Dinosaurus z konce války

…aneb Který druh byl popsán měsíc po svržení atomovek

Právě v těchto dnech si připomínáme již 80. výročí svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima (6. 8. 1945) a Nagasaki (9. 8. 1945). Jako malé připomenutí těchto neblahých událostí končící druhé světové války i tentokrát nabídnu článek o jediném dosud vědecky platném druhu dinosaura, popsaném právě v roce 1945, a to pouhý měsíc po použití zmíněných ničivých zbraní. Právě v září zmíněného roku, kdy oficiálně po dlouhých šesti letech skončila válka, byl v periodiku Journal of Paleontology formálně popsán nový druh „tlustolebého“ dinosaura (tedy pachycefalosaurida), který tehdy dostal vědecké jméno Stegoceras lambei.[1] Rod Stegoceras (v překladu „rohatá střecha“) byl popsán již roku 1902 kanadským paleontologem Lawrencem M. Lambem (1863–1919) na základě fosilních exemplářů z geologických souvrství Dinosaur Park a Oldman.[2] Typový druh nesl vědecké jméno Stegoceras validum (druhové jméno znamená „silný“), v roce 2011 byl pak ze souvrství Fruitland a Kirtland v Novém Mexiku formálně popsán ještě jeden nejistý druh, Stegoceras novomexicanum.[3] Ale zpět k pachycefalosauridovi z roku 1945, který byl na počest zmíněného Lawrence Lambea formálně popsán jako Stegoceras lambei. Autorem popisu byl paleontolog Charles Mortram Sternberg (1885–1981), jeden ze synů ještě slavnějšího paleontologa Charlese H. Sternberga (1850–1943). Sám Sternberg ale fosilii v podobě částečně dochované lebky nenalezl, ta byla objevena již roku 1923 jistým E. J. Whitakerem, který na ni narazil v sedimentech souvrství Oldman nedaleko města Bow Island na jihu Alberty. Zkamenělinu pak získala Kanadská geologická služba, která jí přidělila přírůstkové číslo GSC (No.) 8818. Přesně dvacet let po prvním objevu, tedy v roce 1943, poprvé detailněji zkoumali lebku dva američtí paleontologové Barnum Brown (1873–1963; proslavený zejména objevem typového exempláře druhu Tyrannosaurus rex v roce 1902) a Erich Maren Schlaikjer (1905–1972).

———

Výtvarná rekonstrukce přibližného vzezření dospělého jedince druhu Colepiocephale lambei. Tento malý „tlustolebý“ býložravec žil v době před asi 81 až 78 miliony let a na délku měřil zhruba 1,5 metru. Kredit: Cesar Diaz; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

———

Zde je historie poněkud matoucí, protože tito dva vědci přidělili lebce vědecké jméno Troodon validus.[4] V té době totiž ještě panovalo domnění, že Troodon byl právě tlustolebým dinosaurem a nikoliv menším opeřeným teropodem s relativně velkou mozkovnou. O dva roky později však tuto představu definitivně vyvrátil Charles M. Sternberg, který doložil, že Troodon byl teropodním dinosaurem s pachycefalosaury zcela vývojově nepříbuzným, a fosilii přidělil vědecké jméno Stegoceras lambei (povšiml si také správně, že se nejednalo o zástupce druhu S. validum). Sternberg zároveň stanovil novou čeleď Pachycephalosauridae, která od té doby zahrnuje všechny „tlustolebé“ dinosaury a fosilní lebku GSC 8818 označil za typový exemplář nově stanoveného druhu Stegoceras lambei. Ani zde však celý příběh nekončí, na rozdíl od světové války s pořadovým číslem 2. O více než tři desetiletí později, v roce 1987, byla německým paleontologem Hansem-Dieterem Suesem (*1956) a jeho britským kolegou Peterem Galtonem (*1942) zpochybněna formální platnost druhu S. lambei – ten neměl být dostatečně odlišný od druhu S. validum a měl tedy spadat pod toto dříve stanovené vědecké jméno.[5] Další posun nastal o 15 let později, tedy v roce 2002, kdy američtí paleontologové Thomas E. Williamson a Thomas D. Carr přišli s opačným závěrem – S. lambei měl být platným samostatným druhem a jeho nejbližšími příbuznými byly druhy S. validum a S. sternbergi, o trochu vzdálenějším pak S. breve.[6] Dnes se nicméně druh S. sternbergi nazývá Hanssuesia sternbergi a S. breve je rovněž samostatným rodem Foraminacephale brevis.[7] Konečně však v roce 2003 americký paleontolog Robert M. Sullivan (*1951) provedl detailní výzkum fosilií pachycefalosauridů a dospěl k závěru, že druh Stegoceras lambei je dostatečně odlišný na to, aby si zasloužil vlastní rodové jméno – to zní od té doby Colepiocephale lambei, v překladu „Lambeova kloubová hlava“.[8]

———

Dochovaná fosilní část lebky druhu Colepiocephale lambei, objevená v roce 1923 na území jižní Alberty. Dnes nese označení CMN 8818 a představuje typový exemplář tohoto druhu pachycefalosaurida. Kredit: Charles M. Sternberg; Wikipedia (volné dílo)

———

Sullivanovi totiž hrbolky v okolí lebečního dómu výrazně připomínaly klouby na lidských prstech. Další diagnostické znaky v lebeční anatomii tohoto pachycefalosaurida, které jej oddělují od jeho příbuzných, se nacházejí zejména na temenní a týlní kosti. Ani zde však ještě příběh objevu a výzkumu malého tlustolebého dinosaura nekončí. V roce 2009 byla totiž pětičlenným týmem paleontologů provedena kompletní revize rodu Colepiocephale, která ukázala, že se skutečně jedná o samostatný taxon (formálně platný rod a druh), pocházející zejména z usazených sedimentů náležejících ke geologickému souvrství Foremost v kanadské provincii Alberta.[9] S relativně přesně datovaným věkem v rozmezí 80,45 až 79,79 milionu let jde také o jednoho z nejstarších dosud známých severoamerických pachycefalosauridů. Ze starší (rané) části geologického věku kampán pak pocházejí i mírně mladší exempláře stejného druhu ze souvrství Judith River na severu Montany, jejichž stáří bylo určeno na 78 milionů let.[10] Dnes již známe dokonce desítky kosterních exemplářů rodu Colepiocephale, mnohé z nich jsou přitom umístěny zejména v kanadských muzeích. Postupně se tak ukazuje, že tento pachycefalosaurid byl ve své době nejspíš velmi hojný a představoval nepochybně jednoho z nejběžněji se vyskytujících „tlustolebých“ dinosaurů. Některé dosud nezařazené fosilní exempláře pachycefalosauridů z období počátku kampánu tak mohou náležet právě k druhu C. lambei. A jak byl vlastně tento býložravý dinosaurus veliký? Jeho délku můžeme odhadnout v rozmezí 1,5 až 1,8 metru a jeho hmotnost činila přibližně 10 kilogramů.[11] Jednalo se tedy o malého ptakopánvého dinosaura o rozměrech středně velkého psa. Právě tento severoamerický pozdně křídový marginocefal měl onu „pochybnou“ čest být formálně popsán (byť pod dnes již neplatným rodovým jménem) v průběhu velmi významného dějinného okamžiku – konce zatím největšího válečného konfliktu v lidských dějinách.

———

Americký paleontolog Robert M. Sullivan, který v roce 2003 stanovil nové rodové jméno Colepiocephale. Kromě pachycefalosauridů zaměřuje svůj výzkum také na „obrněné“ ankylosaurní dinosaury a na „kachnozobé“ hadrosauridy. Na snímku z roku 2006 profesor Sullivan ve své pracovně s fosiliemi pachycefalosauridů (zde drží lebku rodu Stygimoloch). Kredit: Xestops; Wikipedia (CC BY-SA 4.0)

———

Short Summary in English: Colepiocephale (meaning „knucklehead“) is a genus of pachycephalosaurid dinosaur from Late Cretaceous (early to middle Campanian stage) deposits of Alberta, Canada. It was collected primarily from the Foremost Formation. The type species, C. lambei, was originally described by Charles M. Sternberg in 1945 as Stegoceras lambei, and later renamed by Robert M. Sullivan in 2003.

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Colepiocephale

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_c/colepiocephale.php

https://www.prehistoric-wildlife.com/species/colepiocephale/

https://thedinosaurs.org/dinosaurs/colepiocephale

https://paleobiodb.org/classic/basicTaxonInfo?taxon_no=67691

———

[1] Sternberg, C. M. (1945). Pachycephalosauridae proposed for dome-headed dinosaurs, Stegoceras lambei, n. sp., described. Journal of Paleontology. 19 (5): 534–538.

[2] Lambe, L. M. (1902). New genera and species from the Belly River Series (mid-Cretaceous). Geological Survey of Canada, Contributions to Canadian Palaeontology. 3: 68.

[3] Jasinski, S. E.; Sullivan, R. M. (2011). Re-evaluation of pachycephalosaurids from the Fruitland-Kirtland transition (Kirtlandian, late Campanian), San Juan Basin, New Mexico, with a description of a new species of Stegoceras and a reassessment of Texascephale langstoni. Fossil Record 3. New Mexico Museum of Natural History and Science, Bulletin. 53: 202–215.

[4] Brown, B.; Schlaikjer, E. M. (1943). A study of the troödont dinosaurs with the description of a new genus and four new species. Bulletin of the American Museum of Natural History. 82 (5): 115–150.