Harry Govier Seeley

…muž, který navěky rozdělil dinosaury

Letošní rok má na konci devítku, proto je zároveň výročím jak narození, tak i úmrtí jednoho z velikánů dinosauří paleontologie. Jde o muže, který patří mezi nejvýznamnější britské paleontology druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Jeho nejvýznamnějším vědeckým počinem bylo zřejmě „rozdělení“ dinosaurů do dvou základních skupin, které jsou respektovány i po 130 letech dalšího výzkumu. Řeč je o muži jménem Harry Govier Seeley (18. února 1839 – 8. ledna 1909), od jehož smrti právě letos uplynulo jedno století.

——

Fotografie Harryho G. Seeleyho, pořízená zřejmě kolem roku 1895. Převzato jako public domain z anglické verze Wikipedie.

——

Britský paleontolog jako první v roce 1887 rozeznal základní rozdíl mezi všemi v té době známými druhy neptačích dinosaurů a na základě odlišností ve stavbě pánevních kostí je rozdělil na dinosaury plazopánvé (Saurischia – dnes teropodi a sauropodomorfové) a ptakopánvé (Ornithischia – dnes obvykle tyreoforani a cerapodi). Seeley publikoval výsledky svého výzkumu v roce 1888, následující rok po úvodní přednášce na toto téma. Až do této doby byli přitom dinosauři rozdělováni především podle struktury dolní končetiny a zubů. Seeleyho dělení se však rychle ujalo a čas jej posvětil. Drobným paradoxem ovšem zůstává fakt, že ptáci – podle mínění mnohých vlastně recentní dinosauři – mají svůj původ mezi plazopánvými teropody a podobnost jejich pánve s ptakopánvými je víceméně povrchní.

Velkou chybou britského paleontologa bylo ovšem jiné mínění – obě skupiny dinosaurů považoval za natolik odlišné, že nemohly sdílet společný původ. Přestože například americký paleontolog Othniel Charles Marsh (1831-1899) identifikoval množství anatomických charakteristik společných všem dinosaurům, Seeleyho názor nebyl zcela vyvrácen až do konce 20. století. Teprve v 80. letech minulého století ukázaly nové kladistické analýzy nepochybnou existenci hypotetického společného předka obou skupin kdesi v období středního triasu.

Seeley v průběhu své dlouhé vědecké kariéry popsal mnohé druhy pravěkých obratlovců, včetně dinosaurů a ptakoještěrů. Právě ptakoještěři byli jeho dalším velkým zájmem, neboť v roce 1901 publikoval poměrně populární knihu Dragons of the Air, pojednávající právě o těchto druhohorních létajících plazech. Ani zde se však nevyhnul omylu, neboť přicházel s přílišnou paralelou mezi ptakoještěry a ptáky, dokonce pak uvažoval o jejich společném původu (až na doporučení kolegů nakonec v textu vynechal svou původní domněnku, že ptáci jsou přímými potomky ptakoještěrů). Na druhou stranu však také oponoval zastaralému názoru jiného britského paleontologa Richarda Owena (1804-1892), který v pterosaurech spatřoval studenokrevné a poněkud pomalé neaktivní tvory. Seeley naopak přichází s vizí teplokrevných a agilních letců, která je pochopitelně platná i dnes.

Zajímavé je, že Seeley udržoval živou korespondenci s naším předním přírodovědcem 19. století, profesorem Antonínem Fričem (1832-1913). Jediný dosud známý objev českého ptakoještěra od Zářecké Lhoty u Chocně z roku 1880 nejprve Frič popsal jako pozůstatky „křídového zubatého ptáka“ s názvem Cretornis hlavatschi. Teprve po odborné výměně názorů se Seeleym v roce 1905 Frič prohlédl a část křídelního aparátu přední končetiny z období turonu byla řádně zhodnocena (novější název Ornithocheirus? hlavatschi však také neodpovídá skutečnosti, neboť zřejmě nešlo o zástupce tohoto rodu). Seeley Fričovi zřejmě poradil také v otázce fosílií, přisuzovaných původně dinosaurům (více viz odkazy).

——

Seeley jako jeden z prvních poukázal na aktivní způsob života a jeho fyziologické i anatomické aspekty u ptakoještěrů. Na ilustraci svrchně triasový Eudimorphodon, jeden z nejstarších známých pterosaurů. Ilustrace Luise V. Reye, převzato z jeho webu http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/html/holtz07.htm).

——

Velký britský vědec pocházel z poměrně nuzných poměrů a vypracoval se postupně poctivou prací. Studia na koleji v Cambridge nedokončil, v roce 1859 se nicméně stal asistentem proslulého geologa Adama Sedgwicka (1785-1873) ve Woodwardian Museum. Byla mu nabízena prestižní místa v Britském muzeu i Geologickém průzkumu, ty však odmítl. Pracoval raději sám a ve vyšším věku akceptoval pouze členství v Královské Koleji. Muž, který „rozdělil“ dinosaury, pak zemřel v lednu roku 1909, tedy před rovnými 100 lety. Od jeho narození letos v únoru uplynulo zase přesně 170 let.

Poznámka: Letos v dubnu také uplynulo rovných 40 let od úmrtí jiného významného paleontologa, Němce Friedricha von Hueneho (22. března 1875 – 4. dubna 1969). Friedrich von Huene je rovněž znám jako autor popisu několika druhů dinosaurů, ale také ptakoještěrů a jiných fosilních obratlovců.

——

Odkazy:

http://www.strangescience.net/seeley.htm (anglicky)

http://en.wikipedia.org/wiki/Harry_Govier_Seeley (anglicky)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Antonín_Frič (článek o Fričovi na české verzi wikipedie)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ornithocheirus_hlavatschi (článek o „českém“ pterosaurovi na české verzi wikipedie)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Český_dinosaurus (článek o „českých“ dinosaurech na české verzi wikipedie)

Literatura:

Socha, V.: Úžasný svět dinosaurů, Triton, Praha 2009 (informace o objevech dinosaurů a ptakoještěrů v Čechách aj.)

——

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Ptakoještěři, Výročí a ohlédnutí, Česká paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s