Druhohorní plazi v Čechách II.

Velcí mořští plazi

Potvrzené objevy velkých druhohorních plazů z dnešního geografického území České republiky jsou relativně vzácné a ani zdaleka se svojí kvalitou či kvantitou nemohou srovnávat s „paleontologickými velmocemi“ typu Spojených států, Číny, Argentiny nebo Mongolska[1]. Také na území rozlohou větších sousedních států Německa a Polska jsou fosílie dinosaurů i dalších velkých druhohorních obratlovců podstatně četnější (viz např. Niedźwiedzki, G. 2011). V České republice tak byl jejich objev obvykle spíše jen dílem náhody. Mezi nejstarší objevy tohoto druhu patří mořští plazi ze skupiny Sauropterygia (plesiosauři) a varanům příbuzní mosasauři (Mosasauridae). Jako jeden z prvních byl vědecky popsán tehdy nový rod a druh Aptychodon cretaceus, a to již roku 1855 rakouským paleontologem a geologem Augustem Emanuelem Reussem (1811 – 1873) z lokality Bílá Hora.[2] Zub tohoto velkého mořského plaza byl objeven již roku 1853 v tzv. Markétině kamenolomu (Margarether Steinbruche)[3]. V roce 1878 popsal ze stejného místa (bělohorské souvrství) český přírodovědec Antonín Frič (1832 – 1913) fosílie pliosaurida druhu Polyptychodon interruptus (Owen, 1841). Další fosilní materiál tohoto mořského predátora z období spodního až středního turonu (stáří asi 93 milionů let) byl objeven rovněž na počátku 20. století. Patří sem také značně dlouhý fragment spodní čelisti (délka 644 mm; kat. ozn. NMP Ob-00080), která nasvědčuje celkové délce lebky přes jeden metr[4]. Další fosílie přisuzované druhu P. interruptus byly objeveny také u Zámostí, jižně od Mladé Boleslavi. V opuštěných lomech u Hudcova (Hundorf) a Lahoště (Loosch) nedaleko Teplic na severozápadě Čech došlo k objevu fosílií mořských plazů z období pozdního turonu, zařazených k taxonu Plesiosaurus? sp. cf. P. bernardi (Owen, 1841). Frič a Bayer později (1905) tuto klasifikaci revidovali a zvolili obecnější zařazení, přičemž některé ze zubů, dříve přiřazených plesiosaurům, označili za zuby zástupců čeledi Mosasauridae. Sám Frič popsal některé z českých objevů druhohorních mořských plazů následovně:

Hunosaurus fasseli Fr. (uveden dřív pod jménem: Plesiosaurus ?)

Místo nálezu: Hudcov, Lahošť

Poprvé zaznamenán v díle A. Friče „Studie v oboru křídového útvaru v Čechách- díl IV. Teplické vrstvy“ (Praha, 1889) : ,,V Lahošťském lomu bylo panem Mannem, říd. učitelem v Holeticích u Mostu nalezeno několik prstních článků velkého ještěra, jenž náleží snad do tohoto rodu.“

Pod textem jsou přiloženy nákresy jednoho prstního článku, pořízené ze všech stran.

Plesiosaurus bernardi Owen

Místo nálezu: Strehlen (Střelín), Sasko (dnes Polsko)

Geinitz Elbthalgeb. II. pag. 230; Tab. 43; obr. 13

Tento druh byl zaznamenán prvně rovněž v díle A. Friče „Studie v oboru křídového útvaru v Čechách-díl IV. Teplické vrstvy“ (Praha 1889): „Zub tohoto ještěra byl nalezen v Teplických vrstvách u Strehlen a Weinböhly v Sasku.“

K textu byla dále přiložena ilustrace onoho zubu-resp. jeho kopie dle Geinitze v reálné velikosti. Nutno podotknout, že tento druh u nás nebyl nalezen, předpokládá se však, že se přesto na našem území vyskytoval, neboť byl nalezen nedaleko našich hranic.

