…aneb Malé ohlédnutí za uplynulou sezónou
Rok 2017 byl z hlediska paleontologie druhohorních dinosaurů velmi štědrý, zajímavý a přínosný. Nejen, že bylo formálně popsáno zhruba čtyřicet nových rodů těchto pravěkých plazů, ale světlo světa spatřilo i množství vědeckých studií a odborných statí, objasňujících různé aspekty biologie, ekologie, anatomie, funkční morfologie nebo systematiky dinosaurů. Následující přehled vám ze záplavy různých možností představí alespoň sedmičku zajímavých, vloni nově popsaných rodů druhohorních neptačích dinosaurů. Samozřejmě nelze v jediném článku postihnout všechny podstatné a zajímavé události či nové taxony, dovolil jsem si proto udělat alespoň vlastní subjektivní výběr ve stylu „Top 7“ loňského roku. O dalších nově popsaných druzích a celkové „statistice 2017“ pak bude pojednávat až následující samostatný příspěvek.
———
Jeden z nejvýznamnějších popisů letošního roku se týkal fantasticky zachované fosilie nodosaurida, objeveného v roce 2011 na území kanadské Alberty. Zkamenělina obrněného dinosaura, který žil v období spodní křídy (asi před 110 miliony let) se zachovala ve své trojrozměrné podobě a kromě otisků měkkých tkání i tělního „pancíře“ poskytla poprvé možnost zjistit pravděpodobnou barvu kůže u tyreoforních dinosaurů (v tomto případě šlo zřejmě o odstín rudé). B. markmitchelli byl druh o délce kolem 5,5 metru a hmotnosti přes 1300 kilogramů.
Brown, C. M.; et al. (2017). „An Exceptionally Preserved Three-Dimensional Armored Dinosaur Reveals Insights into Coloration and Cretaceous Predator-Prey Dynamics“. Current Biology. doi:10.1016/j.cub.2017.06.071
———
Kostra dromeosaurida druhu Halszkaraptor escuilliei, podivného „obojživelného“ teropoda z pozdní křídy Mongolska. Spolu s rody Hulsanpes a Mahakala spadá do nově stanovené podčeledi Halszkaraptorinae. Kredit: Ghedoghedo, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
———
Z výčtu samozřejmě nemůžeme vypustit ani prvního a dosud jediného druhohorního dinosaura, který byl formálně popsán a pojmenován. Daniel Madzia s Martinem Mazuchem a Američanem Clintem Boydem stanovili pro českého ornitopoda od Kutné Hory po 14 letech od jeho objevu nádherné jméno Burianosaurus augustai, což je samozřejmě pocta výtvarníkovi Zdeňkovi Burianovi a paleontologovi Josefu Augustovi. Český ornitopod žil v době počínající svrchní křídy, před asi 95 miliony let. Dosahoval zřejmě délky 3 až 4 metrů a hmotnosti několika stovek kilogramů.
Madzia, Daniel; Boyd, Clint A.; Mazuch, Martin (2017). „A basal ornithopod dinosaur from the Cenomanian of the Czech Republic“. Journal of Systematic Palaeontology: 1–13. doi:10.1080/14772019.2017.1371258
———
Chenanisaurus
Tento dinosaurus je zajímavý zejména svým geologickým stářím. Jedná se totiž o vůbec nejmladšího známého druhohorního dinosaura v celé Africe, žijícího v době před asi 68 až 66 miliony let. Druh C. barbaricus byl tedy geograficky vzdáleným současníkem proslulého severoamerického druhu Tyrannosaurus rex a tedy i jedním z posledních žijících neptačích dinosaurů, kteří se zřejmě dožili katastrofy K-Pg. Šlo o poměrně velkého abelisaurida o délce asi 7 až 8 metrů, žijícího na území současného Maroka (pánev Ouled Abdoun).
