Stenonychosaurus a jeho inteligentní potomci

…aneb Mohl právě z tohoto teropoda vzejít „dinosauroid“?

O konceptu „dinosauroida“, neboli hypotetické vysoce inteligentní bytosti evolučně vzešlé z jedné skupiny teropodních dinosaurů, jsem již na tomto blogu psal mnohokrát. Lehce jsem se přitom dotkl i jednoho rodu troodontidního teropoda, který je s počátkem „dinosauroidní“ hypotézy úzce spjat. Protože se ale jedná o velmi zajímavého dinosaura, který si zaslouží pozornost nehledě na jeho historický význam pro dějiny „dinosauří“ paleontologie, nebude jistě od věci podívat se na něho trochu blíže. Co tedy dnes víme o tomto malém opeřeném predátorovi, žijícím v době před 76 miliony let na území kanadské provincie Alberty? V první řadě je třeba říci, že stále není zcela jisté, zda je Stenonychosaurus inequalis skutečně vědecky platným taxonem. Za ten byl po dlouhé době označen až v roce 2017, kdy jej dvojice vědeckých prací pomyslně znovuoživila po celých desetiletích existence v pochmurné doméně neplatných taxonů a mladších synonym. Také další odborná práce z roku 2021 však validitu stenonychosaura potvrdila, a zdá se dokonce, že tento taxon je nyní jediným vědecky platným troodontidem, známým z bohatého souvrství Dinosaur Park. Mimochodem v době existence tohoto dinosaura se jednalo o hustě zalesněnou oblast s výrazně teplým a vlhkým klimatem, majícím charakter záplavové nížiny v blízkosti pobřeží Velkého vnitrozemského moře.[1] Druh Stenonychosaurus inequalis byl formálně popsán v roce 1932 slavným americko-kanadským sběratelem fosilií a paleontologem Charlesem Mortramem Sternbergem, a to na základě kosterních fosilií distální části levé dolní končetiny (části kosti holenní a kosti hlezenní), fragmentů „ruky“ přední končetiny a šestice ocasních obratlů, které Sternberg sám objevil v roce 1928. Rodové jméno znamená v překladu „ještěr s úzkými drápy“, druhové inequalis (v překladu z latiny „rozdílný, neodpovídající“) pak odkazuje k proměnlivé velikosti jeho zubů.[2]

———

———

Typový jedinec nese označení CMN 8539 a kromě tohoto kosterního exempláře známe také dva fragmenty lebky, které jsou k němu rovněž řazeny. Slavným dinosauřím rodem se však Stenonychosaurus stal až v roce 1969, kdy opět v souvrství Dinosaur Park objevil kanadský paleontolog Dale Russell část mozkovny tohoto teropoda a využil ji jako podklad pro své úvahy o hypotetickém dinosauroidovi.[3] V průběhu 80. let byl stenonychosaurus poměrně dobře známým dinosaurem a objevoval se v různých popularizačních publikacích, knihách i filmových dokumentech. Postupně ale převládl názor, že právě Stenonychosaurus a dále i taxony Pectinodon, Polyodontosaurus a Saurornithoides (se kterým byl Stenonychosaurus dříve spojován v rámci společné čeledi Saurornithoididae) spadají ve skutečnosti do jediného taxonu Troodon formosus. Troodon je dobře známý teropodní dinosaurus menších rozměrů, který obýval území dnešní americké Montany i kanadské Alberty (a dokonce snad i Aljašky) v době před asi 78 až 76 miliony let.[4] Na konci minulého století se právě Troodon stal prakticky jediným uznávaným platným zástupcem čeledi troodontidů v celé Severní Americe a veškeré fosilie dříve přisuzované stenonychosaurovi tak byly nyní přiřazovány k rodu Troodon. V letech 2008 a 2011 však byly vydány dvě odborné práce, podle nichž byl například zmíněný Pectinodon nepochybně platným samostatným rodem a dokonce označily mnoho pozdně křídových fosilií přisuzovaných troodonovi za zkameněliny několika různých taxonů.[5] Začalo dokonce hrozit, že samotný druh Troodon formosus nemusí být z těchto důvodů vědecky platný, což je ostatně dosud nevyřešená otázka. Ve zmíněném roce 2017 vyšla další práce, podle níž není typový exemplář troodona diagnostický a fosilní exempláře troodontidů ze souvrství Dinosaur Park by tak měly nést spíše vědecké jméno Stenonychosaurus inequalis.[6]

