Umíte si představit geologický čas?

…věřte, že pokud ne, nejste v tom určitě sami…

Pokud snad odpovíte že ano, máte asi neobyčejně vyvinutou abstrakci. Nebo jste prostě lháři. Tak jako tak je to dost dobře nemožné. Náš úžasný mozek, „taktovaný“ na několik desítek let života má většinou realistický dosah v představě času na několika staletích. Někdo z nás si možná dokáže matně vybavit, jak dlouhé je asi jedno tisíciletí (zahrnující kolem 40 lidských generací). V porovnání s časem, který měří geologové a paleontologové, je ale i pro nás nesmírně dlouhé tisíciletí jen mrknutím oka. Čas se měří v milionech, desítkách a stovkách milionů a dokonce i v miliardách let. Ta slova pro nás mají jen symbolickou hodnotu, tak dlouhý časový úsek už si prostě představit nedokážeme. Na poměry bezobratlých živočichů, ale i většiny obratlovců příslušných rozměrů žijeme sice velmi dlouho (což má důvod v naší neotenické povaze, jak to trefně pojmenoval evolucionista a paleontolog S. J. Gould), nicméně pokud bychom chtěli srovnávat délku našeho života i jen s nejkratší periodou některé geologické éry….museli bychom propadnout v hlubokou depresi z naší vlastní nicotnosti. Je to jako poměřovat délku trávníku před vlastním domem se vzdáleností Země a Měsíce.

Ve všem (nebo téměř všem) však existují pomocné „berličky“, kterými inteligentní a vynalézaví lidé dokážou překlenout věc zdánlivě mimo jakoukoliv představu. V knize Jurský park autor Michael Crichton (který se svým IQ mezi 150 a 170 body jistě na titul nekorunovaného génia aspiruje) slovy jedné z postav slavného románu (a sice slovy paleontologa Alana Granta) přiblížil dobu od smrti fosilního Velociraptora tak, že porovnal tento časový úsek (80 milionů let) s životem člověka, dlouhým 60 let. Obrazně zkrátil tento lidský život na jediný den (t. j. 21 900krát) a doba 80 milionů let pak po obdobném zkrácení trvala ještě 3653 let! Kdybychom tedy žili celý svůj život jen jako jediný den, od smrti Velociraptora by to stále bylo přes 36 století. Pojďme nyní tuto tezi rozvést a porovnat v širším měřítku.

Průměrně dlouhý lidský život v naší zemi (jako ostatně ve všech vyspělých zemích světa) trvá něco přes 70 let, berme tedy 70 let jako standard. Zkraťme tedy těchto 70 let do jediného dne (/25550) a podívejme se, jak dlouhá doba by potom uplynula od důležitých astrálních, geologických nebo historických momentů naší planety a vývoje organického života na ní (čísla jsou samozřejmě víceméně přibližná). Jen si to představte. Narodíte se v 0:00 hodin a každou hodinou je vám o téměř 3 roky víc. V poledne je vám pětatřicet a po osmé hodině večerní….už to ani za moc nestojí. Tak nějak se žije efemérám, pardon, chci říct jepicím v dospělém stádiu vývoje. Není to nijak vábná vyhlídka, žít tak krátce, ale k našemu účelu to poslouží výborně. Možná se tak trochu přiblížíme pochopení toho, jak nesmírně krátkou dobu náš neoprávněně sebevědomý poddruh existuje v porovnání se skutečným časovým měřítkem – eonů věků, zkoumaných geology a paleontology:

Událost (uplynulá doba) doba po přepočtu ekvivalentní 70 let ku 1 dni

Vznik vesmíru (- 13.750.000.000 let) 538 160 let

Vznik planety Země (- 4.600.000.000 let) 180 039 let

Vznik života (- 3.850.000.000 let) 150 685 let

Vznik mnohobuněčných org. (- 2.100.000.000 let) 82 192 let

Kambrická exploze (- 542.000.000 let) 21 213 let

Vznik strunatců (- 530.000.000 let) 20 743 let

Vznik suchozem. tetrapodů (- 375.000.000 let) 14 677 let

Vznik plazů (-330.000.000 let) 12 916 let

Konec prvohor (-251.000.000 let) 9 824 let

Vznik dinosaurů (-235.000.000 let) 9 198 let

Vznik savců (-225.000.000 let) 8 806 let

Vznik ptáků (-150.000.000 let) 5 871 let

Vznik krytosemenných rostlin (-142.000.000 let) 5 558 let

První primáti (-75.000.000 let) 2 935 let

Konec druhohor, zánik dinosaurů (-65.500.000 let) 2 563 let

Vznik kreodontních šelem (-60.000.000 let) 2 348 let

Vznik kytovců (- 50.000.000 let) 1 957 let

Vyspělejší primáti (- 35.000.000 let) 1 370 let

Konec Paleogénu (-23.030.000 let) 901 let

První hominid (Ardipithecus ramidus) (- 5.800.000 let) 227 let

Počátek Pliocénu (- 5.332.000 let) 208 let

První přísl. r. Homo (H. habilis) (- 2.340.000 let) 91 let

Vznik H. erectus (- 1.900.000 let) 74 let

Počátek čtvrtohorní éry (- 1.806.000 let) 70 let

Vznik H. sapiens (- 600.000? let) 23 let?

Vznik H. sapiens sapiens (- 60.000? let) 2 roky, 4 měsíce?

Vymření neandrtálců (- 28.000 let) 1 rok, 1 měsíc

Konec poslední doby ledové, poč. Holocénu (- 11.800 let) 5 měsíců, 16 dní

Počátky primitivního zemědělství (- 11.400 let) 5 měsíců, 10 dní

Nejstarší města (asi 7.800 let př. n. l.) 4 měsíce, 18 dní

První civilizace (kolem 3.600 let př. n. l.) 2 měsíce, 19 dní

Vznik písma (asi 3.300 let př. n. l.) 2 měsíce, 15 dní

Kosti dinosaurů známy ve staré Číně (asi 300 př. n. l.) 1 měsíc, 2 dny

První popis kosti dinosaura (1676 a.d.) 4 dny, 17 hodin

První odborný popis dinosaura (1824 a.d.) 2 dny, 14 hodin

Premiéra filmu Jurský park (1993 a.d.) 4 hodiny, 27 minut J

Autor se omlouvá za jistou výběrovost srovnávaných událostí, nicméně však doufá, že to podstatné – alespoň hrubou představu o daném problému – případní čtenáři této tabulky získají. Poslední položka je malou kauzální reminiscencí na autora tohoto jednoduchého, nicméně výborného myšlenkového postupu, Michaela Crichtona (který působil jako spoluscénárista zmíněného filmu).

Leave a Comment

Filed under O dinosaurech obecně, Rekordy a statistika, Výročí a ohlédnutí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *