Tajemství Osamoceného ještěra

…aneb Představuje se Alectrosaurus

Na blogu jsem již představil v samostatných příspěvcích všechny dosud známé tyranosauridy, tedy zástupce čeledi Tyrannosauridae. Tito atraktivní a nebezpeční teropodi měli však i množství vývojových příbuzných, které do jejich čeledi přímo neřadíme, zato jsme pro ně vyhradili nadčeleď Tyrannosauroidea. Z těch jsme si na blogu představili již například rody Dilong, Yutyrannus, nebo třeba Dryptosaurus. Jedním ze zajímavých tyranosauroidů však byl také východoasijský druh Alectrosaurus olseni, objevený již roku 1923 v rámci třetí ze slavných vědeckých expedic Amerického přírodovědeckého muzea do pouště Gobi. K objevu došlo dne 25. dubna, kdy jeden z paleontologů, George Olsen, narazil na fosilie holotypu teropodního dinosaura, později označeného jako AMNH 6554. Zkamenělina představovala téměř kompletní kosterní část pravé nohy. Dne 4. května pak Olsen narazil na dalšího jedince (později označeného AMNH 6368), který měl podobu pravého humeru (pažní kosti), čtveřice fragmentárních ocasních obratlů, části dvou prstních kůstek přední končetiny a několika dalších fosilních úlomků. Vedoucím vykopávek v Gobi byl Walter W. Granger (1872 – 1941), ale alektrosaura formálně popsal jiný americký vědec, Charles W. Gilmore (1874 – 1945). Rodové jméno Alectrosaurus znamená doslova „osamocený/osamělý ještěr“, druhové olseni je pak poctou objeviteli fosilií. Zmíněné první exempláře byly objeveny v sedimentech souvrství Iren Dabasu, které se rozkládá na území autonomní čínské oblasti Vnitřního Mongolska.[1] Dodnes není zcela jisté, jaké je přesné geologické stáří těchto vrstev, ale předpokládá se, že spadají do období geologického stupně kampán (asi před 84 až 72 miliony let). Alektrosauři tak byli o pár milionů let starší než slavnější rod Tarbosaurus, mohli však být současníky například severoamerických albertosaurů a gorgosaurů (se kterými ovšem nebyli blízce příbuzní).

———

Alectrosaurm olseni.jpg

Fosilie distální části nohy druhu Alectrosaurus olseni. Jde o exemplář s katalogovým označením AMNH 6368, jedna z prvních objevených fosilií tohoto druhu. Kredit: Wikipedie (volné dílo)

———

V pozdější době byly identifikovány další možné fosilie alektrosaura, pocházející ze souvrství Bajan Šireh[2], které je ale podstatně starší (geologické stupně cenoman až santon, asi před 98 až 84 miliony let).[3] To by bylo poněkud zvláštní, protože podle stratigrafické studie z roku 2005 je souvrství Iren Dabasu naopak ještě mladší, než se dříve usuzovalo (konkrétně stupně kampán až maastricht, tedy stáří kolem 70 milionů let).[4] Nezdá se přitom, že by jediný druh či rod mohl existovat tak dlouho, aby se jeho fosilie vyskytovaly v obou formacích. Každopádně zkameněliny alektrosaurů byly objeveny i v jiných částech Mongolska a Číny, obvykle jsou však spíše fragmentární.[5] Historie systematiky tohoto druhu je rovněž spletitá, například v roce 1989 byl tento druh na základě výzkumu anatomických znaků na kostech zařazen dokonce mezi therizinosaury.[6] Někteří paleontologové se zase přikláněli k názoru, že se jedná o druh rodu Albertosaurus.[7] Dnes i na základě množství unikátních anatomických znaků předpokládáme, že šlo skutečně o samostatný rod a druh tyranosauroida, přičemž mezi jeho nejbližší příbuzné patřil geologicky starší čínský Xiongguanlong baimoensis.[8] A jak tedy alektrosaurus vypadal? Předpokládáme, že se tvarem těla částečně podobal velkým tyranosauridům, jako byl samotný druh T. rex, pouze měl proporcionálně o trochu delší přední končetiny a méně robustní hlavu. Dosahoval celkové délky kolem 5 metrů a hmotnosti zhruba 600 kilogramů[9], takže patřil k menším až středně velkým dravcům ve svých ekosystémech. Holenní kost byla zhruba stejně dlouhá jako stehenní, což ukazuje na menší schopnost rychlého běhu (indikátorem je v tomto případě delší „podkolenní“ část končetiny). Zajímavé je, že největším teropodem v souvrství Iren Dabasu nebyl alektrosaurus, ale obří oviraptorosaur druhu Gigantoraptor erlianensis (s délkou kolem 8 metrů[10] a hmotností až kolem 3000 kilogramů[11]). Oblíbenou kořist alektrosaurů mohli představovat středně velcí kachnozobí dinosauři rodů Bactrosaurus a Gilmoreosaurus, stejně jako menší therizinosauři, ornitomimosauři a alvarezsauři, se kterými sdílel ekosystémy.[12]

———

Přibližná představa o velikosti a vzezření alektrosaura, vzdáleného příbuzného mladšího a mnohem většího druhu T. rex. Kredit: Tomopteryx, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

———

Short English Summary: Alectrosaurus was a genus of tyrannosauroid theropod dinosaur that lived approximately 84 to 72 million years ago during the latter part of the Cretaceous Period in what is now Inner Mongolia (China). It was a medium-sized, bipedal carnivore with a body shape similar to its much larger tyrannosaurid relatives and could grow up to an estimated 5 meters long.

———

Odkazy:

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/a/alectrosaurus.html

http://www.dinosaur-world.com/tyrannosaurs/alectrosaurus_olseni.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Alectrosaurus

———

[1] Gilmore, C. W. (1933). „On the dinosaurian fauna of the Iren Dabasu Formation“. Bulletin of the American Museum of Natural History. 67: 23–78.

[2] Perle, A. (1977). [On the first finding of Alectrosaurus (Tyrannosauridae, Theropoda) in the Late Cretaceous of Mongolia.] Problemy Geologii Mongolii 3: 104-113. [Rusky]

[3] Hicks, J. F.; Brinkman, D. L.; Nichols, D. J.; Watabe, M. (1999). „Paleomagnetic and palynological analyses of Albian to Santonian strata at Bayn Shireh, Burkhant, and Khuren Dukh, eastern Gobi Desert, Mongolia“. Cretaceous Research. 20 (6): 829–850. doi: 10.1006/cres.1999.0188

[4] van Itterbeecka, J.; Horne, D. J.; Bultynck, P.; Vandenbergh, N. (2005). „Stratigraphy and palaeoenvironment of the dinosaur-bearing Upper Cretaceous Iren Dabasu Formation, Inner Mongolia, People’s Republic of China“. Cretaceous Research. 26: 699–725. doi: 10.1016/j.cretres.2005.03.004

[5] Currie, P. J. (2001). Theropods from the Cretaceous of Mongolia. In: Benton, M. J., Shishkin, M. A., Unwin, D. M., and Kurochkin, E. N. (Eds.). The Age of Dinosaurs in Russia and Mongolia. Cambridge University Press: Cambridge, str. 434-455. ISBN 0-521-54582-X.

[6] Mader, B. J.; Bradley, R. L. (1989). „A redescription and revised diagnosis of the syntypes of the Mongolian tyrannosaur Alectrosaurus olseni„. Journal of Vertebrate Paleontology. 9 (1): 41–55. doi: 10.1080/02724634.1989.10011737

[7] „Albertosaurus.“ In: Dodson, Peter & Britt, Brooks & Carpenter, Kenneth & Forster, Catherine A. & Gillette, David D. & Norell, Mark A. & Olshevsky, George & Parrish, J. Michael & Weishampel, David B. The Age of Dinosaurs. Publications International, LTD. (str. 106-107). ISBN 0-7853-0443-6.

[8] Li, Daqing; Norell, Mark A.; Gao, Ke-Qin; Smith, Nathan D.; Makovicky, Peter J. (2010). „A longirostrine tyrannosauroid from the Early Cretaceous of China“. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 277 (1679): 183–190. doi:10.1098/rspb.2009.0249

[9] http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=57253

[10] Xu, X.; Tan, Q.; Wang, J.; Zhao, X.; Tan, L. (2007). „A gigantic bird-like dinosaur from the Late Cretaceous of China“. Nature. 447 (7146): 844–847. doi: 10.1038/nature05849

[11] Pu, H.; et al. (2017). „Perinate and eggs of a giant caenagnathid dinosaur from the Late Cretaceous of central China“. Nature Communications. 8: 14952. doi: 10.1038/ncomms14952

[12] Xing, Hai; He Yiming; Li Liguo; Xi Dangpeng (2012). „A review on the study of the stratigraphy, sedimentology, and paleontology of the Iren Dabasu Formation, Inner Mongolia.“. In Dong Wei (ed). Proceedings of the Thirteenth Annual Meeting of the Chinese Society of Vertebrate Paleontology. Beijing: China Ocean Press (str. 1–44).

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, Teropodní dinosauři

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *