Jak svět poznal stegosaura

…aneb Pár vět o objevu „zastřešeného“ dinosaura

Kdo by neznal stegosaura, jednoho z nejpopulárnějších dinosaurů. Tento „zastřešený ještěr“, jak zní jeho vědecké rodové jméno, byl nezaměnitelným zjevem svrchnojurského světa, a to nejspíš na dvou v současnosti vymezených kontinentech (vedle Severní Ameriky také Evropa, konkrétně Portugalsko). Charakteristickým rysem tohoto obrněného býložravce byly dvě řady kostěných plátů, ubíhajících nad krkem, hřbetem a ocasem dinosaura. Nebezpečnou zbraní stegosaurů byly dva páry až metr dlouhých bodců poblíž konce ocasu. Zadní končetiny byly mohutné a podstatně delší než přední, zakončovaly je tupé kopýtkovité drápy. Hlava byla v poměru k tělu velmi drobná, a tomu odpovídala také velikost mozkovny. Přestože stegosauři obvykle nedosahovali obřích velikostí, některé objevy naznačují, že mohli dorůst opravdu úctyhodných rozměrů – délky až 13 metrů a hmotnosti nad 5 tun (přestože běžná délka činila spíše od 6 do 9 metrů). Výška k nejvyššímu bodu hřbetních desek od země pak mohla u zvlášť velkých jedinců přesahovat i čtyři metry.

Stegosauři patří mezi dlouhodobě známé dinosaury, což ostatně potvrzuje také jedna z hlavních „rolí“ tohoto rodu ve filmu Cesta do pravěku. Stegosaurus v tomto památném snímku je ovšem ztvárněn dnes již dávno vyvráceným způsobem – jako zavalitý, těžkopádný tvor s nohama vybočenýma do stran a ocasem vláčeným po zemi. Pravdou je, že tito mohutní tyreoforani (zástupci podřádu Thyreophora) nepatřili mezi nejrychlejší či nejladnější obyvatele dávnověku a v oblasti pánve byli skutečně poměrně „širocí“. Jinak ovšem působili nepochybně svěžeji a více dynamicky – nohy měli podsunuté přímo pod tělem a ocas byl držen ve víceméně horizontální rovině. Průměrná rychlost chůze u nich dle odhadů činila nějakých 6-8 km/h, tedy jako u svižně pochodujícího člověka. Avšak vraťme se zpátky k historii objevu tohoto fascinujícího pravěkého obratlovce.

…

Částečně dochovaný holotyp druhu Stegosaurus stenops, označený jako USNM 4934. Popsán roku 1887, byl první poněkud lépe zachovanou zkamenělinou stegosaura. Kredit: Wikimedia Commons

…

Jako v případě mnoha dalších dinosauřích objevů z pionýrských dob americké paleontologie, ani stegosaurus nebyl zpočátku správně identifikován a pochopen. První rozeznané zkameněliny tohoto dinosaura objevil zřejmě sběratel fosílií Arthur Lakes, který tehdy pracoval pro paleontologa Othniela Charlese Marshe (jeden z protagonistů tzv. Války o kosti, 1831-1899). V roce 1877 prováděl Lakes vykopávky severně od města Morrison na území Colorada. Název města je dnes spojen s geologickým souvrstvím svrchnojurského stáří, proslulým mnoha (nejen) dinosauřími zkamenělinami. Lakes poslal nález, sestávající z fragmentů obratlů, kostí končetin i pánve a také některých hřbetních desek Marshovi. Ten ještě ve stejném roce nový a dosud neznámý druh dinosaura pojmenoval jako Stegosaurus armatus. Vzhledem k nekompletnosti materiálu ale jeho představa vůbec neodpovídala skutečnosti.

Hřbetní desky, které se k paleontologovi dostaly v podobě fragmentů, mu nejvíce připomínaly ploché kostní pláty, tvořící krunýře některých pravěkých mořských želv. Ty podle jeho mínění mohly být na těle upevněny vysokými neurálními výběžky obratlů. Celková představa o zvířeti pak byla zcela nesprávná – Marsh před sebou viděl jakéhosi robustního mořského živočicha, křížence mezi plesiosaury, dinosaury a želvami. Považoval tedy svého „zastřešeného ještěra“ za velmi neobvyklý a fascinující objev. Názor na povahu zvířete změnil až o dva roky později, kdy měl k dispozici nový materiál, zahrnující i lebku a více fragmentů končetin. Tehdy pochopil, že přední končetiny stegosaura byly podstatně kratší než zadní, což není u vodních obratlovců běžné (nemluvě o jejich tvaru a funkční morfologii). Také lebka příliš neodpovídala představě mořského živočicha, a tak paleontolog svoji původní představu rychle opustil.

…

Značně zastaralá rekonstrukce stegosaura od amerického malíře Charlese R. Knighta z roku 1912. V podobném stalu byl pak tento dinosaurus zobrazován dalších zhruba 80 let. Kredit: Wikimedia Commons

…

V následujících letech Marsh stále tvrdil, že stegosaurus byl přednostně vodní živočich (důkazem měly být jeho tlustostěnné kosti, typické pro vodní plazy), na souši se pak měl pohybovat zejména po zadních. K této nesprávné domněnce jej vedl poznatek o disproporci ve velikosti předních a zadních končetin. Logicky pak spekuloval i nad tím, zda svalnaté přední nohy nemohly rovněž sloužit k nějakému významnému účelu, když už se tedy nepodílely na chůzi. Navrhoval několik možných úloh, například získávání potravy nebo obranu před predátory. Dalším problémem byla pro něho po dlouhou dobu také distribuce desek a trnů na těle stegosaura. První představy spočívaly v položení desek naplocho přímo na tělo. Kostěné bodce pak měly být vmezeřeny mezi desky jako ochrana zranitelných částí těla. Až do počátku 90. let 19. století každopádně neměl Marsh ani přibližně správnou představu. Teprve v roce 1891 měl již dostatek informací na to, aby mohl vytvořit první kompletní rekonstrukci kostry. Dinosaurus se svažujícími se zády a nízko nad zemí položenou hlavou byl na světě. Tak byl poté jen s drobnými obměnami zobrazován prakticky až do počátku 90. let minulého století.

Dnes paleontologové rozlišují nejméně tři druhy rodu Stegosaurus, známé z fosílií zhruba osmdesáti různých jedinců. Před 155 až 150 miliony let obývali stejné ekosystémy jako teropod Allosaurus a Ceratosaurus nebo třeba sauropodi Diplodocus a Camarasaurus. Stegosauři patří spolu s tyranosaurem, triceratopsem a apatosaurem (resp. brontosaurem) mezi nejznámější a ve společnosti nejvíce povědomé dinosaury (důkazem může být i zajímavá skutečnost, že v roce 1982 byl právě stegosaurus vyhlášen státním dinosaurem amerického státu Colorado). Je tak zajímavým příkladem nesnadných cest poznání v období počátků výzkumu této skupiny a velmi názorně ilustruje výraznou proměnu, kterou ve svém zobrazení a populární kultuře obecně pravěcí tvorové často procházejí.

…

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Stegosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Stegosaurus_in_popular_culture

…