———

———

To potvrdila i další studie ze stejného roku, která navíc zahrnula většinu známých troodontidů ze stejného souvrství do nově stanoveného druhu Latenivenatrix mcmasterae.[7] V roce 2021 pak byl publikován výzkum, založený na detailnější analýze morfologie a stratigrafické pozice známého fosilního materiálu stenonychosaura i latenivenatrixe. Výsledkem bylo konstatování, že domnělé diagnostické znaky druhého z uvedených taxonů jsou ve skutečnosti napříč jedinci variabilní, a protože se i stratigrafická pozice obou rodů prolíná, je nutné stanovit druh Stenonychosaurus inequalis jako jediný platný taxon.[8] Jinými slovy, dnes nejspíš neznáme z formace Dinosaur Park jiného troodontida, než právě stenonychosaura. Co ale o tomto „srpodrápém“ teropodovi z kanadského pozdního kampánu víme dál? Jednalo se o aktivního predátora, který patrně lovil menší obratlovce. Při délce kolem 2,5 metru dosahoval hmotnosti zhruba 35 kg, nejspíš ale existovaly i větší exempláře. Největší známí jedinci dokonce dosahovali rozměrů srovnatelných s většími rody Deinonychus a Unenlagia, tedy délky až kolem 3,5 metru a hmotnosti přibližně 75 kilogramů.[9] Jejich dlouhé a velmi štíhlé nohy jim patrně umožňovaly rychle běhat, což odpovídá představě aktivních lovců mrštných zvířat. Typickým znakem troodontidů (stejně jako dromeosauridů) je pak zvětšený srpovitý dráp na druhém prstu zadní končetiny, který drželi při běhu zdvižený nad rovinu okolního terénu. Zajímavým znakem byly rovněž jejich zvětšené očnice, naznačující možný částečně nokturnální způsob života (aktivitu v nočních hodinách). Orbity byly navíc mírně otočeny dopředu, což stenonychosaurovi poskytovalo lepší hloubku vizuálního vnímání a částečnou schopnost vidět binokulárně (stereoskopicky). Mohl tak lépe odhadovat vzdálenosti, což bylo jistě užitečné zejména při lovu.[10]

———

———

Tvar zubů však napovídá, že se mohlo jednat i o všežravce nebo dokonce primárně býložravce, podobně jako je tomu u dnešních lidoopů nebo mývalů.[11] Dalšími zajímavými nálezy jsou například objevy fosilních vajec a hnízd, ke kterým dochází již od roku 1983 v souvrství Two Medicine na severu Montany a od pozdější doby i na kanadských nalezištích.[12] Byla také objevena kostra jedince se stopami po zubech neznámých predátorů, kteří buď tohoto dinosaura zabili a poté sežrali nebo se pouze přiživovali na jeho mršině.[13] Výzkum ze souvrství Two Medicine také odhalil, že stenonychosauři dosahovali své dospělé velikosti ve věku 3 až 5 let.[14] A jak byl tedy stenonychosaurus ve skutečnosti chytrý? To samozřejmě s jistotou nevíme, nepochybně ale představoval jednoho z nejinteligentnějších neptačích dinosaurů, které zatím známe. Relativní objem jeho mozkovny je totiž jedním z největších u všech dosud objevených druhohorních dinosaurů. Poměr velikosti koncového mozku k celému objemu mozku navíc činí 31,5 % až 63 %, takto pokročilý byl stenonychosaurus ve vývoji svého nervového ústředí na pomyslné linii od menších mozků neptačích dinosaurů k větším a komplexnějším mozkům současných ptáků.[15] Jiným údajem je zase hodnota encefalizačního kvocientu (poměrné velikosti mozku k velikosti těla oproti referenčnímu živočichovi) činící 0,24 až 0,34 vůči současným ptákům. To by přitom zároveň odpovídalo několikanásobku hodnoty EQ například u současných krokodýlů.[16] Nejednalo se v žádném případě o tvora, který by dosahoval inteligence a duševních schopností hypotetického dinosauroida, na poměry druhohorní éry však patřil k vysoce inteligentním, ba dokonce možná k nejinteligentnějším tehdy žijícím živočichům. Je vcelku možné, že se v tomto ohledu blížil dnešním krkavcovitým ptákům, kteří jsou svojí vysokou inteligencí, schopností určité míry abstrakce a dokonce uměním vyrábět jednoduché nástroje pověstní.[17]

———

———

Short Summary in English: Stenonychosaurus is a somewhat disputed genus of troodontid dinosaur from the Late Cretaceous Dinosaur Park Formation of Alberta, Canada, and possibly the Two Medicine Formation of Montana. The type and only known species, S. inequalis, was named by Charles Mortram Sternberg in 1932. It is regarded as one of the most intelligent known dinosaur so far, based on its large braincase.

———

———

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Stenonychosaurus

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_s/stenonychosaurus.php

https://www.prehistoric-wildlife.com/species/stenonychosaurus/

https://www.nhm.ac.uk/discover/dino-directory/stenonychosaurus.html

https://www.mindat.org/taxon-3238984.html

———

[1] Eberth, D. A.; et al. (2023). Calibrating geologic strata, dinosaurs, and other fossils at Dinosaur Provincial Park (Alberta, Canada) using a new CA-ID-TIMS U–Pb geochronology. Canadian Journal of Earth Sciences. 60 (12): 1627–1646.

[2] Sternberg, C. 1932. Two new theropod dinosaurs from the Belly River Formation of Alberta. Canadian Field Naturalist. 46 (5): 99-105.

[3] Russell, D. A.; Séguin, R. (1982). Reconstruction of the small Cretaceous theropod Stenonychosaurus inequalis and a hypothetical dinosauroid. Syllogeus. 37: 1–43.

[4] Arbour, V. M.; Burns, M. E.; Sissons, R. L. (2009). A redescription of the ankylosaurid dinosaur Dyoplosaurus acutosquameus Parks, 1924 (Ornithischia: Ankylosauria) and a revision of the genus. Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (4): 1117–1135.

[5] Zanno, L. E.; et al. (2011). Lalueza-Fox, C. (ed.). A new troodontid theropod, Talos sampsoni gen. et sp. nov., from the Upper Cretaceous Western Interior Basin of North America. PLOS ONE. 6 (9): e24487.

[6] Evans, D. C.; et al. (2017). A new species of troodontid theropod (Dinosauria: Maniraptora) from the Horseshoe Canyon Formation (Maastrichtian) of Alberta, Canada. Canadian Journal of Earth Sciences. 54 (8): 813–826.

[7] van der Reest, A. J.; Currie, P. J. (2017). Troodontids (Theropoda) from the Dinosaur Park Formation, Alberta, with a description of a unique new taxon: implications for deinonychosaur diversity in North America. Canadian Journal of Earth Sciences. 54 (9): 919–935.

[8] Cullen, T. M.; et al. (2021). Anatomical, morphometric, and stratigraphic analyses of theropod biodiversity in the Upper Cretaceous (Campanian) Dinosaur Park Formation. Canadian Journal of Earth Sciences. 58 (9): 870–884.

[9] Turner, A. H.; et al. (2007). A Basal Dromaeosaurid, And Size Evolution, Preceding Avian Flight. Science Magazine. 317 (5843): 1378–1381.

[10] Currie, P. J. (1987). Bird-like characteristics of the jaws and teeth of troodontid theropods (Dinosauria, Saurischia). Journal of Vertebrate Paleontology. 7: 72–81.

[11] Holtz, T. R., Jr.; Brinkman, D. L.; Chandler, C. L. (1998). Denticle morphometrics and a possibly omnivorous feeding habit for the theropod dinosaur Troodon. Gaia. 15: 159–166.

[12] Varricchio, D. J.; et al. (1997). Nest and egg clutches of the dinosaur Troodon formosus and the evolution of avian reproductive traits. Nature. 385 (6613): 247–250.

[13] Jacobsen, A. R. (2001). Tooth-marked small theropod bone: An extremely rare trace. p. 58-63. In: Mesozoic Vertebrate Life. Eds. Tanke, D. H.; Carpenter, K.; Skrepnick, M. W. Indiana University Press.

[14] Varricchio, D. J. (1993). Bone microstructure of the Upper Cretaceous theropod dinosaur Troodon formosus. Journal of Vertebrate Paleontology. 13 (1): 99–104.

[15] Larsson, H. C. E. (2001). Endocranial anatomy of Carcharodontosaurus saharicus (Theropoda: Allosauroidea) and its implications for theropod brain evolution. In Tanke, D. H.; Carpenter, K.; Skrepnick, M. W. (eds.). Mesozoic Vertebrate Life. Indiana University Press. pp. 19–33.

[16] Varricchio, D. J.; Hogan, J. D.; Freimuth, W. J. (2021). Revisiting Russell’s troodontid: autecology, physiology, and speculative tool use. Canadian Journal of Earth Sciences. 58 (9): 796–811.

[17] Naish, D.; Tattersdill, W. (2021). Art, anatomy, and the stars: Russell and Séguin’s dinosauroid. Canadian Journal of Earth Sciences. 58 (9): 968–979.

———