Další čínský titán

…aneb dinosaurus s příliš dlouhou lopatkou

Nezpochybnitelný fakt, že je Čína velmocí přes dinosauří fosílie, známe už dlouho. Každým rokem je z této nejlidnatější země světa popsáno až několik desítek nových rodů. Letos tomu zřejmě nebude jinak, hned jeden z prvních „přírůstků“ roku 2014 je přitom velmi zajímavý. Jedná se o velkého (byť ne obřího) titanosaurního sauropoda, objeveného a popsaného spojeným týmem amerických a čínských vědců v čínské provincii Kan-su. Je zajímavé, že zatímco až do roku 1997 bylo z této oblasti známo jen velmi málo dinosauřích fosílií, dnes se jedná o jedno z center objevů nových čínských dinosaurů. Dobře to také koresponduje s trendem posledních let – od minulého desetiletí je totiž Čína na prvním místě v počtu platných rodů popsaných ze svého území (předstihla v tomto směru Spojené státy, viz příslušné články na tomto blogu). Ale zpět k novému dinosaurovi – jak již bylo řečeno, šlo o středně velkého sauropoda o délce asi 15 až 18 metrů a hmotnosti dvou nebo tří slonů afrických. Šlo však zřejmě ještě o nedospělého jedince, takže plně dospělé exempláře mohly být podstatně větší. Dinosaurus dostal vědecké jméno podobné jazykolamu – Yongjinglong datangi. Žil v období přelomu spodní a svrchní křídy, tedy asi před 100 miliony let. Nový titanosaur byl popsán na základě fosílií tří zubů, osmi obratlů, levé lopatky a pravé kosti loketní i vřetenní. Ty ležely již od roku 2008 v depozitáři a o jejich výzkum i následný vědecký popis uveřejněný v periodiku PLoS ONE se postarali tři čínští paleontologové a jejich americký kolega Peter Dodson. Představili tak světu nového čínského titána.

 

Silueta nového sauropoda s vyznačením objevených fosilních kostí. Lopatka sem jaksi nezapadá, a to velikostí ani tvarem. Ačkoliv dosahoval tento sauropod délky tenisového kurtu a hmotnosti mnoha tun, byl nejspíš ještě nedorostlým mládětem. Budoucí objevy v Kan-su snad prozradí více o jeho anatomii i maximálních rozměrech dospělých exemplářů. Kredit: University of Pennsylvania

 

Zajímavým znakem nového sauropoda je jeho extrémně velká a podivně tvarovaná lopatka, která s délkou téměř 2 metry jakoby ani nepatřila k ostatním kostem. Na rozdíl od běžných lopatek sauropodů je téměř rovná, nikoliv zahnutá, a k tělu čínského dinosaura pasuje jen pod velmi zvláštním úhlem. Některé kosti navíc nebyly plně srostlé, což odpovídá dosud rostoucímu jedinci. Plně dospělé exempláře tak mohly být ještě podstatně větší než tento. Za zmínku stojí také největší zub o délce 15 centimetrů nebo dobře zachované kosti přední končetiny (kost loketní a vřetenní), na kterých jsou ještě patrné rýhy pro ukotvení někdejších svalových úponů. Jeden krční a sedm hřbetních obratlů vykazují velké dutiny ve svých tělech, sloužící zaživa pro umístění vzdušných vaků. Ty pomáhaly dinosaurovi s odlehčením těla a dýcháním a představují také významný spojovací znak tohoto plazopánvého dinosaura a dnešních ptáků. Paleontologové se dále pokusili identifikovat nejbližší příbuzné nového sauropoda a určit tak jeho pozici na vývojovém stromě této skupiny. Došli k závěru, že představuje poměrně vyspělou a vývojově odvozenou větev asijských sauropodů. Je tak ve vývoji pokročilejší než například jiný čínský titanosaur Euhelopus. Podobá se spíše titanosaurům žijícím tisíce kilometrů daleko, konkrétně až v Argentině. Nový objev opět rozšiřuje známou druhovou rozmanitost těchto dinosaurů a dokládá, že v období spodní křídy šlo o velmi početnou a úspěšnou skupinu. Dlouho bylo přitom na základě nepříliš početných severoamerických nálezů sauropodů z tohoto období usuzováno, že dlouhokrcí giganti prožili svůj největší rozkvět již v juře a během křídy pak představovali spíše ustupující skupinu. Tento velmi zkreslený scénář je dnes již zcela neudržitelný. Na mnoha místech světa totiž sauropodi dominovali i v průběhu spodní a svrchní křídy.

 

Odkazy:

http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0085979

http://www.sciencedaily.com/releases/2014/01/140129184853.htm

 

1 Comment

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři

One Response to Další čínský titán

  1. A není možné, že vědci přiřadili k exempláři lopatku z exempláře úplně jiného? Všechno nasvědčuje tomu, že sem nepatří. Nebylo by to poprvé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *