Temná strana paleontologie

…aneb Geologická minulost a věčné zlo

Ačkoliv by to tak podle názvu příspěvku mohlo vypadat, nepůjde v něm o pašování fosilií nebo jejich komerční sběr. Řeč bude o historických interakcích s fosiliemi, které byly nějakým způsobem zatíženy vírou lidí v jejich temné, zlověstné pozadí. V předvědeckých dobách byly zkameněliny velmi dobře známé na mnoha místech světa a vznikaly o nich často neuvěřitelné legendy. O tomto tématu jsem se na blogu rozepsal již mnohokrát, ať už byla řeč o staré Číně, Tibetu, Severní Americe, Portugalsku nebo dokonce o polských Svatokřížských horách. Právě u našich severních sousedů se totiž objevuje jedna z nejstarších legend, spojených s fosiliemi druhohorních dinosaurů. U obce Bałtów, kde se dnes nachází i jeden z Juraparků, jsou totiž poměrně hojné tříprsté stopy teropodních dinosaurů, zachované ve vápencích z období svrchní jury (geologický stupeň oxford, asi před 163 až 157 miliony let). Tyto stopy byly připsány menšímu teropodnímu dinosaurovi a byly označeny jako ichnorod Wildeichnus, zároveň jsou odtud známé i stopy většího alosauridního teropoda.[1] Místní legenda vypráví, že se zde ďábel (či chcete-li, čert) vsadil s andělem, že přeskočí celé údolí řeky Kamienna. To se mu skutečně povedlo, ale při doskoku dopadl s takovou silou, až se jeho „ptačí“ levá noha zaryla do kamene na druhém břehu.[2] Zajímavé přitom je, že zatímco ve větší části Evropy bývá představa čerta spojena s nohou zakončenou kopytem, polský romantický spisovatel Adam Mickiewicz (1798 – 1855) mu připsal „kuřecí nohu s jestřábími pařáty“. To odpovídá polskému folklóru, podle kterého jistý krakovský šlechtic jménem Twardowski upsal svoji duši ďáblu s kuřecí nohou, a to výměnou za zvláštní schopnosti. Tento příběh se samozřejmě velmi podobá Faustovi, jehož vlastní verzi Mickiewicz v roce 1822 představil. Zajímavé je, že pozornosti neušly ani raně jurské otisky dinosauřích stop, nacházející se v lesnatém terénu Svatokřížských hor. Ty byly zase místními po staletí považovány za stopy čertů, procházejících tudy na tajná okultní shromáždění nebo k místům, kde měly stát jakési „satanské chrámy“.[3]

———

Aldrovandi-0364.jpg

„Cacodaemonis“ z knihy Monstrorum Historia Ulisse Aldrovandiho. Právě na základě podobných ilustrací možná vznikly legendy o stopách zlých bytostí, otisknutých v kameni. Ve Svatokřížských horách však byly oněmi stopami tříprsté ichnofosilie jurských teropodních dinosaurů. Kredit: Wikipedie, volné dílo

———

Je možné, že Mickiewicz se inspiroval v tehdy populární knize Monstrorum Historia („Dějiny příšer“) od italského přírodovědce Ulisse Aldrovandiho (1522 – 1605). V tomto svazku lze najít i fiktivního (ne)tvora jménem Cacodaemonis („Hlučný démon“), který má skutečně dlouhé štíhlé nohy zakončené jakoby kuřecími pařáty. Zkamenělé dinosauří stopy mohly být ve fantazii středověkého a raně novověkého člověka spojovány právě s takovýmito legendárními příšerami. Podobných příběhů by bylo mnohem více, většinou ale již nejsou v jejich „hlavní roli“ zkameněliny dinosaurů. Kosterní fosilie velkých kenozoických savců a zkameněliny různých druhů bezobratlých organismů přispívaly k víře v padlé anděly, čerty, víly, čarodějnice a dokonce i elfy nebo „duše zakleté v kameni“ po celá staletí, a to na území Evropy i jinde ve světě. Neobvykle tvarované fosilie i minerály byly považovány za objekty nadané magickými silami, a zatímco některé měly mít příznivé účinky nebo dokonce poskytovaly ochranu před kouzly či přírodními živly, jiné nosily smůlu nebo přímo působily neštěstí. Ostatně jako talismany a amulety sloužily některé fosilie již pravěkému člověku před mnoha desítkami tisíciletí. Skořápky fosilních vajec dinosaurů v mongolské poušti Gobi byly rovněž využívány tímto způsobem již v předhistorické době.[4] Za zmínku stojí také fosilní zuby obřího neogenního žraloka druhu Carcharocles megalodon, které byly v předvědecké době často považovány za „kamenné jazyky“ zlých bytostí. V průběhu 15. a 16. století byly fosilní žraločí zuby dokonce pokládány za zuby krvežíznivých čarodějnic, pijících krev malým dětem (což je uvedeno například také v již zmíněném díle Aldrovandiho).[5] Jak je patrné, lidská fantazie nezná mezí a v případě historického objevování a interpretace zkamenělin byla velmi bujná. Dinosauři, pravěké ježovky, obří žraloci a další obyvatelé dávnověku by se jistě nestačili divit, jak si jejich zkamenělé pozůstatky bude jednou člověk vykládat.

———

Trojúhelníkovité zuby obřích žraloků druhu C. megalodon byly známé již ve starověku. Dlouhou dobu kolovaly legendy, že se jedná o zkamenělé jazyky nebo zuby lidožravých čarodějnic. Zde ilustrace dánského kněze a přírodovědce Nicolause Stena z roku 1667. Kredit: Wikipedie, volné dílo

———

Short English Summary: Tridactyl dinosaur footprints from the Late Jurassic of Poland were playing an important role in local folklore for centuries. A chicken-like footprints were explained as a Devil´s prints impressed in the rock. There are many similar legends associated with fossils collected around the world.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Mickiewicz

http://en.wikipedia.org/wiki/Ulisse_Aldrovandi

http://en.wikipedia.org/wiki/%C5%9Awi%C4%99tokrzyskie_Mountains

http://www.strangescience.net/

———

[1] Gierliński, G. D., Niedźwiedzki, G., Nowacki, P. (2009). Small theropod and ornithopod footprints in the Late Jurassic of Poland. Acta Geologica Polonica 59 (2): 221–234.

[2] Duffin, Ch. J., Davidson, J. P. (2011). Geology and the dark side. Proceedings of the Geologistsʼ Association 122 (2011), 7–15.

[3] Mayor, A., Sarjeant, W. A. S. (2001). The Folklore of footprints in stone: from classical antiquity to the present. Ichnos 8 (2): 143–163.

[4] Andrews, R. C. (1932). The New Conquest of Central Asia. AMNH, New York (str. 254–255)

[5] Kunz, G. F. (1915). The Magic of Jewels and Charms. Lippincott, Philadelphia (Dover Reprint, 1997).

———

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, Jiné pravěké organizmy, O dinosaurech obecně, Protopaleontologie a geomytologie, Spekulativní paleontologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *