tyranosaura, měla činit (na zadních zubech) kolem 3413 newtonů, což je jen slabá desetina hodnoty, kterou předpokládáme u druhu T. rex.[15] Albertosauři jsou ale zajímaví i tím, že již byly objeveny otisky jejich kůže (mající podobu šupinek kosočtverečného tvaru, umístěné v řadách)[16] a drobné fosilie čelistí a drápů malých mláďat o délce 70 až 100 cm, představující možná mláďata krátce po vylíhnutí[17]. Co se asi o tomto tyranosauridovi, známém již 140 let, ještě v budoucnu dozvíme?
———
Albertosauři byli velcí tyranosauridní teropodi, ačkoliv byli podstatně menší a štíhleji stavění než tyranosauři. Největší známí jedinci dosahovali délky kolem 9 metrů a jejich hmotnost se mohla blížit 3 tunám. Kredit: Slate Weasel; Wikipedia (CC0).
———
Short Summary in English: Albertosaurus is a genus of large tyrannosaurid theropod dinosaur that lived in North America during the early Maastrichtian age of the Late Cretaceous period, about 71 to 68 million years ago. The type species, A. sarcophagus, is known from modern-day Canadian province of Alberta, after which it is named, although an indeterminate species were discovered also in the United States of America and even in Mexico. The first recognized fossil of an Albertosaurus was discovered in 1884, 140 years ago.
———
Odkazy:
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/29784/abc-dinosauru-albertosaurus.html
https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/albertosaurus
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_a/albertosaurus.php
https://www.prehistoric-wildlife.com/species/a/albertosaurus.html
https://www.mindat.org/taxon-4966241.html
———
[1] Osborn, H. F. (1905). Tyrannosaurus and other Cretaceous carnivorous dinosaurs. Bulletin of the American Museum of Natural History. 21: 259–265.
[2] Tanke, D. H.; Currie, P. J. (2010). A history of Albertosaurus discoveries in Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences. 47 (9): 1197–1211.
[3] Cope, E. D. (1892). On the skull of the dinosaurian Laelaps incrassatus Cope. Proceedings of the American Philosophical Society. 30: 240–245.
[4] Carpenter, K.; et al. (1997). Redescription of the holotype of Dryptosaurus aquilunguis (Dinosauria: Theropoda) from the Upper Cretaceous of New Jersey. Journal of Vertebrate Paleontology. 17 (3): 561–573.
[5] Lambe, L. M. (1903). On the lower jaw of Dryptosaurus incrassatus (Cope). Ottawa Naturalist. 17: 134.
[6] Lambe, L. M. (1904). On Dryptosaurus incrassatus (Cope) from the Edmonton Series of the Northwest Territory. Contributions to Canadian Palaeontology. 3: 1–27.
[7] Carr, T. D. (2010). A taxonomic assessment of the type series of Albertosaurus sarcophagus and the identity of Tyrannosauridae (Dinosauria, Coelurosauria) in the Albertosaurus bonebed from the Horseshoe Canyon Formation (Campanian–Maastrichtian, Late Cretaceous). Canadian Journal of Earth Sciences. 47 (9): 1213–1226.
[8] Eberth, D. A.; Currie, P. J. (2010). Stratigraphy, sedimentology, and taphonomy of the Albertosaurus bonebed (upper Horseshoe Canyon Formation; Maastrichtian), southern Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences. 47 (9): 1119–1143.
[9] Parks, W. A. (1928). Albertosaurus arctunguis, a new species of therapodous dinosaur from the Edmonton Formation of Alberta. University of Toronto Studies, Geological Series. 25: 1–42.
[10] Sullivan, R. M.; Lucas, S. G. (2006). The Kirtlandian land-vertebrate „age“ – faunal composition, temporal position and biostratigraphic correlation in the nonmarine Upper Cretaceous of western North America. New Mexico Museum of Natural History and Science, Bulletin. 35: 7–29.
[11] Russell, D. A. (1970). Tyrannosaurs from the Late Cretaceous of western Canada. National Museum of Natural Sciences Publications in Paleontology. 1: 1–34.
[12] Currie, P. J. (2003). Cranial anatomy of tyrannosaurids from the Late Cretaceous of Alberta. Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 191–226.
[13] Campione, N. E.; et al. (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. 5 (9): 913−923.
[14] Erickson, G. M.; et al. (2006). Tyrannosaur life tables: an example of nonavian dinosaur population biology. Science. 313 (5784): 213–217.
[15] Reichel, M. (2010). The heterodonty of Albertosaurus sarcophagus and Tyrannosaurus rex: biomechanical implications inferred through 3-D models. Canadian Journal of Earth Sciences. 47 (9): 1253–1261.
[16] Bell, P.; et al. (2017). Tyrannosauroid integument reveals conflicting patterns of gigantism and feather evolution. Biology Letters. 13 (6): 20170092.
[17] Funston, G. F.; et al. (2021). Baby tyrannosaurid bones and teeth from the Late Cretaceous of western North America. Canadian Journal of Earth Sciences. 58 (9): 756–777.
———