Představuje se Albertosaurus

…aneb Věčný „bratránek“ slavnějšího „téčka“

Osudem některých lidí je tvořit po celý svůj život pouhou „stafáž“ svému mnohem známějšímu či populárnějšímu příbuznému nebo soukmenovci. Ve světě druhohorních neptačích dinosaurů (tak, jak je vnímáme my) je to například osud všech tyranosauridů, s výjimkou samotného druhu Tyrannosaurus rex. Asi nejznámějším severoamerickým tyranosauridem v pořadí je pak Albertosaurus sarcophagus, tyranosaurův starší a pochopitelně i menší příbuzný z kanadské Alberty. Jeho upozadění v očích obecné veřejnosti je ale zcela neoprávněné, protože jde o nesmírně zajímavého zástupce pozdně křídové megafauny. Představme si proto tohoto teropoda alespoň ve stručnosti blíže. Holotyp albertosaura v podobě částečně zachované lebky objevil u řeky Red Deer 9. června 1884 geolog Joseph Burr Tyrrell, pracující pro Geologickou službu Kanady.[1] Další lebka byla objevena roku 1889 a o tři roky později je Edward Drinker Cope popsal jako Laelaps incrassatus.[2] Platné vědecké jméno Albertosaurus sarcophagus však přiřadil až Henry Fairfield Osborn v roce 1905, a to ve stejné studii, ve které popsal i druh T. rex.[3] Od té doby bylo učiněno velké množství dalších objevů (včetně ohromného lůžka kostí pravděpodobné albertosauří smečky v roce 1910) a nastaly obvyklé peripetie s pojmenováváním nových (a dnes již neplatných) druhů, přejmenováváním apod. V současnosti je za jediný platný druh nicméně uznáván zmíněný A. sarcophagus (v překladu znamená jeho název doslova „ještěr z Alberty, který žere maso“). Nejbližším příbuzným albertosaura byl druh Gorgosaurus libratus, který společně s ním spadá do podčeledi Albertosaurinae (všichni ostatní tyranosauridi jsou pak zahrnováni do druhé podčeledi Tyrannosaurinae).[4] Stejně jako mohutnější a geologicky mladší tyranosaurus i jeho kanadský bratránek představoval velkého po dvou chodícího predátora s poměrně mohutnou lebkou, malými předními končetinami a relativně lehkou stavbou těla. V současnosti máme k dispozici více než třicet poměrně dobře zachovaných koster a paleobiologii tohoto druhu tak známe velmi dobře (vlastně jde o nejlépe prozkoumaného tyranosaurida a jednoho z nejlépe známých velkých teropodů vůbec).[5] Víme, že se sdružoval do smeček, velmi rychle rostl, uměl rychle běhat a žil nebezpečným způsobem života. V tomto ohledu se od tyranosaura příliš výrazně nelišil, pouze byl nejspíš o poznání rychlejší a lehčeji stavěný.

———

Holotyp albertosaura v podobě částečně zachované lebky, objevené J. B. Tyrrellem roku 1884 u řeky Red Deer v kanadské Albertě. Od té doby už bylo nalezeno více než 30 dalších jedinců druhu A. sarcophagus. Převzato jako volné dílo z Wikipedie.

