…ale teď už přesněji, prosím
Na první pohled se zdá, že nejde o nijak složitou otázku. Ostatně každá kniha o dinosaurech na ni odpovídá, a to obvykle již někde v samotném úvodu. Problém je však v tom, že se odpověď na ni u různých titulů liší, a to i dost výrazně. V podstatě se pohybuje mezi zhruba jednou a dvěma stovkami milionů let, což se dá jen stěží označit za drobný rozptyl. Faktor dvou představuje vskutku ohromný rozdíl, proto se nyní podívejme na celý problém trochu blíže.
Neptačí dinosauři s námi nejsou už pěkně dlouho. Poslední z nich zřejmě vyhynuli někdy na přelomu křídy a kenozoika, asi před 66 miliony let. Tyranosauři a triceratopsové patřili k těm úplně posledním, kromě těchto ikonických severoamerických dinosaurů však žili poslední zástupci dynastie také na území dnešní Číny, Indie, Madagaskaru, západní Evropy i jinde. Jak se ale zdá, žádné dosud objevené a datované zkameněliny dinosaurů nejsou mladší než zhruba oněch 66-65,5 milionu let (pozdní maastricht). Již několikrát se objevily studie (Rigby a Fassett), postulující přítomnost neptačích dinosaurů v období raného paleocénu (o stáří 64,8 a 64,4 Ma), ty ale nejsou brány jako věrohodné (resp. byly zpochybněny tvrzením, že se jedná o druhotné uložení). Rigbyho závěry (údajně objevil pozůstatky tyranosaura asi 1,3 metru nad známou iridiovou vrstvou spolu s paleocénním pylem) za oněch 25 let vlastně nikdo zcela věrohodně nevyvrátil, ale o to nyní nejde. Spokojme se tedy s nižší časovou limitou, kterou je oněch zhruba 65 500 000 let.
Kde však leží horní hranice výskytu skutečných dinosaurů? Odpovědí je, že asi ve 3,5krát vzdálenější minulosti, než je hranice jejich vcelku náhlého a drastického konce (nakolik byl však drastický a náhlý, bude ústředním tématem jednoho z dalších příspěvků). Jedinou férovou odpovědí je, že dobu vzniku dinosaurů přesně neznáme. Velmi pravděpodobně však šlo již o období středního, možná dokonce už spodního triasu (snad více než 240 milionů let před současností). Prokazatelné jsou fosílie pravých dinosaurů z vrstev svrchnotriasové formace Ischigualasto. V tomto argentinském souvrství byly objeveny známé archaické rody jako Herrerasaurus, Eoraptor nebo Pisanosaurus, v novější době pak Panphagia, Eodromaeus nebo Chromogisaurus. Stáří sedimentů v tomto souvrství bylo odhadnuto na 231,4 milionu let s nějakou tou stotisícovkou let nahoru či dolů (není to nádhera? – jen do tohoto období výkyvu by se vešla celá biologická existence druhu Homo sapiens, možná dokonce vícekrát). Každopádně se jedná o v současnosti nejstarší datum, se kterým můžeme reálně pracovat, protože údaje o některých ichnofosiliích (vykazujících stáří až 249 milionů let, tedy úplný počátek triasu!) jsou velmi nejasné.
———
Mezi nejstarší známé dinosaury patřil také velmi primitivní sauropodomorf druhu Panphagia protos. Byl formálně popsán roku 2009 a objeven ve vrstvách starých asi 231,4 milionu let. Kredit: Nobu Tamura, Wikimedia Commons
———
Snadným výpočtem se tedy dostaneme k číslu 165,9 nebo lépe 166 milionů let. Přinejmenším tak dlouho žili neptačí dinosauři na naší planetě, pravděpodobně však ještě o nějaký ten milion let déle. Snad to bylo víc než 170 milionů let. Jen pro ilustrační srovnání – neptačí dinosauři obývali Zemi asi dvakrát déle než primáti (savčí řád, do kterého patříme i my lidé); zhruba 7x déle než vyšší primáti (záleží ovšem na definici této „vysokosti“); asi 25x déle než hominidi (počínaje sahelantropem či ororinem) a přibližně 70x déle než náš vlastní biologický rod Homo. Vraťme se tedy k odpovědi na původní otázku – jde asi o 165 – 170 milionů let. Ovšem pozor, zde je potřeba odlišit ještě jednu stránku problému. Něco jiného je totiž doba existence a doba dominance (či chcete-li, „nadvlády“, nad pevninami).
Dinosauři samozřejmě neovládali své ekosystémy v jakémkoliv pravém a úplném smyslu, ale to teď není podstatné. Jak dlouho tedy představovali dominantní skupinu suchozemských obratlovců? Samozřejmě jde o dobu kratší než 165 milionů let, a to z prostého důvodu. Dinosauři vznikli jako malá a nepříliš nebezpečná zvířátka, která ještě velmi dlouho neměla na toto označení nárok. Ve světě velkých rauisuchů, dicynodontů a mnoha dalších robustních plazů nepředstavovali první dinosauři nijak zajímavou či progresivní skupinu. Popis průběhu a mechanismů postupného vývoje dinosaurů směrem k větší dominanci by vydaly na samostatný článek, zde se spokojíme jen se strohými čísly. Již před koncem triasu, zhruba před 215 miliony let, se objevují několikatunoví sauropodomorfové, kteří by snad svojí existencí samou mohli k tomuto titulu opravňovat. Tomu však neodpovídal význam jejich dravých protějšků, protože velcí teropodi se objevili spíše až na počátku jury. Proto i dobu, kdy můžeme dinosaury považovat za dominantní skupinu, bychom měli posunout na samotný počátek jurské periody. Ta začala asi před 200 miliony let (přesněji 201,3 Ma) a předcházelo jí velké masové vymírání (4. v pořadí Velké pětky), které zjednodušeně řečeno uvolnilo dinosaurům cestu vyhubením většiny jejich konkurentů.
Shrňme si tedy všechny odpovědi. Dinosauři (tedy ti „neptačí“) obývali tuto planetu asi 166, spíše však ještě víc milionů let. Co se týče doby jejich dominance („nadvlády“), ta je asi o 32 milionů let kratší. Zahrnuje vlastně celé období jurské i křídové periody, tedy nějakých 134 milionů let. Opět zde hraje roli odchylka způsobená nepřesností datování, takže na nějaký ten milion let nelze hledět. Odchylka však nepřesahuje zhruba 2-3 miliony let, takže v rámci kvanta daných čísel nejde o velký výkyv. Tato čísla mějte na paměti, až zase budete číst další knížku o dinosaurech, zvláště pokud bude tvrdit, že dinosauři žili na Zemi například „celých 100 milionů let“.
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Evolution_of_dinosaurs
http://en.wikipedia.org/wiki/Ischigualasto_Formation
http://en.wikipedia.org/wiki/Panphagia
———