Tedy alespoň v případě, že uznáváte kladistickou analýzu…
První objevený jedinec australopitéka, tzv. Taungské dítě, bylo zabito dravcem příbuzným dnešním orlům. Vyplývá to z výzkumu paleoantropologa Lee Bergera z univerzity v jihoafrickém Johannesburgu. Po zevrubném prozkoumání lebky slavného fosilního hominida dospěl vědec k závěru, že charakter zranění na lebce neodpovídá útoku kočkovité šelmy (jak se obecně předpokládalo), ale zcela přesně se shoduje s typem poranění způsobených opicím po útoku orla korunkatého (Stephanoaetus coronatus).
Orlí drápy zanechají na lebce typickou „promáčklinu“. Pro úder zobákem je zase charakterický otvor ve tvaru klíčové dírky. Přesně takové stopy nese i lebka taungského dítěte a právě z nich Clarke vyvodil, že malý australopitek padl za oběť dravci. Nová vědecká práce ale popisovala ještě jednu typickou stopu prozrazující orla jako pachatele. Dírky a zubaté řezy na dnu očnic. Ty vznikají, když se orel drápy a zobákem dostává přes oči k mozku své oběti. Dno očnic nálezu přitom neslo právě tyto charakteristické rysy.
V posledních letech jsme si už zvykli vidět v majestátných příslušnících řádu Falconiformes (Dravci) poslední ukázku někdejší nádhery dravých dinosaurů. Z hlediska kladogeneze jsou ptáci opravdu menšími, létavými formami agilních teropodních dinosaurů. Nejde tedy o čirou fantazii, řekneme-li, že mezi lovce a tedy úhlavní nepřátele našich vzdálených předků patřili i létající dinosauři.
Odkaz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=1639
———
Není bez zajímavosti, že autorka Adrienne Mayor, odbornice na dějiny paleontologie a mýty ovlivněné objevy zkamenělin tvrdí, že mnohé pověsti a tradice původních indiánských obyvatel mluví často o obřích ptačích božstvech, zabíjejících a odnášejících děti. Ještě před asi 8000 let žili obří teratorni na jihu dnešních USA…legendy pravděpodobně začínají v té době.