…aneb Skromný osobní pohled
Každý žebříček nejzajímavějších, nejpopulárnějších, nejhezčích….apod. je nutně subjektivní a odráží spíše vlastní názory a dojmy autora. Tak tomu bude pochopitelně i v tomto případě. Rád bych zde v krátkosti představil či připomenul pět z celkového počtu více než čtyřiceti nových rodů neptačích dinosaurů, popsaných v loňském kalendářním roce. Pojďme si je tedy nyní představit, a to v abecedním pořádku:
1.) Brontomerus macintoshi (Taylor, Wedel & Cifelli, 2011) – kamarasauromorfní sauropod, objevený v letech 1994 a 1995 v kraji Grand na území Utahu. Šlo spíše o menšího zástupce skupiny (dospělec měřil na délku kolem 14 metrů a vážil asi 6 tun). Zkameněliny mláděte nasvědčují délce 4,5 metru a hmotnosti kolem 200 kilogramů. Zajímavým znakem u tohoto druhu je neobvyklý tvar kyčelních kostí, umožňujících napojení velmi silných svalů zadní končetiny. Zda ovšem brontomerus skutečně kopal zadníma nohama v rámci obrany, je zcela otevřenou otázkou. Žil v období pozdní spodní křídy, asi před 110 miliony let.
2.) Eodromaeus murphi (Martinez et al., 2011) – velmi primitivní teropod, žijící v době před 232 až 229 miliony let (raný svrchní trias) na území dnešní Argentiny. Zkameněliny byly objeveny roku 1996 v sedimentech souvrství Ischigualasto a patřily malému, asi 1,2 metry dlouhému dravci. Původně se přitom předpokládalo, že jde jen o dalšího jedince eoraptora. Eodromeus („jitřní běžec“) zřejmě běhal rychlostí až kolem 30 km/h a podobá se jakémusi předpokládanému „pratypu“ dinosaura (i když nejstarším dinosaurem určitě nebyl).
3.) Linhenykus monodactylus (Xu et al., 2011) – příslušník zvláštní specializované skupiny teropodů, zvané alvarezsauři. U tohoto čínského druhu, jehož zkameněliny byly objeveny v sedimentech souvrství Wulansuhaj o stáří asi 80 milionů let, najdeme vůbec nejmenší počet prstů na přední končetině. Totiž jeden jediný prst, jak napovídá i druhové jméno. Délka stehenní kosti linhenyka činí pouhých 7 centimetrů, šlo tedy o velmi malého dinosaura. Zřejmě dokázal velmi rychle běhat, alespoň na poměry své velikosti.
———
Rekonstruovaná lebka obřího ceratopsida druhu Titanoceratops ouranos, popsaného roku 2011. Žil před asi 74 miliony let na území současného Nového Mexika. Kredit: Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Titanoceratops_Samnoble.JPG)
———
4.) Oxalaia quilombensis (Kellner et al., 2011) – nově popsaný druh z počátku svrchní křídy Brazílie dokazuje opakovanou tendenci k obřímu růstu u spinosauridů. Zkameněliny byly objeveny roku 2004 v souvrství Alcântara. Holotyp tvoří pouze fragmenty srostlé premaxily dravého dinosaura, které napovídají celkové délce v rozmezí 12 až 14 metrů (tím patří mezi nejdelší známé teropody vůbec). Hmotnost jihoamerického obra, žijícího před 98 miliony let, mohla činit asi 5-7 tun.
5.) Xiaotingia zhengi (Xu et al., 2011) – další z čínských opeřených pokladů je zřejmě i nejvýznamnějším loňským dinosauřím objevem. Tento drobný „ptačí“ teropod z Liao-ningu žil v době před 160 miliony let (počátek svrchní jury) a byl blízce příbuzný rodu Anchiornis i německému „praptáku“ archeopteryxovi. O přesné systematické pozici nového teropoda se však stále vedou živé spory. Holotyp je nicméně skvěle zachovaný, a to včetně lebky.
Zmínku by si ovšem zasloužily i další nové rody, například první formálně popsaný dinosaurus z africké Angoly – Angolatitan, primitivně vyhlížející teropod Daemonosaurus, bazální mongolský ornitopod Haya, možná semiakvatický rohatý dinosaurus Koreaceratops, velmi starobylý sauropodomorf Pampadromaeus a jeho mladší příbuzný Sarahsaurus, nově stanovený taxon ceratopsida Spinops, obří ceratopsid Titanoceratops nebo velký asijský tyranosaurid Zhuchengtyrannus. O některých už jsem v dřívějších článcích na blogu pojednal, na jiné možná ještě vbrzku dojde…
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/2011_in_paleontology
———