Takže který byl ten největší z největších?

…aneb Pár nezbytných odstavců o dinosauřích obrech

Nejen na školních přednáškách pro děti (které absolvuji poměrně často) patří mezi nejčastější otázky: „Který dinosaurus byl ten úplně největší?“ Pokud tazatel sám doplní otázku rychlou odpovědí, že totiž Tyrannosaurus rex, dá se mu velmi snadno a rychle oponovat. Dnes už ví samozřejmě kdekdo, že „T. rex“ nebyl ani největším teropodem, natož pak dinosaurem vůbec. Tento titul (a zároveň i titul největšího suchozemského živočicha všech dob) patřil nepochybně některým sauropodům. Kterým ale konkrétně? Záleží zde čistě na tom, jakou velikost máte na mysli.

Myslíte-li délku, výšku nebo hmotnost (a objem), pak máte mezi sauropody tři různé kandidáty. Největší známí zástupci sauropodů, vévodící v jedné z těchto tří kategorií, totiž rozhodně nejsou rekordmany i v těch dalších dvou. Začněme třeba výškou. Pro náš vertikálně stavěný druh Homo sapiens je typické, že velikostí obvykle myslíme výšku. Kdo měří jen 140 centimetrů, je velmi malý, naopak více než dvoumetroví čahouni jsou pro nás „obrovští“. Ještě se dostaneme k tomu, že výška rozhodně není tím hlavním ukazatelem velikosti jako takové. Samozřejmě je dobré mít na paměti, že máme dispozici velmi kusý fosilní materiál a vcelku zanedbatelný vzorek dávných populací obřích sauropodů. Je tedy docela dobře možné, že i ten největší objevený jedinec byl třeba o celých 30 % menší než skutečný rekordman, jehož kosti se nám jako fosílie do současnosti nedochovaly.

Z hlediska výšky jsou nepochybnými kandidáti někteří zástupci čeledi Brachiosauridae. Tyto „kráčející rozhledny“ doby jurské a křídové vykazovaly na poměry sauropodů zcela atypickou stavbu těla, spočívající v delších předních nohách, a s tím souvisejícím „sražením trupu“ směrem odpředu dozadu. Ramenní pletenec se u nich nacházel výše než pánevní a výsledkem byl krk směřující do vpravdě závratné výšky. Tedy alespoň u těch úplně nejvyšších zástupců. Svrchnojurský Brachiosaurus altithorax ze Severní Ameriky i Giraffatitan brancai z Afriky zřejmě nosili své hlavy ve výšce 12-14 metrů (kostra v berlínském Museum für Naturkunde měří přesně 13,26 metru), spodnokřídový rekordman Sauroposeidon proteles (který podle nejnovějších analýz možná nebyl brachiosauridem, ale to na věci nic nemění) pak možná dosahoval ohromující výšky 16-18 metrů. To je zhruba třikrát víc než u nejvyšších žiraf, které jsou současnými rekordmany ve výšce mezi obratlovci (rekordní zaznamenaná výška G. camelopardalis činí asi 5,8 metru). Tolik tedy k dinosauřímu maximu v tělesné výšce.

Pojďme k jinému lineárnímu rozměru – tělesné délce. Zde jsou zase pravděpodobnými rekordmany sauropodi z čeledi Diplodocidae. I když si odmyslíme problematického amficélia (Amphicoelias fragillimus) s udávanými (odhadovanými) dechberoucími rozměry 40-64 metrů, stále máme z čeho vybírat. Asi nejblíže tomuto imaginárnímu titulu jsou severoamerické svrchnojurské druhy Diplodocus hallorum z Nového Mexika a Supersaurus vivianae z Colorada a Wyomingu. Oba dinosauři dosahovali zejména díky svému extrémně dlouhému ocasu délky až 35 metrů. Problém je v tom, že prakticky všechny pozůstatky obřích sauropodů jsou spíše fragmentární než kompletní a umožňují jen přibližnou představu o velikosti a odhady se značným rozptylem. Všechny údaje jsou tedy zatížené možnou chybou v řádu přinejmenším jednotek procent. Každopádně lze konstatovat, že v případě obou zmíněných druhů se délka pohybovala řekněme mezi 32 a 37 metry. Tím se vyrovnali nebo i lehce překonali největšího současného živočicha, kytovce plejtváka obrovského (dosavadní délkový rekord činí přesně 33,59 metru; více k tomuto tématu viz tento příspěvek). Tolik tedy k dinosauřím rekordmanům v délce.

