Jaký Měsíc měli nad hlavou dinosauři?

…aneb Romantika křídového nebe

Čas od času se mezi amatérskými spisovateli sci-fi literatury i běžnou veřejností objevuje dotaz, jak by vypadala obloha v období dinosaurů, dejme tomu pozdní svrchní křídy (tedy před přibližně 70 miliony let). Astronomických záhad je tu dost. Existovala by alespoň některá dnes známá souhvězdí jako je Velká medvědice, Orion nebo třeba Labuť? Byl by Měsíc výrazně větší než dnes? Trvala by zatmění Slunce stejně dlouho a bylo by jich v průměru více než dnes? Kolik hvězd viditelných na současné obloze již tehdy existovalo a které již mezitím zanikly? Změnila by se výrazně orientace pásu Mléčné dráhy? Zkrátka jak vypadala obloha nad hlavou neptačích druhohorních dinosaurů[1]? Férové je hned na úvod poznamenat, že nemáme sebemenší ponětí, alespoň co se podoby tehdejších souhvězdí týče. Sebedokonalejší program na výpočet pohybu hvězd nedokáže jít tak hluboko do minulosti, aby reálně vykreslil oblohu křídového světa (ne že by se o to skalní fanoušci populárního programu Stellarium alespoň nepokoušeli). Víme jen tolik, že některé hvězdy (jako třeba extrémně horký modrý nadobr Rigel z Oriona s pouhými asi 8 miliony let) tehdy neexistovaly, zatímco jiné (například oranžový obr Pollux v Blížencích s více než 700 miliony let) již ano. Otevřená hvězdokupa Plejády nedaleko hlavy souhvězdí Býka vznikla právě v době největšího evolučního rozkvětu dinosaurů, přibližně před 125 – 80 miliony let. Víme také, že den byl na konci křídy asi o 20 minut kratší než dnes (více viz tento článek). Jak se to ale má s onou velikostí Měsíce, který by údajně byl vidět až o čtvrtinu větší než dnes? Tento „poznatek“ jsme mohli zaznamenat například v televizním seriálu Terra Nova, vyprávějícím o skupině lidí z 22. století, prchajících časovým portálem před zničeným světem nedaleké budoucnosti do hodně daleké svrchnokřídové minulosti (viz například zde)?

https://i1.wp.com/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Lunar_libration_with_phase_Oct_2007_450px.gif

Ukázka měsíční librace s fází v průběhu jednoho měsíce (2007). Měsíc je (v poměru k dalším blízkozemním objektům) obrovským tělesem o průměru 3476 km, které doprovází Zemi již od doby krátce po jejím vzniku (snad již 4,5 miliardy let). Zpočátku byl naší planetě velmi blízko, postupně se ale vzdaluje. Za poslední stovky milionů let se ale jeho vzdálenost již výrazně nezvyšuje. Poslední dinosauři měli tedy nad hlavou Měsíc, který by od dnešního prakticky nebyl k rozeznání. Kredit: Tomruen, Wikipedie

 …

Takže – byl Měsíc vysoko nad hlavami dinosaurů skutečně gigantický? Samozřejmě jde o holý nesmysl, jak ukazuje například výzkum přírůstků na fosilních korálech a tzv. přílivových rytmitech. Náš jediný přirozený satelit byl totiž v období končící křídy jen zhruba o 2000 kilometrů blíže než dnes[2], což představuje rozdíl pouze 0,5 %. Vzhledem k tomu, že Měsíc má nyní úhlovou velikost kolísající podle jeho vzdálenosti od Země mezi 29,4′ a 34,1′ (úhlovými minutami), v oněch dávných dobách by se při úplňku jevil jako kotouč o velikosti pouze zhruba o 10″ (úhlových vteřin) větší než dnes. To je ale přibližně jen desetina hodnoty, rozpoznatelné zdravým lidským okem! Křídový Měsíc tedy nebyl vůbec gigantický, jeho větší rozměry (resp. tehdejší menší vzdálenost od Země) bychom bez dalekohledu nebo moderních měřících zařízení dokonce vůbec nerozpoznali. Abychom jej viděli na nebi opravdu v obřích rozměrech, museli bychom mnohem dále do minulosti, přinejmenším do období prekambria před 900 miliony let (kdy byl k Zemi asi o 40 000 km, tedy o celou desetinu současné vzdálenosti, blíže než dnes). V té době byl ale povrch pevnin naší planety ještě pustý a zřejmě i bez života. Největší Měsíc na obloze bychom ale pochopitelně viděli až v době krátce po jeho zformování (resp. srážce s hypotetickou proto-planetou Theiou) před 4,4 miliardy let, kdy byl od Země vzdálen jen asi 15 000 – 22 000 kilometrů. Obstojnou představu poskytne například tento „vintage“ obrázek. V oné pradávné době by měl Měsíc v úplňku úhlový průměr přibližně 11° (jedenáct úhlových stupňů)! Ten pohled by byl skutečně dech beroucí, protože takový Měsíc by byl ve zdánlivém průměru dvacetkrát větší než současný – odpovídal by například velikosti „korby“ Velkého vozu. Po nepříliš hezké nachově zbarvené obloze s prvotní atmosférou by se navíc náš jediný přirozený satelit pohyboval velmi rychle – vždyť Země se v té době otočila kolem své osy za pouhých 6 hodin a rok měl přesně 1454 solárních dní!

 Poznámky:

[1] Pojem „neptačí“ dinosaurus je zde na místě – moderní kladistická systematika totiž za dinosaury považuje i všechny současné Neornithes (ptáky). Ptáci jsou dle tohoto třídění poslední přežívající maniraptorní teropodní dinosauři.

[2] Dnes se Měsíc vzdaluje od Země rychlostí 3,82 cm/rok, podrobný výzkum fosilních korálů však ukázal, že v průběhu geologického času byla tato rychlost podstatně menší (za posledních 620 milionů let činila v průměru jen 2,17 cm/rok).

Odkazy:

http://blogs.discovermagazine.com/badastronomy/2011/10/17/bad-astronomy-review-terra-nova/

http://science.kqed.org/quest/2011/12/02/luna-nova-moon-of-the-cretaceous-skies/

http://www.eos.ubc.ca/~mjelline/453website/eosc453/E_prints/1999RG900016.pdf

http://en.wikipedia.org/wiki/Moon

http://en.wikipedia.org/wiki/Rigel

http://en.wikipedia.org/wiki/Pollux_%28star%29

http://en.wikipedia.org/wiki/Pleiades

http://en.wikipedia.org/wiki/Cretaceous

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Astronomie a vesmír, O dinosaurech obecně, Spekulativní paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s