Katastrofa na konci křídy obdobím vzestupu

…alespoň pro opadavé stromy

Je obecně známou skutečností, že v době před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního Mexického zálivu obří meteorit o průměru kolem deseti kilometrů a přispěl nejspíš k vyhynutí tehdejší megafauny, k níž počítáme zejména neptačí dinosaury. O dějinách zkoumání této katastrofy i jejích důsledcích pro organický svět již byla na blogu mnohokrát řeč, soustředili jsme se však až na výjimky čistě na živočichy. Ve hře však byly samozřejmě také rostliny, o jejichž osudu a dalším vývoji se toho donedávna mnoho nevědělo. Informací však v poslední době přibývá. Jedna z letos publikovaných vědeckých studií se například zaměřila na požáry, které zuřily v pralesích pozdní křídy v kanadské Albertě. Zcela nové paleobotanické studie se však zaměřují přímo na posun, který se odehrál ve vegetačním spektru v průběhu více než dvou milionů let, přetínajících kritickou hranici K-T. Nová studie vědců z Univerzity v Arizoně odhalila, že katastrofa nemusela mít pro všechny organismy jen negativní dopad – některé skupiny z ní dokonce přímo profitovaly. V tomto případě šlo o opadavé krytosemenné stromy, které těžily z drastického ústupu svých konkurentů v podobě stálezelených druhů. Podle autorů studie tehdy silně utrpěly pomalu se rozmnožující stálezelené druhy, což umožnilo výrazný vzestup a evoluční radiaci rychleji se reprodukujících opadavých rostlin. Podrobná biomechanická analýza, aplikovaná na rozsáhlý vzorek fosilizovaných listů rostlin z této doby prokázala, že na počátku třetihorního paleocénu dominovalo pralesům pouze několik druhů stromů. Oproti lesům z doby dinosaurů by tak vegetace mohla na pohled působit poněkud fádně. V tehdejším velmi vlhkém a teplém podnebí, následujícím po katastrofě na konci křídy, byste se setkali jen s několika typy stromových dřevin – dávných příbuzných dnešních platanů, ořešáků a různých druhů palem. Výsledky nového výzkumu byly publikovány v září v periodiku PLoS Biology.

Jedním z neptačích dinosaurů, kteří jako poslední pamatovali pozdně svrchnokřídové lesy, byl také dromeosaurid Acheroraptor temertyorum, vědecky popsaný teprve v loňském roce. Kredit: Emily Willoughby, převzato z Wikipedie pod CC BY 3.0

Zdá se být pravděpodobné, že opadavé rostliny se dokázaly lépe přizpůsobit chaoticky se měnícím post-apokalyptickým podmínkám prostředí na přelomu křídy a paleocénu. Tým vědců analyzoval tisíce vzorků zkamenělých otisků listů krytosemenných rostlin z posledních 1,4 milionu let křídy a prvních 800 000 let třetihor. Celkově tedy získali dobré povědomí o rostlinném spektru v průběhu časového úseku 2,2 milionu let okolo známé hranice masového vymírání, které se stalo osudným i neptačím dinosaurům. Vedoucí autor studie Benjamin Blonder a jeho kolegové analyzovali na 10 000 vzorků fosilních listů, především ze sbírek Denverského přírodovědeckého muzea. Na tisíc vzorků pochází ze sedimentů souvrství Hell Creek na území Severní Dakoty. Před 66 miliony let se zde nacházela rozsáhlá záplavová nížina s bujnými porosty, jimž dosud do značné míry dominovaly pomalu rostoucí stálezelené druhy dřevin. Skvěle zachované otisky listů dávných rostlin umožnily vědcům učinit si dobrou představu o velkém přechodu mezi rostlinnými společenstvími na přelomu druhohorní éry a kenozoika. Tuto změnu ostatně můžeme pozorovat dodnes – žijeme ve světě, kde naprosto dominují relativně rychle rostoucí, často opadavé druhy dřevin (listnaté krytosemenné i jehličnaté nahosemenné druhy), zatímco rostliny jako cesmína nebo břečťan vyhledávají zastíněná stanoviště a jsou spíše okrajovou součástí vegetačního spektra. Tyto stálezelené kvetoucí druhy rostou naopak velmi pomalu a vyznačují se nikdy neopadávajícími, obvykle tmavě zelenými listy. Naproti tomu vládnoucími rostlinami z kategorie krytosemenných jsou (v mírném pásmu) stromy jako buk, lípa nebo bříza, rostoucí a množící se rychle a s listy shazovanými na konci každé vegetační sezóny. Tento svět byl stvořen před 66 miliony let, kdy kataklyzma na konci křídy nasměrovalo evoluci jisté části biosféry poněkud jiným směrem – totiž ke světu dominovanému na makroskopické úrovni hmyzem, savci a ptáky a ve světě rostlin pak opadavými krytosemennými dřevinami a bylinami.

 …

Odkazy:

http://uanews.org/story/meteorite-that-doomed-dinosaurs-remade-forests

http://www.sciencedaily.com/releases/2014/09/140916141529.htm

Benjamin Blonder, Dana L. Royer, Kirk R. Johnson, Ian Miller, Brian J. Enquist. Plant Ecological Strategies Shift Across the Cretaceous–Paleogene Boundary. PLoS Biology, 2014; 12 (9): e1001949 DOI: 10.1371/journal.pbio.1001949

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Jiné pravěké organizmy, Spekulativní paleontologie, Vymírání K-T

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s