Gigantická stehenní kost argentinského sauropoda argyrosaura, objevená americkou expedicí roku 1924 v lokalitě San Bernardo Hills, provincie Chubut. Kredit: The Field Museum Library, převzato z Wikimedia Commons.

A to nejlepší na konec. Právě hmotnost (a s ní související objem) je nepochybně nejlepším ukazatelem velikosti. Stačí si vedle sebe představit dva muže, jednoho vysokého 176 cm a druhého o výšce 220 cm. Který bude celkově větší? Na první pohled samozřejmě ten druhý, vyšší o celou pětinu. Ale jediný rozměr (v tomto případě výška) pro definitivní závěr nestačí. Vyšší muž totiž může být v poměru ke své výšce velmi štíhlý a vážit například jen 90 kilogramů. Naopak menší muž může vážit třeba 270 kilogramů, tedy celý trojnásobek onoho vyššího. Kdo je pak celkově „větší“? Pokud by se měli oba čelně srazit, vsadil bych si osobně na toho nižšího (ale mnohem robustnějšího). Hmotnost je nepochybně významnějším ukazatelem celkové velikosti, ačkoliv už to tak na první pohled nemusí vypadat.

Který z vědě známých dinosaurů byl tedy nejhmotnější (a nejobjemnější)? Podle dosavadních poznatků se jedná nepochybně o některé zástupce skupiny titanosaurů. Tito vskutku „titánští ještěři“ obvykle vykazují velmi hlubokou tělní dutinu, obří obratle, masivní stavbu končetin a celkově vysokou robustnost těla. Nebyli sice (snad až na výjimky) tak dlouzí jako rekordní diplodocidi nebo tak vysocí jako brachiosauridi, zato ale byli celkově těžší a masivnější. Opět zde pomineme problematického bruhatkajosaura (Bruhathkayosaurus matleyi) ze svrchní křídy Indie, o jehož taxonomické příslušnosti dosud není zcela rozhodnuto (a to dokonce ani na úrovni říše (!), viz samostatný článek o tomto tématu na blogu). Pokud jde skutečně o dinosaura a opravdu měřil zhruba 44 metrů na délku a vážil odhadem přes 139 tun, zřejmě by byl nejen nejtěžším, ale i nejdelším známým dinosaurem. V tomto případě by se tedy skloubily dvě velikostní kategorie v jediném taxonu. V současnosti existuje hned několik adeptů na titul největšího titanosaura, přičemž většinou bývá zmiňován Argentinosaurus huinculensis. Tento titanosaur z doby počátku svrchní křídy není znám z příliš kompletního fosilního materiálu, ale i ten umožňuje učinit si určitou představu o jeho velikosti. Délka je odhadována s velkým rozpětím zhruba 22 až 37 metrů (záleží na uvažovaném morfotypu), hmotnost pak kolem 65-90 tun. Podobných rozměrů dosahovali i někteří další titanosauři, například jihoamerické druhy Puertasaurus reuili, Antarctosaurus giganteus, Argyrosaurus superbus, Futalognkosaurus dukei nebo africký Paralititan stromeri.

Fantastické rozměry ještě lépe vyniknou, když si představíme, že do jednoho argentinosaura by se vcelku pohodlně objemově vešli například tři apatosauři (dříve známí pod jménem brontosauři), přičemž jediný apatosaurus vydal hmotnostně za celé stádečko slonů afrických! Není také daleko od pravdy, když konstatujeme, že hrudním košem těch největších by projel menší kamion. Vskutku úžasně velcí živočichové, jimž nemůže na suché zemi nic konkurovat, a to platí bezpochyby pro celé období kenozoika. Paleontologii pak vděčíme za to, že tyto divy pravěké přírody dnes můžeme obdivovat. A v případě dinosaurů se zároveň jedná o ty vůbec nejvyšší, nejdelší i nejtěžší suchozemské tvory v dějinách planety.

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Brachiosauridae

http://en.wikipedia.org/wiki/Diplodocidae

http://en.wikipedia.org/wiki/Titanosaur

http://en.wikipedia.org/wiki/Blue_whale

(Poznámka: U všech výše zmíněných anglicky psaných článků existují i jejich stručnější české protějšky na české verzi Wikipedie)

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s