…aneb Podivné choutky krále dinosaurů
O silné vnitrodruhové nevraživosti tyranosauridů už byla (jako obvykle) na blogu nejednou řeč. Prokazatelně se navzájem napadali nejenom samotní zástupci druhu T. rex, ale také jejich menší příbuzní, například albertosauři a gorgosauři. Je prakticky jisté, že tito obří predátoři byli schopni bojovat tak urputně, až si způsobili vážná zranění nebo dokonce zabili svého soupeře. K tomu mohlo zřejmě dojít jak přímo (fyzickým útokem), tak i nepřímo prostřednictvím přenosu infekčních chorob. Z infekce mikroskopickým cizopasným prvokem (snad vzdáleně příbuzným dnešní bičence drůbeží) je podezříván například i nejslavnější, nejkompletněji zachovaný a celkově největší známý exemplář tyranosaura „Sue“.[1] Jisté je, že tyranosauridi byli k ostatním jedincům svého druhu (snad s výjimkou reprodukčního partnera, rodiče nebo sourozence) značně agresivní a nesnášenliví. Již dříve se také objevil názor, že mohli tuto svoji temnou stránku posunout ještě dál a dopouštět se kanibalismu. Ten byl ostatně prokázán i u jiného tyranosaurida, staršího a o trochu menšího druhu Daspletosaurus torosus.[2] U samotného druhu T. rex jej objevili paleontologové ve sbírkách Museum of the Rockies. Vědecká studie o nápadných a tvarově specifických rýhách po zubech obřího teropoda byla publikována v roce 2010.[3] Další podobný objev byl ohlášen roku 2015 a přišel v podobě fragmentu fosilní kosti, nalezené v sedimentech souvrství Lance na území Wyomingu. Vedoucí výzkumu Matthew McLain spolu s kolegy zveřejnili detailní informace již ve zmíněném roce na každoročním mítinku Americké geologické společnosti, který se tehdy konal v Baltimoru.[4] Letos byla o tomto zajímavém nálezu konečně publikována také samotná odborná práce.[5] Co nám tedy o „králi dinosaurů“ prozrazuje?
———
Rýhy po zubech obědvajícího tyranosaura na fosilní kosti….dalšího tyranosaura. Jiná interpretace než ta, která z ikonického teropoda dělá kanibala, bohužel není příliš pravděpodobná. Fosilie byla objevena v sedimentech souvrství Lance (stáří asi 67 až 66 milionů let) na území Wyomingu. Kredit: Matthew McLain
———
Vše se točí kolem jediné fosilní kosti dolní končetiny (4. metatarzál) s katalogovým označením SWAU HRS13997. Tato kost vykazuje stopy po okusu v podobě několika dlouhých rýh, koncentrovaných především u distálního konce kosti. Přítomno je přinejmenším deset rýh, a to včetně jedné, která byla autory studie přiřazena k nově stanovené ichnospécii Knethichnus parallelum. Tato struktura na povrchu kosti byla způsobena tahem zubu s okrajovým vroubkováním, přejíždějícím po kosti a strhávajícím měkkou tkáň. Srovnáním šířky rýh (až 5 milimetrů) s velikostními parametry dentice teropodů z tohoto souvrství je prakticky jisté, že původcem byl v tomto případě velký jedinec druhu Tyrannosaurus rex. Tvar, umístění a orientace rýh ukazuje na to, že jde o pozůstatky okusování mrtvého těla. Osteohistologický rozbor dochované „okousané“ fosilie zase prokázal, že šlo o mladého jedince, který v době smrti teprve procházel fází rychlého růstu. Jak staré mládě či subadultní jedinec to byl, však nelze s jistotou určit. Podstatné je, že šlo taktéž o tyranosaura (či zástupce druhu Nanotyrannus lancensis, pokud jste ochotni jej za platný druh uznat). Z uctívaného „vládce dravých dinosaurů“ a popkulturní ikony pozdně křídového dinosauřího světa se nám tak začíná stávat tvor poněkud méně lichotivých vlastností. Ať už šlo o spíše výjimečnou událost (což není pravděpodobné) nebo naopak o běžnou realitu tyranosauřího života, známe už minimálně dva případy, kdy se tento dominantní predátor odhodlal k praktikování kanibalismu. To samozřejmě neznamená, že nemohl být také aktivním a poměrně rychle se pohybujícím lovcem jiné kořisti.[6] Musíme se nicméně smířit i se stinnou stránkou této největší hvězdy (nejen) Jurských parků…
———
Tyranosauridi byli zřejmě silně teritoriální a vůči jiným zástupcům svého druhu agresivní a nesnášenliví. Projevovalo se to jejich častými souboji na život i na smrt, které můžeme doložit množstvím fosilií nesoucích známky těchto drsných zápasů. Tyranosauridům však zřejmě nebylo cizí ani pojídání mrtvých těl jiných zástupců vlastního druhu. Kredit: Luis V. Rey
———
Short English Summary: Intensely studied tooth traces on a fossil bone SWAU HRS13997 discovered in Wyoming´s Lance Formation are very strong evidence for tyrannosaurid cannibalism—a large Tyrannosaurus rex individual feeding on a young/subadult Tyrannosaurus.
———
Odkazy:
https://www.livescience.com/52661-tyrannosaur-cannibalism-found.html
http://www.iflscience.com/plants-and-animals/tyrannosaurus-rex-charged-cannibalism/
https://www.popularmechanics.com/science/animals/a15009/tyrannosaur-cannibal/
https://www.theguardian.com/science/lost-worlds/2013/jan/28/dinosaurs-fossils
https://www.sciencedaily.com/releases/2015/04/150409083201.htm
———
[1] Wolff, E. D. S.; et al. (2009). „Common Avian Infection Plagued the Tyrant Dinosaurs“. PLOS ONE. doi:10.doi:10.1371/journal.pone.0007288
[2] Hone, D. W. E.; Tanke, D. H. (2015). „Pre- and postmortem tyrannosaurid bite marks on the remains of Daspletosaurus (Tyrannosaurinae: Theropoda) from Dinosaur Provincial Park, Alberta, Canada“. PeerJ. 3: e885. doi:10.7717/peerj.885
[3] Longrich N. R., Horner J. R., Erickson G. M. & Currie P. J. (2010). „Cannibalism in Tyrannosaurus rex„, Public Library of Science 5(10): e13419.
[4] https://gsa.confex.com/gsa/2015AM/webprogram/Paper261737.html
[5] Matthew A. Mclain; et al. (2018). Tyrannosaur cannibalism: a case of a tooth-traced tyrannosaurid bone in the Lance Formation (Maastrichtian), Wyoming. PALAIOS 33(4): 164-173. doi: https://doi.org/10.2110/palo.2017.076
[6] Robert A. DePalma II.; et al. (2013). Physical evidence of predatory behavior in Tyrannosaurus rex. Proceedings of the National Academy of Sciences 110 (31): 12560-12564. doi:10.1073/pnas.1216534110
———