———

Obvykle dosahovali dospělí jedinci délky kolem 9 metrů, největší exempláře ale mohly přesáhnout i desetimetrovou délku. Hmotnost je odhadována asi na 1300 až 1700 kilogramů[6], výjimečně snad i přes 2000 kilogramů. Vzhledem k lehké stavbě těla a proporcionálně dlouhým nohám můžeme předpokládat, že albertosauři dokázali rychle běhat[7], a dosahovali maximální rychlosti až kolem 50 km/h. Podle sérií zachovaných fosilních otisků stop víme, že jen rychlost chůze těchto dinosaurů se pohybovala v rozmezí 14 – 21 km/h, což odpovídá průměrnému lidskému běhu.[8] Jeho až 1 metr dlouhá lebka obsahovala zhruba šedesát mohutných zubů a síla čelistního stisku byla u tohoto druhu propočtena asi na 3413 newtonů.[9] Objevena byla většina ontogenetických stadií albertosaurů. Nejmenší známý jedinec pochází ze slavného „masového pohřebiště“ Dry Island, v době smrti ve věku dvou let měřil lehce přes dva metry na délku a vážil asi 50 kilogramů. Nejstarší jedinec pak na stejném nalezišti představoval zhruba desetimetrového obra, který se dožil věku asi 28 let (což mimochodem odpovídá stáří Sue). Vědci odhadli, že v době nejrychlejšího růstu činil nárůst tělesné hmotnosti za jeden rok zhruba 122 kilogramů, a to pro jedince o odhadované dospělé hmotnosti 1300 kilogramů (pro jedince s odhadem 1,7 tuny by to tedy bylo více). Můžeme srovnat tento údaj s odhadovaným přírůstkem u tyranosaura, který je s 601 kg přibližně pětinásobný a probíhal mnohem rychlejším tempem.[10] Většina dosud objevených jedinců albertosaura dosáhla v době své smrti věku přes 14 let. V již zmiňované lokalitě Dry Island byly Barnumen Brownem objeveny fosilní pozůstatky celkem 26 jedinců, což představuje druhé nejpočetnější nahromadění zkamenělin velkých teropodů (po lokalitě Cleveland Lloyd v Utahu, kde bylo na jednom místě objeveno přes 40 koster pozdně jurských alosaurů). Nejstarší desetimetrový jedinec je zde doplněn osmi dospělými ve věku od 17 do 23 let, sedmi subadultními jedinci ve věku 12 až 16 let a šesti mláďaty ve věku od dvou do jedenácti let.[11] Není jisté, jak toto nahromadění kostí přesně vzniklo, podle slavného kanadského paleontologa Philipa J. Currieho jde ale nejspíš o pozůstatky skutečné lovecké smečky, která mohla zahynout při katastrofické povodni.[12]

———

Model dospělého albertosaura v Royal Tyrrell Museum v kanadské Albertě. Instituce se nachází v oblasti, která světu poskytla všechny oficiálně rozeznávané fosilie albertosaurů. Poslední z těchto devítimetrových dravců obývali zdejší ekosystémy asi před 68 miliony let. Kredit: Dimić Milorad, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

———

Stejně jako ostatní tyranosauridi se zřejmě i A. sarcophagus utkával často v mezidruhovém zápolení a je možné, že se vyskytly i případy zabití jedinců stejného druhu a někdy snad i kanibalismu. Některé pažní kosti albertosaurů vykazují známky zranění, stejně jako žebra a kosti nohou různých exemplářů z naleziště Dry Island. Naopak stopy po onemocněních nebo parazitické infekci u albertosaurů nejsou dosud prokázané.[13] Jisté je, že tito obávaní predátoři žili nebezpečným způsobem života a při útoku na velké hadrosauridy nebo ceratopsidy (nemluvě o ankylosaurech) mohli často přijít k vážnému úrazu. V současnosti známe zkameněliny druhu A. sarcophagus pouze ze souvrství Horseshoe Canyon v kanadské Albertě, což vymezuje dobu existence druhu asi na 71 až 68 milionů let před současností.[14] Tehdejší ekosystémy měly podobu nízko položených záplavových oblastí, protkaných sítí řek, močálů, bažin, lagun a říčních delt. Albertosauři byli vrcholovými predátory, kteří sdíleli své životní prostředí s celou řadou dalších živočichů, od žraloků, rejnoků a kostnatých ryb přes multituberkulátní savce a vačnatce (např. rod Didelphodon) až po želvy, champsosaury, mořské plesiosaury a samozřejmě i celou plejádu neptačích dinosaurů. Mezi ty patřili kachnozobí dinosauři rodů Edmontosaurus, Saurolophus a Hypacrosaurus, obrnění ankylosauři Anodontosaurus a Edmontonia, rohatí dinosauři jako byl Anchiceratops, Eotriceratops nebo Pachyrhinosaurus, ornitomimidi z rodů Ornithomimus, Dromiceiomimus či Struthiomimus a v neposlední řadě i pachycefalosauři a menší teropodi jako byl Atrociraptor nebo Richardoestesia. Právě malí teropodi byli do jisté míry potravními konkurenty albertosaurů, i když spíše jen pro jejich mláďata. Tomu odpovídá i objev fosilií velmi malého alvarezsaurida albertonyka přímo mezi kostrami albertosaurů u Dry Island (v tomto případě ale nešlo o konkurenci, spíše jen o doklad společného výskytu).[15] Jak tedy zakončit povídání i albertosaurovi? Pokud vašemu vkusu odpovídá spíše odlehčená, „sportovní“ verze tyranosaurida s vyšší rychlostí a lehkostí pohybu, pak si místo slavnějšího druhu T. rex můžete vybrat právě tohoto pradávného „Kanaďana“.

———

Velikost průměrně vzrostlého dospělce albertosaura v porovnání s 1,8 metru vysokým člověkem. Jsou však známé i albertosauří exempláře přesahující délku 10 metrů nebo naopak mláďata o zhruba dvoumetrové délce. Kredit: Matt Martyniuk, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

———

Short English summary: Albertosaurus sarcophagus was a large, bipedal theropod related to much better known species Tyrannosaurus rex. It lived about 70 million years ago in what is now Alberta, Canada.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Albertosaurus

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=38607

———

[1] Tanke, Darren H.; Currie, Philip J. (2010). „A history of Albertosaurus discoveries in Alberta, Canada“. Canadian Journal of Earth Sciences. 47: 1197–1211. doi:10.1139/e10-057

[2] Cope, Edward D. (1892). „On the skull of the dinosaurian Laelaps incrassatus Cope“. American Philosophical Society, Proceedings. 30: 240–245

[3] Osborn, Henry F. (1905). „Tyrannosaurus and other Cretaceous carnivorous dinosaurs“. Bulletin of the American Museum of Natural History. 21: 259–265. doi:10.1111/j.1468-5965.2007.00735_17.x.

[4] Currie, P.J.; Hurum, J.H.; Sabath, K. (2003). Holtz, Thomas R. Jr.; Osmólska, Halszka, eds. „Skull structure and evolution in tyrannosaurid dinosaurs“. Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 227–234.

[5] Erickson, Gregory M.; Currie, Philip. J.; Inouye, Brian D.; Wynn, Alice A. (2006). „Tyrannosaur life tables: an example of nonavian dinosaur population biology“. Science. 313 (5784): 213–217. doi:10.1126/science.1125721

[6] Christiansen, Per; Fariña, Richard A. (2004). „Mass prediction in theropod dinosaurs“. Historical Biology. 16 (2-4): 85–92. doi:10.1080/08912960412331284313

[7] Currie, Philip J. (1998). „Possible evidence of gregarious behaviour in tyrannosaurids“. Gaia. 15: 271–277.

[8] Thulborn, Richard A. (1982). „Speeds and gaits of dinosaurs“. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 38 (3-4): 227–256. doi:10.1016/0031-0182(82)90005-0

[9] Reichel, Miriam (2010). „The heterodonty of Albertosaurus sarcophagus and Tyrannosaurus rex: biomechanical implications inferred through 3-D models“. Canadian Journal of Earth Sciences. 47: 1253–1261. doi:10.1139/e10-063

[10] Horner, J. R.; Padian, K. (September 2004). „Age and growth dynamics of Tyrannosaurus rex. Proceedings. Biological sciences / the Royal Society. 271 (1551): 1875–80. doi:10.1098/rspb.2004.2829

[11] Erickson, Gregory M.; Currie, Philip. J.; Inouye, Brian D.; Wynn, Alice A. (2006). „Tyrannosaur life tables: an example of nonavian dinosaur population biology“. Science. 313 (5784): 213–217. doi:10.1126/science.1125721

[12] Eberth, David A.; Currie, Philip J. (2010). „Stratigraphy, sedimentology, and taphonomy of the Albertosaurus bonebed (upper Horseshoe Canyon Formation; Maastrichtian), southern Alberta, Canada“. Canadian Journal of Earth Sciences. 47: 1119–1143. doi:10.1139/e10-045

[13] Wolff, Ewan D. S.; Salisbury, Steven W.; Horner, John R.; & Varricchio, David J. (2009). Hansen, Dennis Marinus, ed. „Common avian infection plagued the tyrant dinosaurs“. PLoS ONE. 4 (9): e7288. doi:10.1371/journal.pone.0007288

[14] Larson, Derek W.; Brinkman, Donald B.; Bell, Phil R. (2010). „Faunal assemblages from the upper Horseshoe Canyon Formation, an early Maastrichtian cool-climate assemblage from Alberta, with special reference to the Albertosaurus sarcophagus bonebed“. Canadian Journal of Earth Sciences. 47: 1159–1181. doi:10.1139/e10-005

[15] Longrich, Nicholas R.; Currie, Philip J. (2009). „Albertonykus borealis, a new alvarezsaur (Dinosauria: Theropoda) from the Early Maastrichtian of Alberta, Canada: Implications for the systematics and ecology of the Alvarezsauridae“. Cretaceous Research. 30 (1): 239–252. doi:10.1016/j.cretres.2008.07.005

———

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Dějiny paleontologie, Teropodní dinosauři

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s