…jsou horší než nocleh u Hannibala Lectera!
…alespoň tak mi to tvrdili někteří kolegové. Měli se asi pořádně učit místo chození do kina na film Hannibal rising. Tak třeba konkrétně já jsem dostal celkově lepší dvojku. Není třeba dodávat, že jsem měl na čistou jedničku a bylo to prostě jen nehoráznou smůlou na otázky. Respektive na jednu otázku ze dvou. První byla velmi dobrá – ekologické a trofické vztahy mezi živočichy (znáte to: predace, protokooperace, komenzálizmus, mutualizmus apod.). Nevím jak, ale za čtvrt hodiny nepřetržitého monologu jsem skončil od eusociálního hmyzu u spinosaura, jakožto atraktivního příkladu dominantního terestrického predátora megafauny pravěkého biotopu. Za jedna a gratulace od komise. Urovnal jsem si tedy kravatu a nadechl se k dalšímu podobnému výkonu, když v tom jsem si uvědomil, že druhá otázka má nějaké podivné zadání. Alespoň já jsem dosud o léčivých rostlinách (morfologických částech, jejich aplikací a účinků včetně kompletní systematiky) věděl jen tolik, že jich je hodně, ale málokdo ví, kde je hledat. A ani to vlastně nebyla pravda. Navíc jsem nechodil na volitelnou užitkovou botaniku, takže jsem měl v tomto směru nezanedbatelné mezery.
Nakonec jsem si vzpomněl asi na dvacítku užitkových kytek, zařadil je do systému, latinsky jim vynadal a vyklopil ze sebe chemickou skladbu glykosidů, alkaloidů, tříslovin a saponinů. Když jsem pak mluvil o řepíku lékařském a jeho užití starověkým králem Eupatorem, komise se smíchem málem zvrtla ze židlí. Přitom jen málokdo asi dokázal nadhodit tak důmyslný koktejl mezidisciplinárních vědomostí (v tomto případě biologie-dějepis). O nejstarších cévnatých rostlinách už komise nic vědět nechtěla, a tak jsem byl nucen opustit místnost. O pouhých 48 minut později (které ale přišly člověku jako celá věčnost) jsem se dozvěděl, že mám výslednou známku 2, což byl mimochodem nejlepší výsledek v tomto konkrétním dni. Jako věčně nespokojený člověk však poněkud lituji jedné věci. Například kolega přede mnou si totiž vytáhl úžasnou kombinaci otázek, první zněla Archosauromorpha a druhá Základní dogma molekulární biologie. Já jsem ji ale nedostal….takže raději držím ústa. Na kontrafaktuální historii mě totiž nikdy moc neužilo…
———
!!!člověče, co ty to studuješ??? Jsem naštvaná sama na sebe, že jsem na tvůj blog nenarazila dříve…ty budeš moje krevní skupina, jen s tím rozdílem, že tys poslechl volání srdce a rozumu najednou….
🙂 ještě vloni jsem byl přitom rozhodnutý školu nechat, protože mi nabídli prestižní job – uklízeče psích výkalů. Teď už by mě ale nevzali, tu práci dali jednomu poslanci 🙁
Dost dobře jsem si početla :-))
To mě samozřejmě velice těší ;o)