…aneb Další střípek z rané historie dinosauřích objevů
Mezi první historicky objevené neptačí dinosaury patřil tetanurní teropod Streptospondylus, žijící v období střední jury na území dnešní Francie. Před více než 161 miliony let procházel tento středně velký dravec krajinou dnešní západní Evropy. Rodové jméno dinosaura v překladu znamená „otočený/obrácený obratel“, což souvisí s původně objeveným fragmentárním fosilním materiálem. Jedinou větší zajímavostí spojenou s tímto dinosaurem, mnohem méně fascinujícím než je kupříkladu Tyrannosaurus, Giganotosaurus nebo Velociraptor, je právě čas jeho objevu a popisu.
Přestože dinosauři jako skupina byli vědecky objeveni až koncem první čtvrtiny 19. století, jejich první fosílie byly známy již dávno předtím. Vynechejme však pro tento účel nejasné nálezy pocházející ze starověku a středověku. Empirické počátky geologických věd v užším smyslu můžeme sledovat již od 16. století a scéna pro velké objevy byla připravena i ve století 17. a 18., tedy dlouho před prvním uznávaným popisem jakéhokoliv dinosaura (Megalosaurus, 1824). Streptospondylus mohl být dokonce prvním vůbec popsaným dinosaurem, přestože pravá povaha jeho fragmentárních zkamenělin nebyla nejdříve správně rozeznána.
———
Zastaralá rekonstrukce kostry a tělesné stavby teropoda druhu Streptospondylus cuvieri z roku 1923 dle Friedricha von Hueneho. Převzato z Wikimedia Commons.
———
Historie streptospondyla začíná již někdy po roce 1770, tedy ještě dlouho před roznícením bouří Velké francouzské revoluce. Stejně jako v tehdejší Velké Británii i v zemi galského kohouta se přírodním vědám věnovali zejména duchovní. Také fosílie zmíněného teropoda byly objeveny právě jistým abbé Bacheletem, žijícím v Rouenu. Tento amatérský sběratel narazil na zkameněliny (obratle a části kostí končetin) nedaleko města Honfleur. Ve stejné době, roku 1776, získal podobné zkameněliny u Le Havre také další duchovní, Jean-François Dicquemare. Jejich interpretace však odpovídala znalostem doby – mělo jít o pozůstatky delfínů a sviňuch. V roce 1799 byly tyto fosílie na příkaz regionálních autorit přesunuty do Muséum National d’Histoire Naturelle v Paříži. Tam se o rok později dostaly do rukou famózního přírodovědce Georgese Cuviera (1769-1832), který zkombinoval materiál z obou sbírek.
V roce 1808 Cuvier vědecky popsal tyto dinosauří zkameněliny, čímž vlastně poprvé vědecky zpracoval jakékoliv dinosauří pozůstatky. Prvenství mu však nepatří z toho důvodu, že v nich zbytky dinosaura neviděl – ostatně dinosauři v té době ještě nebyli vědě známí. Obratle na svém stole považoval za část páteře krokodýla z vyhynulé skupiny Teleosauridae nebo Metriorhynchidae. Další historie už je poměrně komplikovaná a zamotaná. Teprve během 20. století se definitivně ustálila klasifikace streptospondyla jako dravého dinosaura, zástupce čeledi Megalosauridae.
Streptospondylus dosahoval maximální délky kolem 7 metrů, jak napovídá velikost největšího dochovaného obratle (délka 97 mm). V současnosti je řazen mezi tetanury z nadčeledi Spinosauroidea, blízce příbuzného rodu Eustreptospondylus. Mohlo se jednat o zástupce čeledi Megalosauridae, to však vzhledem k úlomkovitému charakteru fosílií není možné ověřit s dostatečnou jistotou. Blízce příbuzným rodem snad mohl být středně velký Magnosaurus ze střední jury Anglie. Stejně jako jeho blízký příbuzný druhu Megalosaurus bucklandii však nepochybně i tento teropod patřil k prvním dinosaurům, o jejichž zkamenělé kosti kdy člověk zavadil.
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Streptospondylus
http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=7379&Itemid=67
http://web.me.com/dinoruss/de_4/5a93834.htm
———