…aneb Nový tyranosauroid ze zapadlé muzejní sbírky
Tyrannosaurus rex je jedním z nejznámějších dravých dinosaurů a pravděpodobně i pravěkých živočichů vůbec. Často se mu dostává pozornosti v neobvykle velké míře, a to nepochybně právem – jedná se ostatně o nejhmotnějšího známého teropoda (a tím také o největšího bipedního živočicha vůbec).[1] Je také dlouhodobě ikonou v populární kultuře a můžeme jej považovat za jakéhosi vyslance vědy, díky kterému se již v minulosti mnoho dětí nechalo zlákat třeba i k pozdější paleontologické kariéře.[2] Ale ani proslulý T. rex se na evoluční scéně neobjevil jen tak zničehonic, předcházela mu dlouhá řada předků a vývojových příbuzných z nadčeledi Tyrannosauroidea. Původ této vývojové skupiny teropodů sahá až do období střední jury před zhruba 170 miliony let, tedy přibližně o stovku milionů let dříve, než se objevil „král tyranských ještěrů“.[3] Dnes známe více než tři desítky zástupců této pozoruhodné vývojové skupiny teropodů a nově k nim nyní přibyl další. Přesněji řečeno, nejedná se o nový objev, fosilie tohoto dravého dinosaura byly totiž objeveny v mongolské poušti Gobi již na začátku 70. let minulého století. Původně však byly tyto fosilie považovány za zkameněliny jiného, o čtyři desetiletí dříve popsaného tyranosauroida, a sice rodu Alectrosaurus. V roce 1977 fosilie zařadil do tohoto rodu mongolský paleontolog Altangerel Perle, který předpokládal, že se může jednat o nový druh tohoto teropoda, popsaného roku 1933 z čínské Autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko (souvrství Iren Dabasu).[4] Zkameněliny nově popsaného tyranosauroida byly objeveny v sedimentech podobně starého geologického souvrství Bajn Šire, jejichž stáří dnes datujeme do doby před zhruba 96 až 86 miliony let (raná část svrchní křídy, geologické stupně cenoman až santon).[5] Místem objevu je lokalita Bajšin-Tsav na jihovýchodě Mongolska. Objeveny byly původně dva fragmentárně dochované exempláře, které jsou dnes uloženy v Mongolské akademii věd a nesou označení MPC-D 100/50 a MPC-D 100/51. Až do minulého desetiletí byl tento fosilní materiál řazen k rodu Alectrosaurus, což stanovil již zmíněný mongolský paleontolog Perle v roce 1977.[6]
———
Khankuluu mongoliensis byl menší až středně velký tyranosauroidní teropod, představující ve svých ekosystémech oportunistického predátora. Pravděpodobně byl velmi rychlým a svižným dravcem, specializovaným na lov menších dinosaurů zhruba do velikosti koně. Kredit: Connor Ashbridge; Wikipedia (CC BY 4.0)
———
O 35 let později byla nicméně popsána izolovaná fosilie lebeční kosti frontale, dnes označené jako MPC-D 102/4. Ve stejném roce dvojice paleontologů popsala nález fragmentární kostry ze souvrství Bissekty na území Uzbekistánu, o čtyři roky později popsané jako nový druh tyranosauroida Timurlengia euotica.[7] V této práci byl citován i odborník na tyranosauroidy Thomas Carr, který upozornil, že fosilní materiál přisuzovaný rodu „Alectrosaurus“ ze souvrství Bajn Šire nemůže ve skutečnosti spadat do tohoto rodu.[8] Až nyní však doktorand paleontologie Jared T. Voris z Univerzity v Calgary a jeho kolegové popsali detailně všechny dochované exempláře tohoto dinosaura a přisoudili mu nové vědecké jméno Khankhuuluu mongoliensis.[9] Podivně znějící rodové jméno je složeno z mongolských slov khankhuu, což znamená „princ“ a slova „luu“, tedy „drak“. Celkově znamená vědecké jméno dinosaura „dračí princ z Mongolska), přičemž odkazuje ke skutečnosti, že tento tyranosauroid byl v pozici vývojového předchůdce či příbuzného pozdějších, větších a děsivějších tyranosauridních „králů“ (včetně samotného druhu T. rex). Zatímco byl ale Khankhuuluu podstatně menší než později žijící tyranosauridi, přesto byl nebezpečným a rychlým predátorem, který by kořist o velikosti člověka velmi snadno udolal. Přestože se nedochovala žádná kompletní lebka, některé fosilní fragmenty ukazují, že její celková délka činila asi 60 až 70 cm. Stehenní kost exempláře MPC-D 100/51, který je o trochu menší než holotyp, je dlouhá 66,8 cm. V obou případech se pravděpodobně jedná o dospělé exempláře (jak dokládá stupeň osifikace na lebce a obratlích), jejichž celková délka činila asi 4 až 5 metrů, výška hřbetu přibližně rovné 2 metry a hmotnost se pak pohybovala kolem hodnoty 750 kg. Jednalo se tedy o teropody ve velikostní kategorii známého pozdně jurského rodu Ceratosaurus, ačkoliv spíše v rámci spodní meze jeho velikostního rozpětí.[10] Zajímavé jsou některé anatomické znaky na lebce i postkraniální kostře, podobné znakům na kostrách mláďat tyranosauridů a zástupců kladu Alioramini.
———
Ačkoliv byl Khankhuuluu poměrně malým tyranosauroidem, přesto by v současné přírodě patřil k největším suchozemským dravcům. S odhadovanou hmotností kolem 750 kg by byl prakticky ve stejné váhové kategorii jako největší medvědovité šelmy. Kredit: SlvrHwk; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)
———
Khankhuuluu tak z hlediska evoluce tyranosauroidů vykazuje jak primitivnější, tak i pokročilejší vývojové znaky. A jaká je tedy předpokládaná systematická pozice tohoto zajímavého tyranosauroida? Podle fylogenetické analýzy autorů popisné práce se druh Khankhuuluu mongoliensis nachází na vývojovém stromě kladu Tyrannosauroidea jako její relativně vyspělý zástupce, evolučně pokročilejší než rody Suskityrannus, Xiongguanlong, Timurlengia nebo Alectrosaurus. Nespadá však ještě do pokročilejšího kladu Eutyrannosauria, kam kromě tyranosauridů a alioraminů náleží například severoamerické rody Appalachiosaurus, Dryptosaurus nebo Bistahieversor.[11] Představuje tedy důležitý evoluční článek, který nasvědčuje tomu, že vývoj a zeměpisné rozšíření tyranosauroidů byly komplexnější a dlouhodobější, než jsme si dosud mysleli. Podle analýzy fosilií a sedimentů v souvrství Bajn Šire je možné určit, že se kdysi jednalo o suchou až polopouštní krajinu, protkanou velkými jezery a mohutnými meandrujícími říčními toky.[12] V každém případě se jednalo o nesmírně bohatý ekosystém, poskytující obživu neobvykle vysoké dinosauří biodiverzitě. Známe odtud například hned čtyři různé rody terizinosauridů (Duonychus, Enigmosaurus, Erlikosaurus a Segnosaurus), dále dromeosaurida rodu Achillobator a ornitomimida rodu Garudimimus, plazopánvé pak doplňuje ještě třeba somfospondylní titanosaur druhu Erketu ellisoni.[13] Z ptakopánvých dinosaurů odtud známe obrněné ankylosauridy rodu Talarurus a Tsagantegia, pachycefalosaurida rodu Amtocephale, rohatého dinosaura rodu Graciliceratops a hadrosauroidního ornitopoda rodu Gobihadros.[14] Mezi jinými živočichy a zároveň potenciální kořistí nově popsaného tyranosauroida tu potom nalezneme různé krokodýlovité plazy, želvy z čeledi Nanhsiungchelyidae (vyhynulá čeleď z podřádu skrytohrdlých), azdarchidní ptakoještěry, malé savce a množství druhů ryb.[15] Více už nám však o „dračím princi z Mongolska“ a jeho ekologii prozradí snad až další fosilní objevy.
———
Dinosauří megafauna ekosystémů geologického souvrství Bajn Šire. Khankhuuluu je zde označen ještě jako Alectrosaurus olseni?, protože do této doby byl jeho fosilní materiál takto zařazen. Biodiverzita skupiny Dinosauria byla v rámci této geologické formace poměrně bohatá. Kredit: PaleoNeolitic; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)
———
Short Summary in English: Khankhuuluu is a genus of tyrannosauroid theropod dinosaurs from the Late Cretaceous (Cenomanian – Santonian) of what is now the Gobi Desert in Mongolia. The genus contains a single species, Khankhuuluu mongoliensis, known from several skull bones and two partial skeletons, discovered in 1972 and 1973. It was first described in 1977 as belonging to the Chinese Alectrosaurus. It was about 5 meters long and it may have weighed around 750 kg.
———
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Khankhuuluu
https://www.science.org/content/article/dragon-prince-dinosaur-may-be-missing-link-t-rex-evolution
https://www.sciencealert.com/new-tyrannosaur-species-could-be-a-missing-link-to-the-giants
———
[1] Mallon, J. C.; Hone, D. W. E. (2024). Estimation of maximum body size in fossil species: A case study using Tyrannosaurus rex. Ecology and Evolution. 14 (7): 11658.
[2] Ross, R.; Duggan-Haas, D.; Allmon, W. (2013). The posture of Tyrannosaurus rex: Why do student views lag behind the science? Journal of Geoscience Education. 61: 145–160.
[3] Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2018). Tyrannosauroids from the Southern Hemisphere: Implications for biogeography, evolution, and taxonomy. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 511: 379–387.
[4] Carr, T. D. (2023). A reappraisal of tyrannosauroid fossils from the Iren Dabasu Formation (Coniacian–Campanian), Inner Mongolia, People’s Republic of China. Journal of Vertebrate Paleontology. e2199817.
[5] Kurumada, Y.; et al. (2020). Calcite U–Pb age of the Cretaceous vertebrate-bearing Bayn Shire Formation in the Eastern Gobi Desert of Mongolia: usefulness of caliche for age determination. Terra Nova. 32 (4): 246–252.
[6] Perle, A. (1977). O pervoy nakhodke Alektrozavra (Tyrannosauridae, Theropoda) iz pozdnego Mela Mongolii. Shinzhlekh Ukhaany Akademi Geologiin Khureelen. 3 (3): 104–113.
[7] Brusatte, S. L.; et al. (2016). New tyrannosaur from the mid-Cretaceous of Uzbekistan clarifies evolution of giant body sizes and advanced senses in tyrant dinosaurs. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 113 (13): 3447–3452.
[8] Averianov, A.; Sues, H.-D. (2012). Skeletal remains of Tyrannosauroidea (Dinosauria: Theropoda) from the Bissekty Formation (Upper Cretaceous: Turonian) of Uzbekistan. Cretaceous Research. 34: 284–297.
[9] Voris, J. T.; et al. (2025). A new Mongolian tyrannosauroid and the evolution of Eutyrannosauria. Nature.
[10] Benson, R. B. J.; et al. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12 (5): e1001853.
[11] Voris, J. T.; et al. (2020). A new tyrannosaurine (Theropoda:Tyrannosauridae) from the Campanian Foremost Formation of Alberta, Canada, provides insight into the evolution and biogeography of tyrannosaurids. Cretaceous Research. 110: 104388.
[12] Hicks, J. F.; et al. (1999). Paleomagnetic and palynologic analyses of Albian to Santonian strata at Bayn Shireh, Burkhant, and Khuren Dukh, eastern Gobi Desert, Mongolia. Cretaceous Research. 20 (6): 829−850.
[13] Ksepka, D. T.; Norell, M. A. (2010). The Illusory Evidence for Asian Brachiosauridae: New Material of Erketu ellisoni and a Phylogenetic Reappraisal of Basal Titanosauriformes. American Museum Novitates. (3700): 1–27.
[14] Khishigjav, T.; et al. (2019). A new hadrosauroid (Dinosauria: Ornithopoda) from the Late Cretaceous Baynshire Formation of the Gobi Desert (Mongolia). PLOS ONE. 14 (4): e0208480.
[15] Averianov, A.; Sues, H. (2012). Correlation of Late Cretaceous continental vertebrate assemblages in Middle and Central Asia. Journal of Stratigraphy. 36 (2): 462–485.
———