Cimoliosaurus lissaensis Fr. (=Plesiosaurus lissaensis Fr.).

Místo nálezu: Lysá nad Labem

Pod tímto druhem je v knize „Katalog fossilních obratlovců“ od Dr. Františka Bayera (Praha, 1905): „Geinitzem od Strehlen v Sasku uvedený Plesiosaurus (recte Cimoliosaurus) bernardi Owens; u nás nalezen nebyl.“

File:Polyptychodon.jpg

Fragment čelisti s dobře zachovaným zubem mořského pliosaura druhu Polyptychodon interruptus. Tito velcí predátoři obývali moře našeho území v době před zhruba 90 miliony let. Nákres pochází z konce 19. století, fosílie byla objevena v Anglii. Velmi podobné jsou však i objevy z našeho území. Kredit: J. Erxleben, Wikipedie

V roce 1905 také Frič s Bayerem popsali fosilní zuby od Lysé nad Labem pod názvem Cimoliasaurus (Plesiosaurus) lissaensis a o rok později zaznamenává Frič zuby dalších domnělých plesiosaurů z lomu u Hudcova a Chrásti u Mladé Boleslavi (Cimoliasaurus teplicensis a C. vicinus). Další nálezy od Hudcova pak znovu popsal roku 1910 Frič. Již po smrti Antonína Friče provedl roku 1914 revizi všech plazů z lokalit české křídové pánve zoolog a paleontolog František Bayer (1854 – 1936)[5], který synonymizoval popsané rody plesiosauridů s taxonem Cimoliasaurus[6] (to se týkalo i Fričových rodů Iserosaurus a Hunosaurus). V průběhu 20. století pak byly další nálezy křídových mořských plazů učiněny například v Třebovicích u České Třebové (plesiosaur z období pozdního turonu) nebo v Dolním Újezdu u Litomyšle (velmi pěkně zachovaný fragment čelisti mosasaurida)[7]. Domnělé mosasauří fosílie popisuje již v 19. století opět Frič:

Mosasaurus sp. (?) Langenhahn a Grundeg

Místo nálezu: Nový Waltersdorf (Sasko, dnes Polsko)

Das Kieslingwalder Gestein und seine Versteinerungen, Vratislav 1891 str. 7 T. I. fig. 1., 2.

Ve Fričově díle „Studie v oboru českého útvaru křídového – díl VI. Chlomecké vrstvy“ (Praha 1898) je tento druh zmíněn: Štíhlé, rourovité kosti a ploché krycí kosti, jež opětovně nalezeny byly v Novém Waltersdorfě. Rourovité kosti nemají zachované kloubní konce a jest proto i přibližně správné určení nemožné; nálezy ty stačí pouze na doklad, že také ještě v době uložení vrstev Chlomeckých byli velcí ještěři na březích křídového moře. Mosasaurus tak štíhlých rourovitých kostí nemá, mohly by tyto spíše nějakému Iguanodontu nasvědčovati. V Čechách nepodařilo se dosud takových kostí nalézti.“

Fosilní pozůstatky mosasaurů (nyní obecně „proslavených“ i díky Jurskému světu) byly u nás skutečně objeveny. K nejvzácnějším nálezům patří část spodní čelisti s osmi kuželovitými a ostře zahrocenými zuby, objevená náhodně při bourání starého kamenného domu v Dolním Újezdě u Litomyšle žákem tamní školy. I když jde o mimořádně dobře zachovalou čelist, nelze bezpečně určit, kterému rodu patřila. Je však jisté, že náleží mosasauroidům. Více informací lze nalézt například v Časopise Národního muzea (Přírodovědná řada), číslo 134 (ročník 1965), kde na straně 217 uvádí Dr. Vlastislav Zázvorka:

„Dne 28. 6. 1960 obdržel jsem nález zajímavý po několika stránkách. Především to je nález části ozubené čelisti v našich sbírkách neobvyklý. Nález je ze svrchnokřídových mořských sedimentů, nejspíše středoturonského stáří. Na hornině jsou otisky křídových mlžů, především druhu Lima canalifera GOLDF. Nález je mimořádně krásně zachován. Exemplář nalezl a Národnímu muzeu v Praze postoupil F. Hurych, tehdy žák ZDŠ v Dolním Újezdě. Fosilie nemá přesné naleziště, protože byla objevena při rozštípnutí kamene při bourání zdiva staré stavby v poli u Dolního Újezda, s místním označením Přibyňoves. Poněvadž šlo o zdivo staré stavby, nutno předpokládat, že stavební materiál byl z nejbližšího okolí. Celá oblast je budována křídovým útvarem. Exemplář, který byl zapsán do knihy přírůstku paleontologického (tehdy geologicko-paleontologického) oddělení pod č. 1063/60, je v křemitém vápenci, v rázu vyvinutém ve středním turonu…“

„Některé znaky nálezu ukazují na příslušnost k čeledi Mosasauridae WILL. Jsou to především pravidelně vyvinuté zuby. Mocnost čelistí by ukazovala na příbuznost se severoamerickým druhem Platecarpus coryphaeus COPE. Naproti tomu stavba fragmentu čelisti mohla připomínat některá vyobrazení nálezů fragmentů čelistí rodu Hypsodon z čeledi Sphyraenidae AG., a to druhu Hypsodon lewesiensis AGASSIZ.“

Z hlediska kvality i kvantity jsou v rámci dosud objevených fosilních exemplářů druhohorních plazů nejvýznamnější právě fosílie plesiosaurů a mosasaurů. Důvodem je zejména fakt, že mezozoické mořské sedimenty jsou na území České republiky zdaleka nejrozšířenějším typem usazenin z tohoto období. V současnosti je většina exemplářů těchto fosílií umístěna v depozitáři Národního muzea v Praze a dále v Oblastním muzeu v Mostě a Regionálním muzeu v Teplicích[8]. Některé z původních nálezů revidoval v posledních letech zejména paleontolog Boris Ekrt z Národního muzea[9].

Přibližně takto mohli vypadat mosasauři, žijící na našem dnešním území v období pozdní křídy. Zřejmě šlo spíše o menší druhy, specializující se na lov ryb a měkkýšů. Na ilustraci je severoamerický druh Clidastes propython, vědecky popsaný roku 1869 E. D. Copem. Kredit: Dmitrij Bogdanov, Wikipedie

Přehledná studie Kear et al. z roku 2013 dokládá význam, který je v současné době přisuzován fosíliím turonských mořských plazů z oblastí české křídové pánve. Ačkoliv se bohužel jedná pouze o fragmentární materiál, představuje důležitý doklad o diverzitě fauny v období počínající svrchní křídy na území severního pobřeží Tethydy. Fosílie marinních plazů z období turonu (před 93,9 – 89,8 Ma[10]) na území České republiky dnes zahrnují velmi zajímavé společenstvo, ve kterém lze identifikovat protostegidní mořské želvy, dále pravděpodobné polykotylidní a elasmosauridní plesiosaury (Sauropterygia, Plesiosauria) a konečně i tethysaurinní mosasaury (Lepidosauria). Toto rozmanité společenstvo poskytuje zajímavý a vcelku přehledný obraz života v dávném svrchnokřídovém moři na území České republiky. Jak je obecně známo, mosasauroidní predátoři postupně ekologicky vytlačovali velké makrofágní pliosauridy, kteří někdy na konci turonu (asi před 89 miliony let) vymírají. Právě na území Čech tak lze zkoumat významné lokality s jedním z posledních společných výskytů obou skupin. Tyto české lokality tak nabízí fosilní fragmenty jedněch z posledních známých pliosauridních plesiosaurů, zařaditelných do příbuzenstva rodu Polyptychodon[11].

K roku 2015 tedy známe fosílie velkých mořských plazů přinejmenším z 11 míst na území České republiky – dle abecedy jsou to Benátky nad Jizerou (izolovaný zub cf. Polyptychodon), Bílá Hora (Praha; množství fragmentů), Dolní Újezd u Litomyšle (fragment čelisti tethysaurinního mosasaurida), Hudcov (fragmenty kostí elasmosaurida), Chrást (fragmenty kostí plesiosaura), Lahošť (články prstů plesiosaura), Neuberk v Mladé Boleslavi (tělo obratle plesiosaura), Úpohlavy (fragmenty kostí plesiosaura + zub mosasaurida – Ekrt et al. 2001, Tab. 1. Obr. 1), Třemošnice (fragment lebky pliosauromorfa), Tuchořice (izolovaný zub polykotylida) a Zámostí (fragment horní čelisti cf. Polyptychodon). Fosilní pozůstatky mořských želv pak byly objeveny na Bílé Hoře a v Měcholupech (Praha), ve Slavětíně-Pátku, Přibylově a Milovicích. Zub plesiosaurida (Polyptychodon s. l.) nalezl Dr. Václav Houša u Neratovic, a nepopsané zuby mosasauridů(?) a plesiosauridů pochází z cenoman-turonské sekvence v lomu v Plaňanech u Kolína. Doposud neurčený kosterní zbytek pravděpodobně mořského ještěra z Krasíkova je uložen ve sbírkách PřF UK v Praze (M. Košťák, pís. informace). Nezbývá než si počkat, jaké další fantastické objevy druhohorních mořských plazů z našeho území ještě přibudou…

Odkazy:

[1] Fejfar, O. et al. (2005): First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica 50 (2), str. 295.

[2] Kear B.P., Ekrt B., Prokop J., Georgalis G. L.: Turonian marine amniotes from the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic, Geological Magazine, Cambridge University Press 2013, str. 2. doi:10.1017/S0016756813000502

[3] Fritsch, A. 1878. Die Reptilien und Fische der Böhmischen Kreideformation. Selbstverlag, Prague, 46 pp.

[4] Kear B.P., Ekrt B., Prokop J., Georgalis G. L.: Turonian marine amniotes from the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic, Geological Magazine, Cambridge University Press 2013, str. 9. doi:10.1017/S0016756813000502

[5] Bayer, F. 1914. Revise našich ještěrů křídových. Rozpravy České Akademie Císaře Františka Josefa pro Vědy, Slovesnost a Umění 23(43), 1–7.

[6] Dnes je nicméně za validní považován pouze druh C. magnus (Leidy, 1851), popsaný pouze na základě materiálu ze severoamerického New Jersey. C. lissaensis má status nomen dubium. In: http://plesiosaur.com/database/taxon.php?taxaID=00000000287)

[7] Zázvorka, V. 1965. Čelist mosasaurida ze svrchní křídy východních Čech. Časopis Národního Muzea, Oddíl Přírodovědný 134, 217–19.

[8] Ekrt, B., Košťák, M., Mazuch, M., Valíček, J., Voigt, S., and Wiese, F. 2001. Short note on new records of late Turonian (Upper Cretaceous) marine reptile remains from the Úpohlavy quarry (NM Bohemia, Czech republic). Bulletin of Czech Geological Survey 76: 101–106.

[9] Ekrt, B., Radoň, M. & Dvořák, P. 2012. Znovuobjevení dvou Fričových originálů mořských plazů z české křídy. Zprávy o Geologických Výzkumech v Roce 2011 45, 117–19.

[10] Gradstein, F. J., Ogg, J. G., Schmitz, M. D. & Ogg, G. M. 2012. The Geologic Time Scale 2012. Volume 2. Elsevier, Amsterdam, 1144 pp.

[11] Kear B. P., Ekrt B., Prokop J., Georgalis G. L.: Turonian marine amniotes from the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic, Geological Magazine, Cambridge University Press 2013, doi:10.1017/S0016756813000502, str. 11.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Dinosauři ze sousedních zemí, Dějiny paleontologie, Jiné pravěké organizmy, Česká paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s