Top 5 nových dinosaurů z roku 2024

…aneb Ohlédnutí za loňským rokem v dinosauří paleontologii

Jubilejní rok 2024 (který se nesl ve znamení dvoustého výročí vědeckého objevení dinosaurů) je takřka za námi a spolu s jeho koncem se uzavírá i bohatý seznam 46 nových druhů neptačích druhohorních dinosaurů, formálně popsaných právě v tomto období.[1] Tradiční statistiku za jubilejní rok si ještě představíme, nyní se ale podívejme na pětici pozoruhodných nových druhů, představených vědeckému i laickému světu právě v bezmála již uplynulém roce. Výběr je samozřejmě subjektivní záležitostí autora, nicméně respektuje skutečný paleontologický význam a zároveň se snaží o co největší systematickou pestrost – jedná se tedy o zástupce pětice „hlavních“ dnes rozlišovaných vývojových skupin dinosaurů, tedy (zjednodušeně pojato) teropodů, sauropodomorfů, ornitopodů, marginocefalů a tyreoforů. Pořadí stejně jako u loňského příspěvku odpovídá geologickému stáří jednotlivých druhů, které jsou zde seřazeny postupně od nejstaršího po nejmladšího. Mohu-li si nyní dovolit ještě malou poznámku na závěr: Ačkoliv by zde neměl chybět tolik diskutovaný nový druh tyranosaura, tedy v lednu popsaný taxon Tyrannosaurus mcraeensis[2], v tomto případě jsem si jeho zařazení do textu takříkajíc se skřípotem zubů odpustil.

———

Výtvarná rekonstrukce hypotetického vzezření triasového afrického sauropodomorfa druhu Musankwa sanyatiensis. Kredit: UnexpectedDinoLesson; Wikipedia (CC BY 4.0)

———

Musankwa sanyatiensis[3]

Zařazení: Sauropodomorpha, Massopoda

Geologické stáří: Pozdní trias (věk karn až nor, před 235 až 222 miliony let)

Místo objevu: Zimbabwe (ostrov Spurwing v přehradní nádrži Kariba; geologické souvrství Pebbly Arkose)

Rozměry: Délka asi 3 až 4 metry, odhadovaná hmotnost kolem 386 kg

Musankwa (v překladu z domorodé tongštiny „chlapec zralý na ženění“) je v pořadí čtvrtým druhem neptačího dinosaura, popsaného ze Zimbabwe. Je patrně vývojově nejprimitivnějším známým příslušníkem kladu Massopoda a představuje tak významného zástupce pro výzkum rané evoluce sauropodomorfů. Svým geologickým stářím až kolem 230 milionů let je také jedním z nejstarších známých afrických dinosaurů a vlastně i dinosaurů vůbec. Tento relativně malý býložravec byl patrně bipedním (výlučně po dvou se pohybujícím) stádním tvorem.

———

Thyreosaurus atlasicus[4]

Zařazení: Stegosauria, Stegosauridae

Geologické stáří: Střední jura (věk bathon až callov(?), před 168 až 162 miliony let)

Místo objevu: Maroko (lokalita (severní) Boulahfa; geologické souvrství El Mers III)

Rozměry: Délka zhruba 6 metrů (ale nemusí jít o plně dorostlého jedince)

Rok 2024 byl neuvěřitelně úspěšným pro výzkum evoluce stegosaurů. Hned tři druhy z období střední jury až rané křídy výrazně zlepšily naše znalosti o rané i pozdní fázi vývoje těchto pozoruhodných tyreoforních dinosaurů. Fascinujícím taxonem je i archaický rod Thyreosaurus (v překladu „štítový ještěr“), žijící v období střední jury na území dnešního Maroka. Tento dacentrurinní stegosaurid neměl na hřbetě, krku a ocasu klasické vyčnívající hroty, jeho pancíř naopak sestával z asymetricky umístěných podlouhlých desek, „ležících“ na jeho těle naplocho.

———

Model zobrazující přibližný vzhled a způsob pohybu asijského noasauridního teropoda druhu Kiyacursor longipes. Kredit: Petr Menshikov; Wikipedia (CC BY 4.0)

———

Kiyacursor longipes[5]

Zařazení: Abelisauroidea, Noasauridae

Geologické stáří: Raná křída (věk apt, před 121 až 113 miliony let)

Místo objevu: Ruská federace (Kemerovská oblast; geologické souvrství Ilek)

Rozměry: Délka kolem 2,5 metru (nedospělý exemplář)

Z mnoha druhů letos objevených teropodních dinosaurů vyčnívá neobvyklý střízlík Kiyacursor, jehož fosilie byly objeveny nedaleko řeky Kija v ruské Kemerovské oblasti. Tento „běžec od řeky Kija“, jak zní v překladu jeho jméno, byl malý a velmi svižný dravec nebo všežravec, náležející do skupiny noasauridů. Tito specializovaní teropodi byli štíhle stavění, měli relativně malé hlavy a často byli bezzubí, konec jejich čelistí mohl pokrývat také rohovinový „zobák“. O ekologii a chování těchto blízkých příbuzných abelisauridů toho však stále poměrně mnoho nevíme.

———

Sasayamagnomus saegusai[6]

Zařazení: Ceratopsia, Neoceratopsia

Geologické stáří: Raná křída (věk alb, asi před 112,1 milionu let)

Místo objevu: Japonsko (ostrov Honšú, prefektura Hjógo; geologické souvrství Ohjamašimo)

Rozměry: Délka kolem 80 cm, hmotnost zhruba 10 kg (nejedná se ale o plně dorostlý exemplář)

„Trpaslík z oblasti Tamba-Sasajama“, jak zní v překladu jméno tohoto dinosaura, byl velmi malým a vývojově primitivním rohatým dinosaurem, žijícím v období rané křídy na území dnešního Japonska. Je významným příspěvkem do debaty o podobě evolučního vývoje kladu Neoceratopsia. Jeho nejbližším dosud známým příbuzným a zároveň sesterským taxonem je severoamerický rod Aquilops, žijící přibližně ve stejné době ve vzdálené části světa. Ze stejného geologického souvrství byl v roce 2024 popsán také malý troodontid rodu Hypnovenator.

———

Poslední africká dinosauří megafauna, známá ze sedimentů pánve Ouled Abdoun v Maroku. Zcela vpravo malý kachnozobý dinosaurus druhu Minqaria bata. Kredit: N. R. Longrich et al.; Wikipedia (CC BY 4.0)

———

Minqaria bata[7]

Zařazení: Hadrosauridae, Lambeosaurinae

Geologické stáří: Pozdní křída (věk maastricht, před 68 až 66 miliony let)

Místo objevu: Maroko (oblast Sidi Chennane, fosfátová naleziště pánve Ouled Abdoun)

Rozměry: Délka kolem 3,5 metru, hmotnost zhruba 250 kg

Rodové jméno tohoto kachnozobého dinosaura znamená v arabštině „zobák“, to ale na něm není to nejzajímavější. Spolu s dalším nedávno popsaným a blízce příbuzným marockým rodem Ajnabia je důkazem faktu, že hadrosauridní ornitopodi v oblasti západní Evropy a severní Afriky se vyvíjeli a zeměpisně šířili až do samotného konce druhohor před 66 miliony let. Spolu s abelisauridem rodu Chenanisaurus a dalšími dosud nepopsanými neptačími dinosaury z Maroka představovali tito ornitopodi poslední zástupce dinosauří dynastie na území Afriky.

———