…aneb Opět trocha atletické statistiky
Fenomenální jamajský sprinter Usain St Leo Bolt letos zřejmě ukončil svoji zářnou olympijskou kariéru (byť u atletiky nejspíš ještě jednu či dvě sezony zůstane). Za posledních devět let si vydobyl pověst nejrychlejšího muže planety i historie. Jeho výkony ho k tomu nepochybně opravňují, ostatně v současnosti je stále držitelem prestižních světových rekordů v běhu na 100 metrů (9,58 s.), na 200 metrů (19,19 s.)[1] a ve štafetě na 4 x 100 metrů (36,84 s.), kromě toho pak drží nejlepší historické výkony i na tratích 150 metrů (14,35 s.) a vlastně i na padesátce (5,49 s.) a šedesátce (6,31 s.), byť jde pouze o mezičasy při jeho „svěťáku“ na stovku z MS v Berlíně. Podstatné je, že ve stejném závodě naměřili Boltovi skutečně nejvyšší známou rychlost, jaké při běhu druh Homo sapiens dosáhl. Zatímco na konci osmdesátých let byl ještě rekordmanem Američan Carl Lewis s letmou desítkou za 0,83 s. (43,37 km/h), před sedmi lety naměřili Boltovi dvacetimetrový úsek za 1,61 sekundy, což odpovídá fantastické rychlosti 44,72 km/h (12,42 m/s).[2] V letové fázi běhu mezi 50. a 70. metrem trati dokonce údajně dosáhl i rychlosti 47,5 km/h (13,2 m/s), ale v tomto případě už může jít o neověřenou informaci. Bolt při tom těží ze svých dlouhých nohou a schopnosti dělat zároveň dlouhé kroky a také udržet jejich rychlou frekvenci. Při světovém rekordu na stovce běžel posledních 40 metrů za 3,27 sekundy, což odpovídá průměrné rychlosti 44,03 km/h. Bolt je také držitelem neoficiálního světového rekordu na letmých 100 metrů v rámci závěrečného úseku štafety 4 x 100 metrů, kdy v roce 2015 v Nassau na Bahamách zaběhl čas 8,65 sekundy. To odpovídá průměrné rychlosti 41,62 km/h v celé stometrové délce úseku. Zdá se tedy, že Bolt je naprosto nepřekonatelný. Přesto v jednom specifickém ohledu lehce prohrává, a to v nepřímém srovnání se stejně fenomenálním americkým sprinterem Michaelem Johnsonem.
———
Usain Bolt po proběhnutí cílem v závodě na 100 metrů na MS v Berlíně roku 2009. Právě zde vytvořil stávající světový rekord časem 9,58 sekundy a dosáhl nejvyšší změřené rychlosti v běhu vůbec (44,72 km/h). Kredit: Erik van Leeuwen, Wikipedie
———
V roce 1996 zaběhl Johnson tehdejší světový rekord 19,32 s. na dvoustovce, čímž překonal svůj vlastní rekord z olympijské kvalifikace o masivních 34 setin sekundy. Ačkoliv jeho „běh do 21. století“ již od té doby dvakrát překonal Bolt (a v roce 2011 se pod něj dostal i další Jamajčan Yohan Blake s časem 19,26 s.), Johnson stále drží jakýsi nepsaný primát nejrychlejší druhé stovky v rámci běhu na 200 metrů. Zatímco totiž Bolt při aktuálním světovém rekordu běžel první stovku za 9,92 s. a druhou (letmou) za 9,27 s., Johnson byl sice výrazně pomalejší na první stovce (10,12 s.) ale druhou prolétl za 9,20 sekundy, což představuje průměrnou rychlost 10,87 m/s (39,13 km/h).[3] Celkově byl ovšem Bolt díky rychlejší úvodní fázi běhu o 13 setin lepší. A kde jsou tedy hranice Boltovy výkonnosti? On sám před rokem tvrdil, že by chtěl ještě běžet dvoustovku pod 19 sekund, ale je otázkou, zda by si i po třicítce (kterou oslavil letos v srpnu) ještě udržel potřebnou výkonnost. V 80. letech odhadli někteří atletičtí statistici, že na stovce bude nepřekonatelnou bariérou čas 9,56 sekundy, ke kterému se již Bolt přiblížil na pouhé 2 setiny! Novější odhady mluví o možnosti, že extrémně dobře disponovaný a talentovaný jedinec (jakýsi „Bolt budoucnosti“) by mohl dokonce běžet na 100 a 200 metrů na úrovni časů 9,27 s.[4] a 18,63 s. resp.! V případě mírně rychlejší stovky by to znamenalo průměrnou rychlost 10,76 m/s (38,75 km/h) a maximální rychlost zřejmě až přes 46 km/h. V tomto případě jde ale pouze o spekulace a fakty nepříliš dobře podpořenou statistiku. Je možné, že někdo v příštích dvou desetiletích podobné časy skutečně zaběhne? To samozřejmě ukáže až čas (i ten na elektronických časomírách).
———
Ve své době (1996) ohromil celý atletický svět Michael Johnson se svou „dvoustovkou pro 21. století“. Jeho světový rekord 19,32 sekundy vydržel až do roku 2008, kdy jej na Olympijských hrách v Pekingu překonal Usain Bolt. Přesto drží Johnson stále neoficiální světový rekord v nejrychleji zaběhnuté druhé (letmé) stovce trati, a to za 9,20 sekundy. Kredit: Web Solecollector.com
———
Short English Summary: Usain Bolt is indisputably the fastest athlete in history, but Michael Johnson still holds the unofficial world record in the second half of 200 meters run (9.20 sec.).
———
[1] Mimochodem, tento rekord už sám Bolt zřejmě nikdy nepřekoná, protože nedávno prohlásil, že při své poslední sezóně v roli aktivního sprintera (tedy rok 2017) už se chce věnovat pouze stovce.
[2] http://speedendurance.com/2009/08/19/usain-bolt-10-meter-splits-fastest-top-speed-2008-vs-2009/
[3] http://speedendurance.com/2009/02/19/usain-bolt-speed-reserve-vs-michael-johnson-speed-endurance/
[4] http://www.runnersworld.com/newswire/ultimate-100-meter-time-927-seconds
———