Dinosauři v Čechách

…aneb úryvek z nové knihy

Kde jinde než na blogu autora knihy by se měl objevit také zkrácený úryvek z jejího textu. Protože se však již před několika dny objevil také na webu ScienceWorld, přetiskuji zde danou pasáž rovněž. Jde o výřez ze samostatné kapitoly o dinosaurech v Čechách. Pro mnohé čtenáře by dosud mohlo být překvapením, že také na našem území již byly objeveny nezpochybnitelné pozůstatky neptačích dinosaurů. Pravda, není jich mnoho – ke dnešnímu dni se jedná vlastně jen o dvě lokality, z toho pouze jedna poskytla fosilní kosterní fragmenty (druhá je fosilní stopou, tedy ichnofosílií). Více již v úryvku, nebo spíše podrobněji v samotné knize.

 

První objevy, které byly na našem území přisouzeny dinosaurům, pocházejí již z 19. století. V roce 1878 popsal významný český přírodovědec tehdejší éry Antonín Frič (1832-1913) fragmentární materiál z období svrchní křídy (stupeň cenoman) od obce Holubice u Kralup nad Vltavou jako druh Iguanodon exogirarum. Na základě velmi neúplných pozůstatků, vlastně jediné části holenní kosti, tak popsal živočicha, kterého pokládal za nový druh známého ornitopodního dinosaura. V roce 1905 pak Frič změnil taxonomický název objevu na Procerosaurus exogyrarum, stejné rodové jméno však již o tři roky dříve použil pro jiný druh německý paleontolog Friedrich von Huene. V roce 2000 navíc americký paleontolog George Olshevsky stanovil pro tohoto živočicha nové rodové jméno Ponerosteus (v překladu „špatná nebo nepoužitelná kost“). Názvu bohužel odpovídá i stav zachování fosilie. Zdá se, že by mohlo jít o pozůstatek jakéhosi archosauromorfa (vyspělého plaza příbuzného dinosaurům), ptakoještěra nebo dokonce ptáka. Příslušnost k samotným dinosaurům však pro nekompletnost materiálu dosud nelze prokázat.

 

Antonín Frič však spojil s dinosaury ještě jeden český objev. Pro další křídové pozůstatky, získané u Srnojed nedaleko Pardubic, stanovil název Iguanodon (později Albisaurus) scutifer. O objevu napsal ve svém monumentálním díle Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. …

 

Albisaura („ještěr od řeky Labe“) popsal Frič poprvé v roce 1893 (druh A. albinus) a později ještě v roce 1905 (další druh A. scutifer). Také tento živočich představoval podle jeho názoru iguanodonta, proto ho původně také popsal příslušným rodovým jménem. Teprve v roce 1905 (po konzultaci se Seeleym) došel k závěru, že jde o odlišný rod pravěkého plaza a rodové jméno změnil. Nález sestává z velkého prstního článku, jakýchsi zkamenělých šupin a dalších fragmentárních pozůstatků. Také v tomto případě se o příslušnosti nálezu k nadřádu Dinosauria pochybuje. Někteří vědci však zastávají názor, že zmíněné „šupiny“ by snad mohly představovat osteodermy (kostní destičky) neznámých tyreoforanů (stegosaurů nebo ankylosaurů). Převažující názor však spatřuje v českém objevu spíše nějakého méně vývojově odvozeného příslušníka skupiny archosaurů. Oba Fričovy taxony dnes spadají do kategorie nomen dubium („pochybné jméno“), na přelomu 19. a 20. století tedy prokazatelní dinosauři z Čech ještě popsáni nebyli.

 

Trvalo pak téměř celé století, než k takovému zásadnímu objevu u nás došlo. V 90. letech minulého století objevili pracovníci v povrchovém lomu U Devíti křížů (lidově „Krákorka“) nedaleko Červeného Kostelce (v severovýchodních Čechách) otisk tříprsté stopy. Zmíněný pískovcový lom patří do bohdašínského souvrství a prolínají se v něm druhohorní vrstvy svrchního triasu a svrchní křídy (stupeň cenoman). Stopa byla objevena ve svrchní části zmíněného souvrství. Když si zajímavý objev poprvé prohlédli geologové, bylo jim jasné, že mají před sebou první nespornou stopu dinosaura. Tříprstý otisk patřil menšímu dravému dinosaurovi, zřejmě podobnému severoamerickému rodu Coelophysis. Stopa byla dlouhá 14 cm a v nejširším bodě měla 18 cm. Šlépěj byla dobře zachovalá, chybí jen část levého a prostředního prstu. Na ploše povrchu okolní horniny se navíc vyskytovaly drobné mělké otisky, připomínající prohlubeniny od dopadajících dešťových kapek. Je tedy možné, že první nám známý český dinosaurus běžel v době vytvoření stopy v dešti. Přesnější zařazení nálezu do čeledi nebo dokonce rodu je na základě jedné ne zcela dobře dochované stopy bohužel nemožné. Objev je však přesto velmi významný – jde o vůbec první fosilní doklad přítomnosti dinosaurů na našem území a dosud jediná naše stopa vytvořená zástupcem této skupiny. Stáří objevu je také poměrně obtížné určit – pravděpodobně však pochází ze středního nebo svrchního triasu. Její původce tedy patřil možná k nejstarším vůbec známým dinosaurům.

 

Zajímavým faktem je, že velmi podobné stopy byly nalezeny i v sedimentech tatranského triasu na Slovensku. Byly popsány jako Coelurosaurichnus tatricus. Dříve se také předpokládalo, že otisky patří dosud neznámému evropskému druhu rodu Coelophysis. To není dosud jisté, velice pravděpodobné však je, že stopy v Tatrách zanechal neznámý dravý dinosaurus ze skupiny Coelophysoidea, příbuzný německému rodu Liliensternus. Šlo o menší, asi 1-6 metrů dlouhé a velmi štíhlé dinosaury, mezi které patřil nejspíše také původce stopy od Červeného Kostelce.

 

Nejvýznamnější objev dinosauřích pozůstatků na našem území však přišel až v roce 2003. Na jaře toho roku se procházel lékař a amatérský sběratel fosilií MUDr. Michal Moučka jednou z do té doby nepříliš významných lokalit nedaleko Mezholez u Kutné Hory (severně od vesnice Nová Lhota). K objevu přitom došlo pouhou šťastnou náhodou. Nálezce zde původně sbíral fosilie bezobratlých mořských živočichů, kterých bylo v těchto příbřežních sedimentech větší množství. Poté však jeho pozornost upoutal kousek kosti, vyčnívající z horniny. Když později odnesl kost do pražského Ústavu geologie a paleontologie, vzbudil značný rozruch. Bylo jasné, že byla objevena první kost českého dinosaura. Šlo o zhruba 40 cm dlouhou levou stehenní kost spolu s dalšími neidentifikovatelnými kůstkami dolní končetiny. Jak vyplynulo z následujícího výzkumu, kost patřila poměrně malému, jen asi 4 metry dlouhému ornitopodnímu dinosaurovi. Ten byl jakousi zmenšenou obdobou příbuzného rodu Iguanodon. Žil zhruba před 95 miliony let v období svrchní křídy (pozdní cenoman). Zachovaná kost vykazuje některé podobnosti s kostmi spodnokřídových iguanodontidů, spíše než s fosiliemi svrchnokřídových zástupců této skupiny, známých z Francie. Primitivní znaky také poukazují na to, že český dinosaurus patřil k bazálním (málo vývojově pokročilým) zástupcům skupiny Iguanodontia.

 

V daném období leželo území našeho státu z větší části pod hladinou mělkého moře, pouze místy z něj vyčnívaly pásy ostrůvků. Tyto ostrovní soustavy se vyskytovaly i v období cenomanu (přelom spodní a svrchní křídy) a právě v této době putovaly po našem území skupinky malých, ostrovních forem iguanodontidů, menších příbuzných populárních druhů ze západní Evropy a Severní Ameriky. Klasičtí iguanodontidi však dosahovali až trojnásobné velikosti a většinou se také vyskytovali o několik desítek milionů let dříve. Stehenní kost iguanodontida od Mezholez dosahuje pouze 40 % velikosti stejné kosti u druhu Iguanodon bernissartensis, mohlo však jít o dosud nedospělého jedince. „Český“ dinosaurus tedy měřil asi 3,5-4,5 metru na délku, vážil zhruba půl tuny a živil se nejspíše spásáním nízké rostlinné vegetace. Předpokládá se, že do jídelníčku zahrnoval zejména slanomilnou jehličinu druhu Frenelopsis alata, dobře známou z dřívějších paleontologických expedic do této formace, zvané Peruc-Korycany.

 

Dinosaurus od Mezholez se zřejmě dokázal pohybovat po dvou i po čtyřech, k pohybu mu sloužily silné končetiny zakončené tříprstými chodidly a kopýtkovitými drápy. Ve stejném ekosystému se pravděpodobně vyskytovali také teropodní dinosauři, kteří „ostrovní“ iguanodontidy lovili. Dokud však neobjevíme jejich fosilie, nic konkrétního o nich vědět nebudeme. To samé platí také o samotném českém iguanodontovi, jehož pozůstatky jsou bohužel příliš fragmentární na to, aby umožnily přesnější systematické zařazení a celkové pochopení tohoto dávného obyvatele naší vlasti.

 

Externí webové odkazy:

http://scienceworld.cz/biologie/Dinosauri-v-Cechach-4934 (původní článek na webu ScienceWorld)

http://dinosaurus.bloguje.cz/619667-4-roky-ceskeho-dinosaura.php (článek ke 4. výročí oznámení objevu českého dinosaura)

http://www.national-geographic.cz/archeologie-a-historie/prvni-cesky-dinosaurus-346/ (Zpráva o objevu českého dinosaura na webu NatGeo)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Český_dinosaurus (Český dinosaurus na Wikipedii)

http://www.tridistri.cz/webshop/index.php?sec=detail&pos=7&id=1546 (Nakladatelské údaje ke knize na webu Tritonu)

Více viz Socha, V.: Úžasný svět dinosaurů, nakl. Triton, Praha 2009

 

 

Advertisements

komentáře 2

Filed under Dějiny paleontologie, Literatura, O dinosaurech obecně, Česká paleontologie

2 responses to “Dinosauři v Čechách

  1. autor

    Několik fotografií z přednášky o dinosaurech, konané ve středu 11. 6. v královéhradecké Státní vědecké knihovně lze nalézt zde: http://www.svkhk.cz…inosauru.html .

  2. autor

    Všichni potenciální zájemci jsou srdečně zváni na dnešní (dodatečnou) prezentaci mé nové knihy "Úžasný svět dinosaurů", která proběhne od 16 hodin v budově pošty v Hradci Králové – Plotištích (místní knihovna).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s