Tyranosaurus by neslyšel člověka křičet

Nová studie německého profesora odhaluje kuriózní skutečnost, kterou nám v Jurském parku zatajili…

Paleontologie je krásná také v tom, že vedle navýsost seriózních studií s dalekosáhlým významem může občas odbočit a vést výzkum trochu jiným, poněkud kuriózním směrem. Nikoliv však nezajímavým. A tak se můžeme dozvědět například i to, že velký svrchnojurský teropod Allosaurus slyšel pravděpodobně zvuky v rozmezí od 1.1 do 3 kHz, zatímco obří sauropod Brachiosaurus slyšel nejlépe mezi 700 Hz a 2.4 kHz. Tyrannosaurus měl sluch oscilující patrně někde mezi těmito hodnotami. Jelikož lidský řev se pohybuje až k hodnotám okolo 3 kHz, nemusel by velký predátor takovou intenzivní ozvu své přítomnosti nutně zaznamenat. Pomyslný cestovatel v čase by však v bezpečí rozhodně nebyl. Sídla zraku a čichu v lobi olfactori (čichových lalocích) druhu Tyrannosaurus rex byla mimořádně dobře vyvinutá. Takže by Vás nejspíš zahlédl nebo vyčenichal dřív, než byste se dostali na ony „bezpečné“ 3 kilohertzy…

———
Advertisements

Komentáře: 11

Filed under Spekulativní paleontologie, Teropodní dinosauři

11 responses to “Tyranosaurus by neslyšel člověka křičet

  1. uf, tak to mi spadnul t-rex ze srdce 😉

  2. autor

    No asi tak nějak bych to glosnul taky ;o)

  3. Hmmm… tak to se mi zdá trochu sporné. Já jsem zase četl, že Hornerovy studie prokázaly, že T-rex špatně viděl, a tady tvrdíš opak…

  4. autor

    Špatně viděl? To slyším poprvé. I když ta Hornerova nenávist k představě rexe jakožto aktivního predátora je známá…asi přání matkou myšlenky. Ale mozkovna u rexe vykazuje především zvětšená centra pro všechny smysly. Píše se to většinou ve stylu, „výborně vnímal okolí, ale nebyl moc chytrý“

  5. No, mě osobně připadá, že se Horner snaží rozmetat všechny možné teorie. Např. nedávno spolu s Goodwinem tvrdili, že pachycephalosauří lebky nemohly sloužit k narážení, protože by každý silnější třesk způsobil otřes mozku. Tak tedy fajn. Proč vlastně ne? Problém je ale v tom, že oba taky tvrdili, že to ztlouštění se objevovalo jen u mladých jedinců, že jim prý v ranném věku rychleji rostly lebeční kosti (?!?). Jenže, proč se tedy tlustá lebka objevuje u všech nalezených jedinců?Co se T-rexe týče, tak bych řekl, že nám nezbývá nic jiného, než se spoléhat na zkušenost amerických paleontologů. Bohužel se často jejich názory liší…

  6. autor

    No co se týče pachy-head-controversy, v tomhle stojím za Hornerem. Třeba Stegoceras by si opravdu zničil cervikální páteř už po třech srážkách. Stygimoloch a Prenocephale po čtyřech a Homalocephale s Pachycephalosaurem po pěti ;o) Teď byla diskuze na DML a výsledek biomechanických studií mluví dost jasně…

  7. Ale já proti tomu nic nemám. Taky souhlasím, navíc nejenže by nevydržela cervikální páteř, ale ani mozek by na tom nebyl nejlépe. Kopule totiž neobsahovala žádné dutiny, které by v případě srážek pohlcovaly energii. Takže při větším „bum“ by měl pachycephalosaurid jistý otřes mozku… Trochu mi ale nesedí to tvrzení, že kostěnou kopuli měli pachycephalosauři jen dočasně. Horner s Goodwinem totiž tvrdili, že se tahle kopule projevovala jen u nedospělých jedinců. Vysvětlovali to tím, že jim „v určitém období života“ rostly lebeční kosti velice rychle… to je ovšem zvláštní, protože všechny objevené (vykopané a veřejnosti prezentované) rody (druhy) tuto kopuli měly. A nevím o tom, že by se ve všech případech jednalo o mladé jedince…Dále, co se T-rexe a jeho pasivního přístupu k lovení (dle Hornera) týče… trochu jsem si procházel snímky „Sue“ a (pokud je tedy dobře sestavená – což asi ano:o)) naprosto mě uchvátila velikost břicha a robustnost zadních končetin (ta ovšem se sestavením nemá nic společného). Popravdě si nedokážu příliš představit, že něco tak korpulentního by dokázalo stíhat (rychlou) kořist. V takovém případě sedí tvrzení, že měl T-rex výborně vyvinutá smyslová centra, které mu tudíž sloužila ke stopování kořisti (nevýhoda i výhoda v jednom). Abych to s tím zrakem uvedl na pravou míru, Horner tvrdil, že T-rex „nejspíš“ špatně viděl, takže zde je možná pořekadlo „přání, matka myšlenky“ zcela na místě:o) D.M.

  8. autor

    Co se týče lokomoční ability u t. rexe, v poslední době bylo publikováno hafo studií, spoustu jsem jich měl ve formátu pdf stažených z netu, leccos už jsem i smazal. Shodují se v podstatě na tom, že rex nedokázal běžet rychleji než asi 35 km/h, protože pro vyšší výkon by potřeboval, aby jeho stehenní svalstvo tvořilo až 88% celkové hmotnosti těla, což je samozřejmě nesmysl. Interesting stuff, indeed.

  9. Kauza „T-rex“ je v poslední době dost žhavá. Někteří se z něj snaží udělat neschopného příživníka, jiní ho zase bez námitek propagují jakožto ukázkový stroj vhodný k lovu. Ovšem těch 35 km/h mluví samo za sebe. Trošku zabrat na kole a T-rex by nestíhal.Nemáš ještě pár těch PDFek? Rád bych se na ně mrknul. Mimochodem, jak vidím, tak se dinosaury dost zajímáš. U nás je takových bohužel stále málo. Chtěl bych se tě na něco optat. Týká se to rodu „Stegosaurus“. Je možné Tě kontaktovat e-mailem nebo chceš být nerušen?:o)

  10. autor

    Jsem taky rád, že se našla spřízněná duše ;o) Určitě napiš, můj mail je bakker@seznam.cz

  11. šáša

    Tak to je správný… :-)ale já bych se tam dostala ráda… 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s