…aneb Ještě jednou o druhu Yutyrannus huali
Současníkem již dříve představeného tyranosauroida dilonga byl i jeho mnohem větší příbuzný druhu Yutyrannus huali, formálně popsaný na jaře roku 2012.[1] O tomto obřím proceratosauridovi ze souvrství Yixian byla na blogu zmínka i dříve u příležitosti jeho vědeckého popisu. Stále platí, že se jedná o největšího prokazatelně opeřeného tvora všech dob, který při své odhadované hmotnosti přes 1,4 tuny zhruba desetinásobně překonává největšího dnešního opeřence – rekordního zástupce současné ptačí říše pštrosa dvouprstého.[2] Dospělý jedinec dosahoval délky asi 9 metrů, což přibližně odpovídá velikosti pozdějších vývojově vyspělejších albertosaurů a gorgosaurů. Tohoto dinosaura oficiálně popsal tým čínských paleontologů na základě trojice exemplářů, objevených v sedimentech souvrství Yixian v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny. Objev zkamenělin oznámil vědcům jistý obchodník s fosiliemi, podle kterého všechny tři exempláře pocházejí z jediného lomu v lokalitě zvané Pa-tchu Jing-c‘. Aby mohla být rozměrná fosilie transportována z lomu, musela být rozřezána na několik částí o velikosti odpovídající zhruba koupelnové vaně, a takto pak byly jednotlivé kusy vyneseny vždy dvojicí pracovníků.[3] Jméno dinosaura vychází ze standardní čínštiny, kde slovo yǔ znamená „peří“ a slovo huali „nádherný“ (což odkazuje právě k předpokládané kráse opeření tohoto teropoda). Holotyp a zároveň největší exemplář (označený jako ZCDM V5000) představuje téměř kompletní kostru dospělého jedince dochovaného i s lebkou. Paratypy v podobě dvou dalších jedinců představují nedospělé exempláře. Větší z nich (ZCDM V5001) je subadultní jedinec, zatímco menší (ELDM V1001) byl nejspíš odrostlým mládětem, které bylo v době své smrti odhadem o osm let mladší než dospělec. Fosilie našly svůj domov v institucích Dinosauřího muzea v Ču-čchengu a Dinosauřího muzea v Erlianhote. Jejich preparace a úvodní výzkum však probíhaly v pekingském Institutu paleontologie a paleoantropologie obratlovců. Vedoucím výzkumu byl jeden z nejslavnějších čínských paleontologů současnosti Sü Sing.
———
Fosilie yutyranů se dochovaly značně zploštělé ve vrstvě sedimentu, který musel být z logistických důvodů rozřezán na menší části. Jen tak bylo údajně možné zkameněliny z lokality vynést. Kredit: Kumiko, Wikipedie (CC BY-SA 2.0)
———
V původní popisné studii byla hmotnost tří exemplářů odhadnuta na 1414 kilogramů u dospělce, 596 kilogramů u subadultního exempláře a 493 kilogramů u mláděte. Jejich lebky dosahovaly ve stejném pořadí délky 90,5 cm, 80 cm a 63 cm. Díky objevu trojice rozdílných ontogenetických stadií mohl být lépe prostudován růst těchto čínských tyranosauroidů. Ukázalo se, že v průběhu dospívání se u yutyranů relativně zmenšovaly distální části nohou, kyčle a přední končetiny, zatímco značně mohutněla a celkově rostla jejich hlava. Nezávislý badatel Gregory S. Paul odhadl ve druhém vydání svého „Polního průvodce dinosaury“ z roku 2016 pro dospělého yutyrana poněkud menší rozměry než autoři jeho popisu – délku 7,5 metru a hmotnost 1,1 tuny.[4] I tak by ale šlo s přehledem o největšího „potvrzeného“ opeřence, protože další v pořadí („pštrosí dinosaurus“ Ornithomimus edmontonicus) dosahoval hmotnosti pouze asi 170 kilogramů.[5] Primitivní opeření, které pokrývalo značnou část těla dinosaura a dosahovalo délky až 20 centimetrů, sloužilo zřejmě jako prostředek k ochraně tělesné teploty. V dané době se totiž na území Číny značně ochladilo (průměrná roční teplota činila asi 10 °C) a zimní teploty mohly klesat pod bod mrazu.[6] Druhotnou funkcí proto-peří pak mohla být i vnitrodruhová signalizace. Podle novější fylogenetické analýzy byl Yutyrannus zástupcem čeledi Proceratosauridae, skupiny vývojově starobylých tyranosauroidů, zahrnujících i nejstarší formy této nadčeledi (jako byly jurské rody Proceratosaurus, Kileskus nebo Guanlong) a zároveň i podobně velkého obra druhu Sinotyrannus kazouensis.[7] Právě ten byl zřejmě yutyranovi vývojově nejbližším druhem, ačkoliv žil nejspíš o několik milionů let později.[8] Přestože Yutyrannus nebyl přímým předkem o 60 milionů let později žijícího tyranosaura, jeho pernatý tělní pokryv dokazuje, že šlo nejspíš o sdílený znak, odvozený od předka všech tyranosauroidů. Peří tedy nebylo mezi „tyranskými ještěry“ nejspíš ničím neobvyklým…
———
Yutyrannus huali je v současnosti největším známým živočichem s přímo dochovanými doklady pernatého pokryvu těla. V dospělosti dosahoval tento teropod délky asi 9 metrů a hmotnosti až kolem 1,5 tuny. Byl tedy přibližně stejně velký jako mnohem pozdější severoameričtí albertosaurini. Kredit: Conty, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
———
Short summary in English: Yutyrannus was a genus of tyrannosauroid dinosaur living in what is now north-eastern China (Liaoning Province) during Early Cretaceous period (about 125 million years ago). Currently, with the length of about 9 meters this is the largest known animal with a direct evidence of feathers.
———
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Yutyrannus
https://australianmuseum.net.au/yutyrannus-huali
https://archosaurmusings.wordpress.com/2012/04/04/the-giant-feathered-tyrannosaur-yutyrannus-huali/
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=230947
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/y/yutyrannus.html
http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_y/yutyrannus.php
———
[1] Xu, X.; et al. (2012). „A gigantic feathered dinosaur from the Lower Cretaceous of China“ (PDF). Nature. 484 (7392): 92–95. doi: https://doi.org/10.1038/nature10906
[2] Davies, Stephen, Ratites and Tinamous. Oxford University Press (2002), ISBN 978-0-19-854996-3
[3] Zimmer, Carl (2012). „The One-Ton Turkey: Further Adventures in Slow-Cooked Science“. Discover.
[4] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 106-107
[5] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 132
[6] Amiot, R.; et al. (2011). „Oxygen isotopes of East Asian dinosaurs reveal exceptionally cold Early Cretaceous climates“. Proceedings of the National Academy of Sciences. 108 (13): 5179–5183. doi: 10.1073/pnas.1011369108
[7] Brusatte, S. L. and Carr, T. D. (2016). The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs. Scientific Reports, 6(20252). doi:10.1038/srep20252
[8] He, H. Y.; et al. (2004). „Timing of the Jiufotang Formation (Jehol Group) in Liaoning, northeastern China, and its implications“. Geophysical Research Letters. 31 (13): 1709. doi: 10.1029/2004GL019790
———