Longrich, N. R.; Pereda-Suberbiola, X.; Jalil, N.-E.; Khaldoune, F.; Jourani, E. (2017). „An abelisaurid from the latest Cretaceous (late Maastrichtian) of Morocco, North Africa“. Cretaceous Research. doi:10.1016/j.cretres.2017.03.021
———
Halszkaraptor
Tento dromeosaurid představuje nepochybně jeden z nejpřekvapivějších objevů loňského roku. H. escuilliei žil v období pozdní svrchní křídy (asi před 75 až 71 miliony let) na území současného Mongolska a představuje zcela novou podčeleď „srpodrápých“ teropodů. Vykazuje totiž směsici neočekávaných anatomických znaků a adaptací, které z něj činily skutečně neobvyklého teropoda. Šlo o jakousi „obojživelnou“ formu dravého dinosaura, vzdáleně podobného současným vodním ptákům. Halszkaraptor (pojmenovaný na počest polské paleontoložky Halszky Osmólské) dosahoval pouze velikosti samce kachny divoké.
Cau, A.; et al. (2017). „Synchrotron scanning reveals amphibious ecomorphology in a new clade of bird-like dinosaurs“. Nature. doi:10.1038/nature24679
———
Isaberrysaura
I. mollensis byl zvláštní druh ptakopánvého dinosaura, žijícího v období střední jury (asi před 168 miliony let) na území současné argentinské Patagonie. Zvláštností tohoto dinosaura byla například podivně tvarovaná lebka o délce 52 cm, heterodontní dentice svědčící o možné všežravosti nebo fosilizovaný obsah žaludku. Jde zároveň o první případ dochování fosilií potravy u vývojově primitivního ptakopánvého dinosaura. Ty mají podobu dvou základních typů rostlinných semen zejména cykasovitých rostlin. Tento dinosaurus měřil na délku asi 5 až 6 metrů.
Salgado, Leonardo; et al. (2017). „A new primitive Neornithischian dinosaur from the Jurassic of Patagonia with gut contents“. Scientific Reports. 7: 42778. doi:10.1038/srep42778
———
Obří stehenní kost sauropoda druhu Patagotitan mayorum, formálně popsaného v loňském roce. Kost je dlouhá asi 2,4 metru a patřila zvířeti vážícímu kolem 70 tun. Kredit: Gastón Cuello, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
———
O tomto gigantovi již byla na blogu nejednou řeč, za což vděčí zejména faktu, že se po svém objevu v roce 2008 zařadil mezi desítku největších známých sauropodů vůbec. Letos byl formálně popsán jako P. mayorum a předpokládá se, že obýval území Argentiny v době před asi 100 miliony let. Ačkoliv zřejmě nepřekonával slavného argentinosaura, jeho rozměry byly impozantní. Délka zřejmě přesahovala 37 metrů a hmotnost zhruba 70 metrických tun. Zajímavé je, že se také jedná o jednoho z nejkompletněji zachovaných obřích sauropodů.
Carballido, J. L.; et al. (2017). „A new giant titanosaur sheds light on body mass evolution among sauropod dinosaurs“. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 284 (1860): 20171219. doi:10.1098/rspb.2017.1219
———
Dinosaurus pojmenovaný po postavičce z filmu Krotitelé duchů prostě musí být zajímavý. Ostatně ani jeho druhové jméno crurivastator (doslova „ničitel holení“) nezaostává. Tento ankylosaurid obýval severoamerickou Montanu v době před asi 75 miliony let a svým ocasem s kostěnou palicí skutečně dokázal přerážet nohy útočících teropodů (například rodu Gorgosaurus). Z. crurivastator dosahoval odhadované délky kolem 6 metrů a hmotnosti asi 2500 kilogramů. Jen jeho ocasní palice byla i s „nástavcem“ dlouhá rovných 210 centimetrů.
Arbour, Victoria M.; Evans, David C. (2017). „A new ankylosaurine dinosaur from the Judith River Formation of Montana, USA, based on an exceptional skeleton with soft tissue preservation“. Royal Society Open Science. 4 (5): 161086. doi:10.1098/rsos.161086
———